Ústavní soud (ÚS) vyjasní, zda současný systém rozdělování daňových výnosů mezi jednotlivé kraje nezasahuje do práva na samosprávu. Návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní podala loni skupina 32 senátorů. Problém podle nich nespočívá ani tak v tom, že některé kraje dostávají víc peněz než jiné, ale v tom, že zákon neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám.
Senátoři navrhli zrušit ustanovení zákona, které zakotvuje způsob výpočtu, a také přílohu, jež stanovuje procentní podíly jednotlivých krajů. Největší podíl, zhruba 13,8 procenta, má Středočeský kraj, jinak se podíly pohybují zhruba od 3,2 procenta v případě Prahy po 9,6 procenta v případě Moravskoslezského kraje.
„Procentní určení podílů je neměnné, procenta nejsou odvozována od žádných objektivně měřitelných či dynamických ukazatelů, které by reflektovaly skutečné potřeby či vývoj jednotlivých krajů,“ stojí v návrhu senátorů, za které jednal orlickoústecký senátor Petr Fiala (KDU-ČSL). Systém podle senátorů nereaguje na demografické či jiné změny, vytváří nerovnováhu ve financování jednotlivých krajů, a tím pádem také v zajišťování veřejných služeb.
„Takto vzniklé rozdíly jsou neodůvodnitelné a zcela rozporné s principem rovnosti a efektivity veřejné správy, které by měly být základem územního samosprávného uspořádání České republiky,“ napsali senátoři. Kdyby soud návrhu vyhověl, museli by politici přijmout novou právní úpravu. Soud nemůže vlastním rozhodnutím nastavit nová pravidla.
