Rozpočtové určení daní

Peníze vybrané na daních se mezi kraje dělí podle principů starých přes dvacet let. Část regionů si stěžuje, že je systém diskriminuje, a požaduje změnu. „Ten zákon je starý a rozpočtové určení daní odpovídá době, kdy vzniklo, určitě ne dnešním požadavkům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Změna je potřeba také podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která poukázala mimo jiné na dynamický vývoj v některých regionech, například co se počtu obyvatel týká. Debatou provázeli Jakub Musil a Vítězslav Komenda.

Strany končící vlády chtějí ve sněmovně znovu otevřít otázku dělení daňových výnosů mezi kraji. Lidovci už příslušnou novelu předložili, vychází z návrhu Asociace krajů. Plánují to i Starostové. Současným systémem se zabývá také Ústavní soud. Vzorec totiž napadla skupina senátorů, podle kterých některé regiony znevýhodňuje.

Ústavní soud (ÚS) se začal zabývat návrhem skupiny senátorů, kteří napadli systém rozdělování peněz mezi kraje. Některé z nich jsou podle zákonodárců dlouhodobě diskriminovány. Návrhy na úpravu systému leží ve sněmovně. Novela předložená koalicí se nedostala ani za úvodní kolo projednávání. Pokud by senátoři u Ústavního soudu uspěli, změnami už by se zákonodárci zabývat museli.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v letošním prvním pololetí s přebytkem 64,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským rokem se přebytek snížil o 21,8 procenta, přesto je druhý nejvyšší od vzniku Česka. Informovalo o tom ministerstvo financí. Zároveň uvedlo, že vzhledem k dlouhodobě přebytkovému hospodaření obcí a schodkovému hospodaření státu by považovalo za vhodné změnit rozpočtové určení daní (RUD).

Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila kabinetu, aby přesněji cílil podporu znevýhodněným regionům. Vláda by zároveň měla motivovat obce i kraje pomocí rozdělení daní k podpoře investic. Po závěrečném jednání NERV v tomto volebním období to novinářům řekl koordinátor rady David Havlíček. Zároveň upozornil, že opatření jsou nadčasová a čerpat z nich může i kabinet, který vzejde z říjnových voleb.

Řidičský průkaz půjde vyřešit on-line a lidem přijde do výdejního boxu, oznámilo ministerstvo dopravy pod vedením Martina Kupky (ODS). Poslanec Martin Kolovratník (ANO) to označil za dobrý, ale nikoliv převratný krok i s ohledem na to, jak často lidé chodí pro řidičák. Oba politici se v Událostech, komentářích přeli i o dopravní infrastruktuře navázané na novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Ta se ale už nestihne ve sněmovně projednat.

Samosprávy neočekávají, že by se před podzimními volbami podařilo prosadit změnu rozpočtového určení daní, která by zvýhodňovala obce, jež vytvářejí příznivé podmínky pro podnikání. Budou jednat s politickými stranami, aby bylo možné takovou změnu přijmout po volbách, řekl předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl (STAN) po jednání se zástupci vlády. Ti uvedli, že nemají k úpravě výhrady, pokud bude neutrální vůči státnímu rozpočtu.

Po zimní přestávce začínají silničáři v Česku s opravami poškozených úseků silnic a dálnic. Hejtmani však stále nevědí, kolik peněz stát přidělí na krajské projekty. Státní fond dopravní infrastruktury rozděluje mezi regiony dvě miliardy korun, ale Asociace krajů požaduje dvojnásobek. S financováním podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) počítá novela silničního zákona, která však po deseti měsících ve sněmovně ještě neprošla úvodním čtením.

Tachovsko, jedno z hlavních průmyslových center Plzeňského kraje, čelí výzvám spojeným s rostoucím počtem zahraničních pracovníků. Třetina tamní populace jsou cizinci, což způsobuje problémy s bydlením, školstvím i zdravotnictvím. O situaci v regionu debatovali v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09), náměstek plzeňského hejtmana a starosta Stříbra Martin Záhoř (ANO) a starosta Tachova Petr Vrána (Volím Tachov). Podle něj před dvaceti lety při budování průmyslové zóny nikdo nedokázal současné problémy domyslet.

Poslanecká sněmovna v noci na středu ve druhém čtení schválila novelu školského zákona. Největší kontroverze v ní vyvolává jiný způsob financování nepedagogických pracovníků, které přechází ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Novelu ve středečních Událostech, komentářích obhajoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová se domnívá, že nový model financovaní platů školníků, kuchařek či uklízeček je méně jistý a povede k „destabilizaci“.

Část vládních politiků připouští, že do konce volebního období nestihnou prosadit úpravu rozdělení výnosů z daní. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dál odmítá hnutí ANO. Některé regiony stávající systém rozpočtového určení daní (RUD) dlouhodobě označují za diskriminační. Na jeho úpravě se v březnu 2024 shodla Asociace krajů České republiky – pro bylo jedenáct členů.

