Vysoká škola

Zájemců o pronájem bytu v univerzitních městech v těchto dnech výrazně přibývá. Brzy se vrátí studenti a přibudou noví. Podle realitních makléřů dokonce poptávka o čtvrtinu převažuje nad nabídkou, což zvedá cenu. Největší nárůst za poslední rok, o osmnáct procent, zaznamenala Ostrava. Ceny nadprůměrně vzrostly i v Olomouci, Českých Budějovicích, Zlíně a Praze, kde bydlení zůstává nejdražší.

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem v kraji z průzkumu volebního potenciálu agentur Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. V pondělí 2. září se věnovala Karlovarskému kraji.

Školství v příštím roce dostane více peněz. Podle informací ČT se na tom v úterý na neformální schůzce shodla vládní koalice. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je prioritou přidat učitelům. Těm musí ze zákona vzrůst platy minimálně na 130 procent průměrné mzdy z roku 2023. Šéf resortu však požaduje další peníze na lepší ohodnocení pro další školské pracovníky.

Pět z osmi lékařských fakult letos obdrželo rekordní počet přihlášek ke studiu všeobecného lékařství. Nárůst zaznamenávají především fakulty mimo Prahu, konkrétně v Plzni, Brně, Ostravě a Olomouci. Rekord zaznamenala i 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařská fakulta UK obdržela druhý nejvyšší počet přihlášek po roce 2019. I organizátoři přípravných testů potvrzují zvýšený zájem o studium medicíny, který však může být alespoň z části způsoben tím, že na vysoké školy přicházejí početnější ročníky.

Za navýšení peněz na vysoké školství demonstrovalo v pondělí odpoledne v centru Prahy podle ČTK několik stovek lidí. Po proslovech na náměstí Jana Palacha se poté vydali k ministerstvu školství, zastavili se také u úřadu vlády a ministerstva financí. Akci nazvanou Kolaps systému pořádala iniciativa Hodina pravdy. Žádá navýšení peněz na vysoké školství o jedenáct miliard korun a plán na stabilizaci financování na období let 2025 až 2030. Akce se účastnili studenti, zaměstnanci vysokých škol i zástupci školských odborů.

Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho publikačního seznamu články, které vyšly v časopisech zařazených na Beallův seznam takzvaných potenciálně predátorských časopisů. Uvedl to po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a také na síti X s tím, že texty pocházejí z roku 2015. Zpětně vnímá, že měl více zkontrolovat kvalitu nakladatelství, kde články vyšly. Fiala jeho veřejnou omluvu přijal a odeslal na Hrad návrh na Tulejovo jmenování. Prezident to má udělat v pondělí.

Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze přijde o možnost navrhovat jmenování profesorů pro obor ekonomie. O odebrání akreditace rozhodla ve středu Rada Národního akreditačního úřadu (NAÚ) pro vysoké školství. Předseda rady Robert Plaga v Událostech, komentářích potvrdil, že důvodem je nedostatečná publikační činnost akademiků, kteří obor zajišťují. Musí přijít noví garanti, kteří publikační činnost mají. Rektor VŠE Petr Dvořák řekl, že bude tlačit na to, aby kroky fakulty byly co nejrychlejší. Situaci nepokládá za své selhání.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začal letní semestr. Po prosincové tragédii, při které střelec v sídle fakulty zabil 14 lidí, poté i sebe a dalších 25 lidí zranil, se studenti a zaměstnanci vrací k akademickému životu v hlavní budově instituce. Budova na náměstí Jana Palacha se bude využívat s výjimkou čtvrtého patra, které zůstává uzavřené. Příchozí mohou využít služeb krizových interventů a škola také posílila ochrannou službu v budově. Informovala o tom proděkanka FF UK pro vnější vztahy a další vzdělávání Michaela Slussareff.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava převzala do užívání novou budovu Ekonomické fakulty. Ta se tak přestěhuje z centra města do univerzitního kampusu v Porubě. První studenti tam však zamíří až se začátkem nového akademického roku, tedy v září. Nová budova v kampusu nabídne komfortní prostředí a také možnost propojit studijní programy napříč fakultami.

Od 19. února se Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) vrací k běžnému výukovému režimu. Učit se bude většina předmětů, a to i v hlavní budově, kde došlo nedávno ke střelbě. České televizi to potvrdila proděkanka FF UK pro vnější vztahy a další vzdělávání Michaela Slussareff.

Desítky studentů z Izraele, kteří se vzdělávají na českých univerzitách a po říjnovém útoku Hamásu odjeli do vlasti, se vrací zpět do Česka. Nejčastěji jde u studenty lékařských oborů. ČT to potvrdily oslovené univerzity. Řada studujících ale na podzim dostala povolávací rozkaz a dál zůstává na Blízkém východě. Povinnosti proto plní individuálně na dálku nebo studium zcela ukončili.

O bezpečnosti na vysokých školách jednali jejich zástupci s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Schůzky se zúčastnili zástupci České konference rektorů, Rady vysokých škol, policie, odborů i studentů. Vysoké školy upraví bezpečnostní pravidla. Mohou se týkat například přinášení zavazadel do univerzitních budov. Vedení škol budou spolupracovat s krajskými policejními ředitelstvími. Pracovníci a studenti budou mít intenzivní školení o bezpečnosti, uvedl Bek.

