Vysoká škola strana 3 z 4

Novým rektorem Západočeské univerzity bude jednapadesátiletý Miroslav Lávička, bývalý děkan fakulty aplikovaných věd. Vysokou školu s 11 500 studenty povede od 1. března 2023 do února 2027. Porazil bývalého děkana fakulty strojní, devětačtyřicetiletého Milana Edla. Kandidát na rektora musel získat nadpoloviční většinu hlasů všech 59 akademických senátorů. Lávička jich obdržel 35, Edl 18. Na středeční volbě bylo přítomno 56 senátorů, tři hlasy byly neplatné, zjistila ČTK na místě.

Vysoká škola politických a společenských věd v Kutné Hoře se dostala do existenčních problémů. Národní akreditační úřad pro vysoké školství jí odebral jedinou akreditaci a škola je zavřená. První česká vysoká škola se specializací na politické vědy vznikla v roce 2003. Na počátku měla své sídlo v Kolíně, v roce 2015 se přestěhovala do Kutné Hory.

V novém kampusu Ostravské univerzity v centru města už se měli učit studenti sportovních i uměleckých oborů. Nové budovy měly být původně hotové loni na jaře. Stavbaři ale nestihli ani termín letos na podzim. Momentálně počítá univerzita s tím, že v novém zahájí letní semestr v únoru příštího roku.

Rektor Univerzity Palackého (UP) v Olomouci Martin Procházka odvolal výpověď, kterou dal děkanovi Přírodovědecké fakulty Martinu Kubalovi. Děkan, dlouholetý kritik vzniku vysokoškolského ústavu CATRIN, ji dostal kvůli údajnému zneužití osobních údajů, univerzita kvůli tomu podala i trestní oznámení. Rektor odvolání výpovědi odůvodnil dvojím právním výkladem, doufá ve zklidnění situace, řekl mluvčí UP Egon Havrlant. Rektor však bude čelit návrhu akademického senátu Přírodovědecké fakulty na své odvolání. Projednávat jej bude Akademický senát (AS) UP na dalším zasedání.

Většina univerzit považuje prevenci sexuálního obtěžování nebo násilí na akademické půdě za zásadní. Zřizují proto pozici ombudsmana nebo důvěrníka, kterým mohou dotčení hlásit nevhodné chování. O sexuálním obtěžování na univerzitách i jinde se více hovoří například v souvislosti s kampaní MeToo, která začala před pěti lety. Na obtěžování a nevhodné chování ale v minulosti poukazovaly i studentské iniciativy.

Se začátkem nového akademického roku musí i vysoké školy v Česku řešit vzrůstající ceny energií. I z toho důvodu už teď vymýšlejí speciální režimy, díky kterým by měly výrazně uspořit: posouvají začátek výuky, snižují teplotu nebo se chystají školu na nějakou dobu úplně uzavřít. Distanční výuku ale zatím neplánují.

Do jedné z nejmodernějších piteven v Česku, nejtišší místnosti v Praze či mongolské jurty lidé nahlédnou při aktuální Noci vědců. Jen v Praze festival, jehož letošním tématem jsou smysly, nabídne desítky akcí – včetně smyslových testů, her a netradičních ochutnávek. Část programu bude on-line.

Univerzita Hradec Králové (UHK) po dvouleté rekonstrukci otevřela budovu filozofické fakulty na náměstí Svobody v centru města. Celková investice včetně přístavby budovy a vybavení činí 216 milionů korun se započtením daně. Při znovuotevření objektu o tom informovali zástupci vysoké školy. Stavba začala v září 2020, práce zajistila firma Metrostav.

Vysoké školy hlásí velký počet zájemců o studium, největší konkurence je v případě zdravotnických, pedagogických, ale i ekonomických oborů. České televizi to potvrdila víc než polovina z deseti oslovených univerzit napříč Českem. Podle ministerstva školství stojí za vysokým počtem přihlášek o studium zejména větší počet devatenáctiletých, kteří jsou nejčastějšími zájemci. Celkový počet podaných přihlášek se může ještě navýšit, na některých školách je totiž stále možné se o studium ucházet.

Až stovky uprchlíků nastoupí na podzim na české vysoké školy k dlouhodobému studiu. Doposud většinou docházeli na univerzity pouze jako výměnní studenti. ČT to zjistila oslovením jednotlivých vysokých škol. Pouze část z ukrajinských vysokoškoláků se podle univerzit rozhodla vrátit na Ukrajinu.

Mendelova univerzita v Brně přišla kvůli pochybením o institucionální akreditaci pro doktorské studium ekonomických oborů. Rozhodl o tom Národní akreditační úřad. Univerzita si tak podle zástupce úřadu Jiřího Smrčky v doktorském typu studia pro ekonomické obory už nebude moci schvalovat nové studijní programy sama, ale bude se muset s žádostí o jejich povolení obrátit právě na akreditační úřad.

