Rozpočtové určení daní

O sto miliard korun ročně přijdou města a obce podle svého svazu kvůli změnám zaváděným v rámci konsolidačního balíčku. Od vlády proto svaz chce, aby připravila změnu rozpočtového určení daní a řádově desítky miliard korun tak obcím vrátila. Ministerstvo financí se ale k ničemu takovému nechystá, nechce prohlubovat schodek státního rozpočtu.

Vláda vzala na vědomí návrh aktualizované verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku do roku 2030 na třicet procent. Neutrální stanovisko zaujali ministři k návrhu zastupitelstva Zlínského kraje na úpravy v rozpočtovém určení daní (RUD).

Některé kraje si stěžují, že z rozpočtového určení daní dostávají méně peněz, než by měly. Systém je podle nich nespravedlivý. Středočeští zastupitelé proto odhlasovali, že předloží do sněmovny novelu zákona, která by měla pravidla změnit. Kolik kraje z daní dostanou teď, určuje procento, nově by mohla částka vycházet z počtu obyvatel, struktury regionu nebo délky silnic.

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.

Kraje žádají minimálně stejný podíl z výběru daní jako dosud a hejtmani chtějí zároveň změnit způsob, jakým se peníze mezi regiony rozdělují. Navýšení podílu podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřichází v úvahu, vládní úsporný balíček naopak počítá se snížením. Vedení Středočeského kraje mluví i o možné žalobě k Ústavnímu soudu.

Předsedou Asociace krajů ČR (AK ČR) bude i v dalších dvou letech jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Místopředsedou bude nově liberecký hejtman Martin Půta (SLK), který vystřídá Ivo Vondráka (ANO) z Moravskoslezského kraje. Kuba a Půta byli ve čtvrtek na zasedání AK ČR v Hnanicích na Znojemsku zvoleni jednomyslně, chyběl pouze pražský primátor, uvedla mluvčí asociace Hana Brožková.

Podle hejtmanů musí kraje dostat víc peněz, aby mohlo dojít ke změně systému v rozdělování prostředků ze sdílených daní. Stávající systém část hejtmanů hodnotí jako zastaralý a znevýhodňující. Navýšení celkového objemu financí pro kraje na úkor státní kasy ale odmítá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V současné situaci pro tento krok nevidí důvod.

Výpadky z výběru daní nebo třeba nájemného v první polovině roku dolehly na rozpočty měst a obcí, a některé proto musely omezit investice. S rozvolňováním se ale situace zlepšuje. Příjmy z rozpočtového určení daní podle Svazu měst a obcí v květnu mírně vzrostly a pomohlo také otevření sportovišť a památek.

Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) by chtěl, aby jeho strana kvůli konečné podobě daňového balíčku, která prošla ve sněmovně proti její vůli, odešla z vlády. Předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) to však odmítli, za zásadní považují řešení koronavirové krize.

Dopravní komplikace ve středních Čechách – především ve spojení na Prahu, kam mnozí zajíždějí do práce – by středočeští volební lídři řešili výstavbou nových záchytných parkovišť, větším využíváním železnice i podporou cyklistiky. Za důležité pak považují dobudování dálniční sítě včetně vnějšího pražského okruhu a úpravu rozpočtového určení daní, která by kraji vynesla víc peněz na silnice II. a III. tříd.

Kvůli rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów Česko osloví Evropskou komisi, podání podnětu v pondělí schválila vláda. Opačně se postavila k návrhu na legalizaci eutanazie. Za přísných podmínek ji chtěla uzákonit skupina poslanců z klubů ANO a Pirátů. Odmítavý nebo přinejlepším neutrální je i postoj vlády k dalším návrhům, které na svém pondělním jednání posuzovala a nevzešly od některého z ministrů. Negativní stanovisko zaujala například k návrhům na dodatečný příspěvek pro kraje nebo na zrušení soudních exekutorů.

Prezident Miloš Zeman podepsal sadu zákonů, od kterých si vláda slibuje, že pomohou proti krizi přicházející po koronavirovém útlumu. Jde o jednorázový příspěvek pro obce, který jim má vynahradit snížení peněz z daní, náhradu výpadku příjmů pro zdravotnická zařízení, odpuštění sociálních odvodů za letní měsíce části firem s 50 a méně zaměstnanci a také o daňový balíček, který nižuje DPH na ubytovací služby, silniční daň a umožní podnikatelům zpětné uplatnění daňové ztráty.

Obce zatím neinvestují 36 miliard korun, které měly vyčleněné na připravené projekty. Investice za 8,4 miliardy radnice kvůli dopadům stávající „koronavirové“ krize zcela zrušily. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Svaz měst a obcí. Starostové si stěžují na velkou nejistotu ohledně budoucích příjmů, jsou kritičtí i k tomu, že by se podle vlády obce měly podílet na vyplácení kompenzačního bonusu pro živnostníky.

Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova požadují po státu více peněz, aby mohly lépe čelit například vylidňování obcí a odchodu obyvatel do větších měst. Dosáhnout toho chtějí změnou v rozdělování výnosů z daní i tím, že se zastropuje výše příjmu čtyř největších měst v republice. Ministerstvo financí změny nepodporuje.