Balistická expertiza prokázala shodu zbraně z vraždy v Klánovickém lese se zbraní z domu, kde bydlel střelec z filozofické fakulty, uvedla policie. Policistům chybělo pár dní, aby se ke studentovi dostali v rámci prověřování, uvedla.

V Praze se v úterý odpoledne sešly stovky akademiků, studentů a pracovníků vysokých škol k protestu proti podfinancování univerzit. Ve tři hodiny protestující vyrazili z náměstí Jana Palacha po hodinové výstražné stávce k sídlu ministerstva školství, kde po čtvrté hodině protest pořadatelé ukončili. Odbory jsou nespokojené s výší platů na některých oborech i celkovou finanční situací vysokých škol a pohrozily, že pokud se situace nezlepší, budou v protestech pokračovat. V úvahu podle nich připadá i to, že ustane výuka a nebudou státnice. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jejich požadavek na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy korun označil za nereálný.

Cena za koleje stoupla skoro o polovinu, státní příspěvek, který studenti dostávají na ubytování, je ale už přes deset let stejný. Vyplývá to z údajů, které ČT zjistila od ministerstva školství. Studenti, kteří chodí na vysokou školu jinde, než je jejich trvalé bydliště, tak mají od státu nárok na přibližně 540 korun měsíčně. Některé vysoké školy proto svým studentům doplácí na bydlení ze svého. Ministerstvo školství do budoucna plánuje navyšovat hlavně sociální stipendia, která pobírají ti nejpotřebnější. Okruh studentů, kteří by na ně měli mít nárok, by se měl rozšířit.

Kvůli fyzickému handicapu, psychickým potížím nebo poruchám učení potřebuje zhruba 220 posluchačů Ostravské univerzity upravit podmínky ke studiu. Škola potřebuje přesně vědět, jaké problémy studentům komplikují vzdělávání. Může jít o zrakové či sluchové postižení, autismus nebo pohybové handicapy. Univerzita může po domluvě vhodně uzpůsobit už přijímací zkoušky.

Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zároveň uvedl, že navýšení pro rok 2024 se bude počítat ze skutečnosti roku 2022. Návrh rozpočtu na příští rok, který schválila vláda, počítá se zvýšením výdajů školství o čtyři miliardy korun ve srovnání s letoškem. Ministr rovněž uvedl, že vysoké školy by v roce 2024 měly dostat asi o jednu miliardu korun navíc proti vládou schválenému rozpočtu na příští rok.

Vysoké školy, které jsou i podle ministerstva školství dlouhodobě podfinancované, mají příští rok dostat navíc alespoň 1,3 miliardy korun proti původnímu návrhu rozpočtu. Do budoucna by měla jejich situaci pomoci zlepšit chystaná změna způsobu financování. Na senátním veřejném slyšení, jehož tématem byly problémy financování vysokého školství v ČR, to v pondělí uvedla vrchní ředitelka ministerské sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová.

Na jižní Moravě mají v nejbližší době vzniknout nová lycea, převážně s technickým zaměřením. Některé třídy se mají otevřít už v příštím školním roce. Záměrem kraje je v souladu s novou strategií ministerstva školství zvýšit podíl studentů, kteří získají všeobecné vzdělání s maturitou a zároveň si budou moct osvojit především technické znalosti, řekli na tiskové konferenci v Brně náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) a krajský radní Karel Jurka (ODS). V plánu je i vznik nové vyšší odborné školy zdravotnické v Kyjově.

Univerzity třetího věku uzavírají přihlašování do zimního akademického roku. Podle těch, které ČT oslovila, počet studentů meziročně stoupl až o pětinu a zájem se tak vrátil na předpandemickou úroveň. Senioři se nejvíce hlásí na historii, programy zaměřené na zdraví nebo cestování, a přibývá i těch, kteří se chtějí věnovat IT.

Česko má v kontextu Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ho získalo necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je v EU třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.

O studium ruského jazyka na vysokých školách klesl od začátku plnohodnotné války zájem. Podle dat, která oslovené univerzity poskytly České televizi, přišlo na jazykové obory se zaměřením na ruštinu letos méně přihlášek – někde až o polovinu. Důvodem je obecně nižší zájem o filologické obory a také rusko-ukrajinská válka.

Vysoké školy žádají navýšit výdaje na univerzitní vzdělání a vědu. Podle nich je objem financí vydávaný na vysoké školy nižší, než je průměr zemí Evropské unie. Zároveň chtějí, aby s nimi vláda dohodla střednědobý výhled financování. Na shromáždění zástupců vysokých škol, odborů a profesních asociací to prohlásila prezidentka České konference rektorů (ČKR) Milena Králíčková. Bez splnění těchto základních požadavků nebudou podle ní moci univerzity zajistit kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uznal, že výdaje na vysoké školy rostly v minulých letech pomalu, kritizoval ale univerzity za velké platové rozdíly mezi jednotlivými fakultami.