Soud v Liberci uložil v korupční kauze hejtmanu Půtovi podmínku a peněžitý trest

5 minut
Události: Soud uložil Půtovi podmínku a peněžitý trest
Zdroj: ČT24

Soud v Liberci uznal hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) částečně vinným v korupční kauze, ve které je obžalováno devět lidí, včetně Půty, a pět firem včetně Metrostavu. Soud Půtovi uložil roční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou a peněžitý trest 50 tisíc korun. Verdikt soudu není pravomocný. Půta již uvedl, že se odvolá. Soud shledal vinu u všech obžalovaných a všech firem. Soudní jednání v případu začala v roce 2018.

Podle obžaloby hejtman dostal úplatek ve výši 830 tisíc korun, soud však na základě odposlechů za prokázanou částku považuje pouze třicet tisíc formou protislužby. Podle soudu se v hlavní části kauzy související s rekonstrukcí kostela z evropských peněz neprokázalo, že by Půtu upláceli dva pracovníci Metrostavu částkou ve výši 800 tisíc korun.

Liberecký hejtman byl uznán vinným v tom, že jednal ve prospěch obžalovaného a svého známého Jaromíra Dolanského. Podle soudu se hejtman domluvil s obžalovaným pracovníkem Metrostavu Janem Petráněm na tom, že firma zaměstná Dolanského, a hejtman na oplátku přislíbil, že pomůže zajistit změnu financování rekonstrukce kostela v dotačním programu na průběžné.

Soudce Pavel Pachner při zdůvodnění rozsudku uvedl, že Půta doplatil na přátelství s Dolanským i s pracovníky Metrostavu, upřednostnil osobní zájem před veřejným. „Možná si ani nepřipouštěl, že vlastně dává přednost svým soukromým zájmům, dobrým vztahům s Metrostavem, s panem Dolanským, před tím veřejným zájmem, aby byly dodrženy podmínky (přidělení dotace), které byly odhlasované předchozího roku,“ prohlásil. To, že byl Půta ve velmi blízkém vztahu s pracovníky Metrostavu, podle soudce potvrzují odposlechy.

V korupční kauze soud potrestal vězením pět z devíti obžalovaných. Další čtyři obžalovaní, včetně Půty, dostali podmínku. Vinnými soud uznal i pět firem. U dvou rozhodl o zrušení právnické osoby, jedné uložil peněžitý trest a u stavební společnosti Metrostav a její dceřiné firmy Metrostav Infrastructure upustil od potrestání s ohledem na jejich odsouzení v jiných korupčních kauzách. U nikoho z odsouzených není rozsudek pravomocný.

40 minut
90′ ČT24: Kauza Martina Půty
Zdroj: ČT24

Půta se na místě odvolal

Půta svou vinu odmítá a na místě se proti části rozsudku odvolal. „Jsem nevinen v hlavní části obžaloby. Soudce potvrdil, že jsem nezneužil svého postavení a nepřijal údajně slíbených 800 tisíc korun,“ napsal ještě při vynášení rozsudku na síti X. „Soud mi pouze dává za vinu to, že jsem člověku v životní tísni měl sehnat práci za to, že mi údajně dlužil 30 tisíc. Nedlužil,“ prohlásil Půta. Ve vyjádření pro novináře pak odmítl, že by své rozhodování a hledání práce pro Dolanského nějak spojoval s rozhodováním o projektech.

„Jsem rád, že v hlavní části té kauzy, tedy přijetí úplatku od společnosti Metrostav, soud rozhodl o zproštění, tedy o nevině. A myslím, že v tom odůvodnění jasně zaznělo, že se ta věc nestala, nemohla se stát a obžaloba pro ni neměla nikdy žádný důkaz,“ sdělil dále Půta.

„Stále se domníváme, stejně jako po podání obžaloby, že ta věc stojí na domněnkách a na nesprávně interpretovaných, respektive zkresleně interpretovaných nepřímých důkazech, které rozhodně netvoří ten ucelený řetězec dokazování, jak vyžaduje například judikatura Ústavního soudu. Žádný přímý důkaz tam není, ostatně soud o něm ani nehovořil,“ řekl po jednání jeden z Půtových obhájců Michal Sýkora.

8 minut
Hejtman Libereckého kraje Půta k rozhodnutí soudu
Zdroj: ČT24

V reakci na rozsudek vyzvalo opoziční hnutí ANO v Libereckém kraji hejtmana, který je i členem dozorčí rady ČEZ, k rezignaci z vedení kraje. Půta možnost odstoupení z funkce komentovat prozatím nechce. Sdělil, že se musí poradit s rodinou a stranickými kolegy.

