Poslanecká sněmovna v noci na středu ve druhém čtení schválila novelu školského zákona. Největší kontroverze v ní vyvolává jiný způsob financování nepedagogických pracovníků, které přechází ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Novelu ve středečních Událostech, komentářích obhajoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová se domnívá, že nový model financovaní platů školníků, kuchařek či uklízeček je méně jistý a povede k „destabilizaci“.
Bek změnu financování nepedagogů hájí, Berkovcová varuje před destabilizací škol
20 minut
Události, komentáře: Jak se rozdělují peníze ve školách?
Bek obhajoval změnu mimo jiné slovy, že platy nepedagogických pracovníků dosud tvoří nemandatorní položku státního rozpočtu, a nelze tak zajistit jejich automatickou valorizaci. Navíc je podle něj výše těchto výdajů obtížně vyjednatelná. „Z hlediska určitého bezpečí růstu je pozice pod rozpočty měst a obcí vlastně bezpečnější,“ míní.
Připomněl také, že obdobný model funguje v řadě evropských zemí, například ve většině spolkových zemí Německa a Rakouska, kde část financí pochází ze státního rozpočtu a část z rozpočtů obcí. Navíc je podle něj horizont možného schválení novely pro školy z hlediska demografie nejvýhodnější, jelikož je v současnosti ve školách nejvyšší počet žáků.
Poslankyně Berkovcová novelu kritizuje jako „krok k destabilizaci škol“. Podle ní nepřinese větší jistotu financování, protože zřizovatelé, tedy kraje a obce, nebudou mít jasnou informaci, kolik peněz mají vyčlenit na vzdělávání. Obává se také prohlubování nerovností mezi jednotlivými školami.
Bek: Systém motivuje k hledání efektivity
Bek však argumentoval, že nový systém motivuje k efektivnějšímu nakládání s prostředky, protože peníze z rozpočtového určení daní nejsou „nijak zabalené a omašličkované“. Přirovnal to k tomu, že obce a města nedostávají přímo určené peníze například ani na výstavbu silnic.
„Stát, který říká, co se má učit a v jakém rozsahu, garantuje výplaty učitelům. A říká, jaký je rozsah práce skrze osnovy,“ sdělil Bek s tím, že právě zřizovatel škol má přehled o technickém stavu školy a potřebných údržbách a ovlivňuje tak příslušné náklady, a tedy i rozsah práce nepedagogických pracovníků.
Berkovcová však oponovala, že nepedagogická práce je nedílnou součástí vzdělávacího procesu. Školy totiž potřebují uklizené třídy, kvalitní stravování i odpovídající zázemí, zdůraznila. Obává se, že samosprávy nebudou mít dostatek financí a některé školy tak budou nuceny na těchto pozicích šetřit.
Hosté se dotkli také problematiky toho, že některé školy nezískávají v současném systému na stejnou práci srovnatelně peněz. Berkovcová připomněla, že dosud se zohledňovala i velikost školních budov a další faktory, zatímco v novém systému bude jediným kritériem počet žáků. Domnívá se, že větší školy na tom „trochu vydělají“, zatímco ty menší mohou mít s financováním problémy.
Bek naopak tvrdí, že nový model zvýhodní spíše menší zřizovatele. Podle něj je počet žáků nejdůležitějším kritériem a nový systém tak přinese spravedlivější rozdělení financí. Přesto souhlasil s tím, že je třeba „menší zřizovatele ochránit“.