Poslanci se zabývali změnami v rozpočtovém určení daní, tedy v jejich rozdělování mezi stát, kraje a obce. Sněmovna ale úvodní kolo debaty o vládním návrhu nedokončila. Poslanci o něm začali jednat už v červnu a v úterý se k debatě vrátili. Opozice vytýkala vládě především kritéria pro přerozdělení. Na základě dohody poslanci jednání ukončili ve 22:00, schůze byla přerušena do středečních devíti hodin.

Řada velkých i menších měst a obcí plánuje v příštím roce více investovat. Ke konci září měly obce a kraje na účtech víc než půl bilionu korun. Za poslední dekádu jejich úspory stouply téměř čtyřnásobně. Zároveň splácejí dluhy zhruba 86 miliard. Ve velkém investuje například Brno, které si také musí půjčovat. Ostrava naopak šetří. Olomouc plánuje dávat na své projekty o třetinu víc peněz než letos. O rekordních investicích mluví i v Kolíně.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Předsedou Asociace krajů (AK) ČR si v úterý hejtmani na zasedání v Praze zvolili šéfa Zlínského kraje Radima Holiše. Navrhlo ho hnutí ANO, které má po zářijových volbách osm hejtmanů ze třinácti. Pro jeho zvolení bylo deset členů rady asociace, jež se v úterý sešla v novém složení poprvé. Poslední čtyři roky asociaci vedl jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS.

Platy nepedagogických pracovníků chce ministerstvo školství od příštího roku nechat financovat zřizovateli – tedy hlavně samosprávami. Státní rozpočet na příští rok už s jejich financováním nepočítá. Nově by měly tyto peníze jít z rozpočtového určení daní (RUD) samosprávám. Stát by jim proto chtěl přidat deset miliard korun. Změna by nicméně vyžadovala několik novel zákona. Školské odbory se záměrem nesouhlasí.

Obce a kraje dál hospodaří s rekordními penězi. Poslední data ministerstva financí ukazují, že mají druhý nejvyšší přebytek v novodobé historii, bezmála 28 miliard korun. Spory se však vedou o to, jak ho využít, i o novelu zákona o rozpočtovém určení daní.

Vládou schválenou předlohu o rozpočtovém určení daní chce část koaličních stran upravit, kritizuje ji také sdružení místních samospráv. Podle něj návrh připraví na pět a půl tisíce obcí v součtu o tři a půl miliardy korun. Proti úpravě je také opozice, hnutí ANO chce příjmy radnic naopak navýšit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí.

Obce budou usilovat o změnu v plánované změně rozdělení peněz ze sdílených daní. Tvrdí, že novela, která má přinést více peněz krajům, naopak připraví o prostředky některé radnice. Sdružení místních samospráv se obrátilo s otevřeným dopisem na premiéra Petra Fialu (ODS), vážné výhrady má i Svaz měst a obcí. Většina krajů naopak novelu, která prošla vládou, podporuje. Ministr financí a někdejší primátor Opavy Zbyněk Stanjura (ODS) si od změny slibuje spravedlivější systém rozdělování daňových výnosů.

Podle novely zákona o rozpočtovém určení daní, kterou schválila vláda, má podíl krajů ze sdílených daní do tří let vzrůst o více než jedenáct miliard korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterních Událostech, komentářích řekl, že novela pomůže tomu, aby kraje měly větší možnost plnit své klíčové úkoly. Úpravu vítá také hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Nová kritéria jsou podle něj objektivní. S tím však nesouhlasí hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ODS), podle kterého je návrh na nové rozdělování peněz z daní pro jeho kraj nevýhodný. „V rámci politikaření došlo k dohodě pár hejtmanů,“ prohlásil.

Kabinet schválil novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech podle ní zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun. Zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.

Ministři projednali pomoc ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Na konkrétní částce ze státního rozpočtu se ale nedohodli. Naopak schválili zjednodušení povolovacích procesů a požadavků pro stavby nových jaderných bloků v Česku. Kabinet podpořil i novely zákonů o rozpočtovém určení daní či o nemocenském pojištění, podle ní by ošetřovné od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.

V únoru hospodařily samosprávy v Česku s více než šestadvacetimiliardovým přebytkem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupce samospráv žádá, aby víc investovali a podpořili tak růst tuzemské ekonomiky. Také se blíží novela, která by měla změnit systém, podle kterého se peníze přerozdělují mezi jednotlivé kraje.

Prezident Petr Pavel usiluje o co nejlepší kvalitu vztahů mezi Slovenskem a Českou republikou, zejména v mezilidské rovině. Řekl to na úterní tiskové konferenci v rámci své návštěvy Zlínského kraje, který se Slovenskem sousedí. S krajskými zastupiteli a starosty jednal také o zdravotnictví nebo rozpočtovém určení daní.