Evropská dotace na rekonstrukci kostela

Kauza je spojená se dvěma projekty společnosti Geotermální energie pro občany (GEPO) v Liberci z let 2012 až 2014 téměř za sto milionů korun. Obecně prospěšná společnost na ně chtěla čerpat evropské dotace, vyplaceno nebylo nic.

Hejtmana Půty se týká jen menší část této kauzy. Obžaloba tvrdí, že hejtman přijal úplatek v roce 2013 za to, že jako předseda Regionální rady ROP Severovýchod zajistí zachování rekonstrukce kostela svaté Máří Magdalény v dotačním programu a změnu financování na průběžné. Původně měly být evropské peníze vyplaceny až po dokončení oprav. Půta u soudu od začátku uvádí, že o žádný úplatek nežádal a ani ho nepřijal.

Státní zástupce pro obžalované žádal tresty od podmínek po sedm a půl roku vězení, obhájci navrhli zproštění obžaloby. Půtovi státní zástupce navrhl trest tři a půl roku vězení a zákaz činnosti na pozicích spojených s rozhodováním o veřejných zakázkách na pět let. Hejtman od počátku odmítal, že by se dopustil korupčního jednání. V osvobozující rozsudek věřil i před zahájením středečního líčení.

Půta je jediným politikem mezi obžalovanými, další jsou dva bývalí pracovníci liberecké pobočky Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod, žadatelé o dotaci i pracovníci stavebních firem.

Soud: Hlavní strůjce trestné činnosti je Jirkův

Za hlavního strůjce trestné činnosti soud ve středu označil Petra Jirkůva, jenž byl předsedou správní rady GEPO a administrátorem zakázky na rekonstrukci kostela. Uložil mu souhrnný trest sedm let vězení za přijetí úplatku, podplácení, pokus poškozování zájmů Evropské unie, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a další trestné činy.

Pět let vězení soud uložil za přijímání úplatku, zneužívání pravomoci veřejného činitele i pokus poškozování zájmů Evropské unie bývalému řediteli liberecké pobočky ROP Bořkovi Machatému. Podle obžaloby se podílel mimo jiné na vypracování podkladů a zpráv, aby zmanipulovaná rekonstrukce úspěšně procházela hodnocením úřadu. Za Metrostav soud potrestal jeho tehdejšího pracovníka Petráně, a to čtyřmi roky vězení za podplácení i návod k pokusu zneužití pravomoci úřední osoby. Všichni tři u soudu odmítali jakoukoliv vinu.

24 minut
ČT24: Soud uznal Martina Půtu vinným
Zdroj: ČT24

Nepodmíněné tresty soud uložil ještě dvěma obžalovaným. Oba dostali tři roky vězení. Šlo o bývalou ředitelku GEPO Terezu Soukupovou a Tomáše Petráška, který s GEPO a Machatým na dotačních projektech spolupracoval.

Soudy se kauzou zabývají sedm let, aniž by ji dokázaly pravomocně uzavřít. Za prodlevami je i změna trestního senátu v Liberci, státního zástupce a také čekání na verdikty v jiných případech, které se týkaly některých obžalovaných.

Soud ve středu také rozhodl o zrušení společností GEPO a Developer CZ, jejímž jednatelem je Jirkův. Firmě Gallos, kterou Metrostav využíval jako subdodavatele při rekonstrukci kostela, za legalizaci výnosů z trestné činnosti uložil peněžitý trest 800 tisíc. U Metrostavu soud usoudil, že potrestání v jiných kauzách je dostatečné. Navíc podle soudce Pachnera v jeho prospěch hovořilo, že na zmanipulované zakázce nebyly vyplacené žádné evropské dotace, zároveň ocenil i protikorupční opatření, která společnost od té doby zavedla.

K upuštění od trestu vedl trestní senát i návrh státního zástupce, který pro Metrostav žádal peněžitý trest 55 milionů a zákaz plnění veřejných zakázek a účasti na veřejných soutěžích na tři roky. Šlo u souhrnný trest, tedy oproti předchozímu odsouzení této stavební firmy v jiných korupčních kauzách navýšený o 20 milionů. Podle soudce se ale firma finančně v tomto případě „potrestala“ sama. „Protože financovala stavbu, za kterou nedostala zaplaceno,“ dodal Pachner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...