Hospodaření obcí krátce před komunálními volbami skončilo v plusu přibližně 4,7 miliardy korun. U hlavního města to bylo zhruba dvacet miliard. Bilance za letošních osm měsíců je tak výrazně skromnější než třeba v roce 2023, kdy přebytek přesáhl padesát miliard. Podle ministerstva financí samosprávy, až na výjimky, rekordně investují. Opakuje se trend volebních roků, že se radnice často snaží co nejvíc rozpracovaných projektů dokončit ještě před hlasováním. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zůstatky na účtech samospráv kritizuje.
V polovině roku zůstatky na účtech přesáhly rekordních 625 miliard, přičemž zhruba třetinu z toho drželo hlavní město. To si údajně spoří na nákladné projekty jako městský okruh nebo metro D. Třeba v pátek vypsaný tendr na stanici metra Libuš počítá s náklady téměř čtyř miliard korun. Ministerstvo financí ale dlouhodobě namítá, že neinvestuje dost a hromadí peníze na kontech.
„Aktuálně počítá se schodkem 37 miliard. My odhadujeme, že skutečný výsledek bude nakonec někde kolem dvaceti miliard,“ říká ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva Miroslav Matej. Ten upozorňuje, že investice jsou u obcí dlouhodobou záležitostí.
Mechanismus, který rozděluje peníze mezi města, kritizuje i část senátorů. Napadli ho u Ústavního soudu s tím, že příliš zvýhodňuje Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň na úkor ostatních. Mluvčí soudu však ve vyjádření ČT sdělila, že řízení o návrhu na zrušení zákona průměrně trvá deset měsíců. „Konkrétní délka řízení se samozřejmě odvíjí od složitosti kauzy,“ dodala.
Za rozdíly stojí vyšší koeficient
Koeficienty jsou teď štědřejší právě pro čtyři největší města, protože zajišťují dopravu, školy nebo kulturní a zdravotnická zařízení i pro širší okolí. Při výpočtu podílu na sdílených daních se proto počet jejich obyvatel násobí vyšším koeficientem. Třeba jeden Pražan tak má v přepočtu váhu zhruba tří obyvatel Liberce. Zástupci hlavního města odmítají, aby nejen kvůli této změně Praha o část peněz přišla. Kandidáti na primátora to ve čtvrtek probrali v předvolební debatě na ČT.
Podle lídra kandidátky Starostů a nezávislých Petra Hlaváčka vláda není schopná „legislativně sáhnout na prostředky našetřené na velké infrastrukturální akce“. „Muselo by tedy skutečně dojít k systémové změně rozpočtového určení daní,“ řekl.
Jan Hušbauer (ANO) se domnívá, že ministři hnutí kritizují, protože Praha „neumí investovat“. „Tady je nevyužitý investiční potenciál,“ sdělil s tím, že dosavadní politici ve vedení s ním nedokázali pracovat.
Lídr kandidátky SPOLU pro Prahu Tomáš Portlík Schillerovou kritizoval, že tvoří dluhy a nyní přemýšlí, kde peníze vzít. „A všimněme si, že zástupci a hejtmani za ANO se k tomu nevyjádřili,“ doplnil.
Se seškrtáním peněz Praze nesouhlasí ani další kandidáti na primátora. Úřad Aleny Schillerové teď čeká, s jakým návrhem na změnu systému přijde Asociace krajů. V minulém volebním období se úprava prosadit nepodařila.
„Nejdříve nám chtěli vzít peníze z našeho účtu, které jsme si našetřili na městský okruh a na metro D. Pak přišli s tím, že nám zdaní 23 miliard, které přispíváme dopravnímu podniku na provoz,“ stěžoval si lídr kandidátky Praha Sobě Adam Scheinherr.
Že by stát hospodařil s penězi Prahy, se nelíbilo ani Tereze Nislerové (Piráti). I podle ní sám hospodaří nezodpovědně.
Pokud se na trendu nic nezmění, podle prognóz ministerstva by do deseti let měly samosprávy na účtech bilion korun. Letos ministerstvo financí očekává, že hospodaření obcí a měst, včetně Prahy, skončí zhruba patnáctimiliardovým přebytkem. Příští rok předpovídá asi o čtyři miliardy míň. O tom, jak budou další obecní rozpočty vypadat, rozhodnou už nová zastupitelstva.