O studium v zahraničí je mezi vysokoškoláky větší zájem než před pandemií covidu-19, nejčastěji chtějí na Erasmus do Německa nebo Španělska. Podle oslovených univerzit počet přihlášek na následující akademický rok dokonce převyšuje aktuální nabídku studijních pobytů. Školy se zároveň obávají, že kvůli zvýšenému zájmu nebudou mít dostatek peněz například na prodlužování výjezdů o další semestr, jako bylo běžné v předchozích letech.

V Ostravě a Praze bude fungovat soukromá Panevropská univerzita. Vznikla transformací dvou institucí – ostravské Vysoké školy podnikání a pražské Vysoké školy obchodní. Zaměří se na profesní vzdělávání a spolupráci s podniky. Za univerzitu o tom informovala Jana Dronská.

Řízení, které s plzeňskou právnickou fakultou zahájil Národní akreditační úřad (NAÚ), se týká pouze nultých ročníků a jejich provázání s přijímacím řízením, řekl rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček. Neohrožuje tedy podle něj samotné studium na fakultě. Od správního řízení očekává, že vyjasní podmínky pro nulté ročníky nejenom na plzeňských právech, ale na všech vysokých školách v Česku.

Vyšší komfort nabízí olomouckým vysokoškolákům rozsáhlá rekonstrukce prostor vysokoškolských kolejí na třídě 17. listopadu. Stavební práce a modernizace interiérů stály přes 62 milionů korun. Na kolejích je pro studenty zhruba pět set míst, uvedli v pátek zástupci Univerzity Palackého. Kolej 17. listopadu patří do areálu univerzitního kampusu Envelopa.

Vývoj epidemie se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) stále drží na bezpečných hodnotách. A není tak podle něj důvod k panice nebo strašení. Zatím podle Vojtěcha ale není odborná shoda na tom, zda uznávat protilátky na covid-19. V Česku přibylo v neděli 138 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru, podobně jako před týdnem. Oproti předchozí neděli významně stoupl počet hospitalizovaných. V nemocnicích bylo 113 lidí, nejvíc od 17. června.

České republice podle aktuální studie hrozí v budoucnu ještě větší nedostatek všeobecných sester. Zamezit by tomu mohlo přijímání většího počtu studentů. Ukazují to výsledky analýzy Vysoké školy ekonomické a Univerzity Pardubice. „Pokud se v následujících deseti letech nenavýší počet studentů, dojde ke kritickému nedostatku sester,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester.

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají větší šanci na lepší vzdělání i zaměstnání než děti, jež jsou doma o rok déle. Týká se to především dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání. Uvádí to studie think-tanku IDEA. Její autoři sledovali děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách.

Vysokoškolské koleje letos kvůli pandemii koronaviru přišly o miliony korun. Studenti navíc často váhají s rezervací pokojů na příští akademický rok. ČT to potvrdili zástupci oslovených škol. Koleje se příjmy snaží nahradit dotacemi i poskytováním levného ubytování pro turisty. Zájem je ale oproti minulým letům nízký.

Od 24. května se bez rotací vrátí do škol žáci druhého stupně ve zbylých krajích. Teoretickou výuku budou moci zahájit také střední a vysoké školy. Na pondělním jednání o tom rozhodl kabinet. Od stejného data budou moci pro rekreační účely bez omezení kapacity znovu fungovat ubytovací zařízení. Ve vnitřních sportovištích bude moci být najednou až 30 lidí. Kabinet také schválil Národní plán obnovy.

Systém financování vysokých škol nepomáhá tomu, aby se zlepšila jejich kvalita vzdělání a aby se školy zaměřily na dlouhodobý rozvoj. V mezinárodním srovnání se postavení českých veřejných vysokých škol zhoršuje, upozorňuje ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo podle něj nepřijímá účinná opatření, jež by vedla k učelnému využití peněz. Dle ministerstva NKÚ nebere v úvahu změny po roce 2019.

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci by měl následující čtyři roky vést dosavadní děkan Fakulty zdravotnických věd Martin Procházka. Rektorem ho zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, v němž Procházka porazil Tomáše Opatrného z Přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházeli čtyři kandidáti, Procházka získal ve druhém kole 14 hlasů. Přítomno bylo 24 členů akademického senátu, dva hlasy byly neplatné. Nového rektora musí jmenovat prezident, olomouckou univerzitu by měl vést od 1. května, funkční období mu potrvá do 30. dubna 2025.

Univerzity rozšířily nabídku brigád pro své studenty, kteří se ocitli i kvůli koronavirovým opatřením ve finanční tísni. Vysokoškoláci tak pomáhají s distanční výukou, trasováním pozitivních případů nemoci covid-19 nebo doučováním mladších ročníků. Studenti často žádají fakulty i o půjčení techniky.

Pandemie koronaviru dopadla na lázeňský sektor v Karlovarském kraji. Lídři kandidátek pro říjnové krajské volby hovoří o nutnosti rozšířit záběr regionu, aby na lázeňství nebyla jeho ekonomika tolik závislá. Pomoci by tomu mohlo vysokoškolské vzdělání, které má v kraji udržet mladé a vzdělané lidi. Uchazeči o hejtmanství diskutovali také o tom, jak do západního cípu Česka přilákat turisty.