Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku na hlídání dětí

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku studentkám na hlídání jejich dětí a vyhověla tak námitkám Senátu. Do závěrečného kola schvalování poslala novelu školského zákona. Poslanci přijali zrychleně už v prvním čtení novelu o navýšení náborového příspěvku a benefitů pro vojáky.

Vysokoškolskou novelu, která má především reformovat doktorandské studium včetně financování a více osamostatnit Národní akreditační úřad, nyní dostane k podpisu prezident. Proti hlídačkovnému se kromě Senátu postavili ministr školství Mikuláš Bek (STAN) nebo Česká konference rektorů. Vytkli této poslanecké úpravě vládní předlohy nesystémovost, možné zneužívání a zvýšení výdajů vysokých škol, které by mohlo dosáhnout až čtvrt miliardy korun ročně.

Podle dohod resortů školství a sociálních věcí by příspěvek, který by podle poslanecké úpravy činil polovinu minimální mzdy, aktuálně zhruba 10 500 korun měsíčně, měl být začleněn do rodičovského příspěvku. Sněmovna by tuto úpravu měla projednávat ve čtvrtek.

Vysokoškolská novela má uzákonit akreditační úřad jako samostatnou právnickou osobu s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl od července nově akreditovat i programy vyšších odborných škol, které by podle chystané úpravy školského zákona mohly nabízet i kratší studijní programy než dosud. Námitky k tomu měla opoziční hnutí ANO a SPD, jejichž poslanci na rozdíl od Pirátů novelu nepodpořili.

Do závěrečného kola schvalování míří novela školského zákona. Koalice chce jejím prostřednictvím od letošního září předat financování platů školníků, kuchařek nebo uklízeček zřizovatelům škol, tedy převážně krajům a obcím. Přináší také slučování menších škol. Kvůli oběma úpravám novelu odmítlo podpořit ANO a SPD.

Náborový příspěvek pro vojáky

Náborový příspěvek by měli noví vojáci získat podle přijaté novely jednorázově. K benefitům, které předloha navyšuje, patří stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení a příplatek za službu v zahraničí. Dodatečné náklady pro státní rozpočet odhadlo ministerstvo obrany na 375 milionů korun ročně.

Opoziční klub ANO se původně domluvil na tom, že zrychlené schválení předlohy zablokuje. Předseda hnutí Andrej Babiš ale odpoledne oznámil, že frakce od tohoto záměru ustoupila. „Pokud se někdo chová normálně, jsme vždy vstřícní,“ řekl k ministryni obrany Janě Černochové (ODS). Radovan Vích (SPD) soudí, že navrhované změny jen zmírní počet odchodů vojáků, ale nezajistí průběžné doplňování stavů.

Základní měsíční stabilizační příspěvek zůstane sedm tisíc korun, nově by se ale mohl až desetinásobně zvýšit podle zvláštní odbornosti nebo vykonávané činnosti. Opatření má cílit například na praktické a zubní lékaře. Jednorázově by pak mohl voják dostat stabilizační příspěvek ve výši až šestinásobku jeho služebního tarifu, pokud by působil v lokalitě, kde má ministerstvo problémy s obsazováním služebních míst dlouhodobě. Jde například o Žatec, Jince a Strakonice. V obci ale bude muset působit čtyři roky.

3 minuty
Události: Víc peněz pro armádu
Zdroj: ČT24

Průběh schůze

Mezi prvními na schůzi sněmovny vystoupili předsedové opozičních hnutí ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura, oba obdobně jako v minulosti nešetřili kritikou vlády a premiéra Petra Fialy (ODS). Babiš navrhl doplnit program o dvě desítky bodů. V asi hodinovém vystoupení mluvil například o tom, jak by měla Evropa reagovat na zavedení cel na dovoz hliníku a oceli do Spojených států.

Okamura ve zdůvodňování své snahy rozšířit program o tři témata zmínil Green Deal, který chce ukončit. Dále soudí, že by bylo potřeba odstoupit od Pařížské klimatické dohody.

Předsedové poslanců ANO a Pirátů Alena Schillerová a Jakub Michálek navrhovali projednání obdobných bodů ohledně dalšího působení nepravomocně odsouzeného libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) v dozorčí radě polostátní energetické společnosti ČEZ. Na zhruba hodinu obsadil sněmovní řečniště místopředseda dolní komory za ANO Aleš Juchelka, ačkoli žádný návrh na úpravu programu schůze nevznesl. Z opozičních řad zaznívaly výtky, že ve čtvrtek nebudou vzhledem k mimořádné schůzi svolané z koaličního podnětu interpelace na členy vlády.

Schválit program schůze se v úterý povedlo zhruba po sedmi hodinách. Opoziční poslanci navrhli šest desítek úprav, neprosadili ani jednu z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poprvé po volbách zasedla tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sešla poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se mají zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po konci zasedání má večer následovat vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro hůř odměňované a státní službu růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna, řekl před zasedáním předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
02:22Aktualizovánopřed 7 mminutami

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.
01:02Aktualizovánopřed 46 mminutami

Babišův kabinet schválil zřízení vládní rady pro duševní zdraví

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, kterým se stane místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček. Vláda jmenovala i zmocněnce pro AI, jímž bude Lukáš Kačena. Filip Turek (za Motoristy) se stane zmocněncem pro Green Deal.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
před 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 8 hhodinami
Načítání...