Zájem o Erasmus opět roste, studenti už se nebojí covidu. Nejčastěji chtějí vyjet do Německa

Větší počet přihlášek než v předchozích letech zaznamenaly kanceláře vyřizující výjezdy na Erasmus+. Zájem roste jak o studijní, tak o praktické pobyty. České televizi to sdělili mluvčí vysokých škol. Studenti tak dohánějí covidové roky, kdy řada z nich pobyt v cizině odložila.

Přes dva tisíce přihlášených studentů na Erasmus letos eviduje podle koordinátorky Ester Brožové Univerzita Karlova. Rostoucí zájem o výjezdy mají i na Univerzitě Palackého v Olomouci. „V zimním semestru 2022/23 vyjelo 190 studentů, zatímco na zimní semestr 2023/24 se na studijní pobyt v rámci programu Erasmus+ přihlásilo 309 studentů,“ uvedl mluvčí univerzity Egon Havrlant.

Většího zájmu o Erasmus si každoročně všímají i další školy. „Zaznamenáváme každoroční nárůst počtu přihlášek o více než deset procent, v aktuálním kole jsme obdrželi více než 1100 přihlášek,“ sdělila mluvčí Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze Věra Koukalová. Důvodem je kromě konce epidemie také celkově rostoucí počet studentů. „Je to tím, že teď lidi jedou, dokud můžou. Spousta studentů nemohla nebo nechtěla během covidu,“ vysvětlila Koukalová. I přes covid ale byl na VŠE pokles výjezdů jen dvacetiprocentní.

Kromě studijních pobytů studenti více vyjíždějí i na praktické stáže, které školy přes program Erasmus+ zprostředkovávají. Například na Univerzitě Palackého v Olomouci je nárůst skoro o polovinu větší. I destinace těchto praxí se mění, dříve byl zájem o Slovinsko, Francii nebo Rakousko. „Nejvíce chtějí do Belgie,“ sdělil mluvčí univerzity Egon Havrlant.

Nejvíce lákají Německo, Španělsko a Portugalsko

„Tradičně nejoblíbenějšími zeměmi pro výjezdy s programem Erasmus+ jsou Německo, Španělsko, Portugalsko, Francie, Itálie, Polsko a Dánsko,“ sdělila České televizi mluvčí Západočeské univerzity v Plzni Šárka Stará.

Největší zájem právě o Německo, Španělsko a Portugalsko mají i studenti ostatních škol. Například na Univerzitě Karlově se pouze do Německa přihlásilo přes 18 procent všech přihlášených. Studenti ale chtějí vyjíždět i do jiných lokalit. „Roste třeba zájem o Finsko,“ uvedl mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 7 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 12 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 15 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 18 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.