Učitelé z vysokých škol protestovali kvůli nízkým výdělkům

4 minuty
Události: Protesty akademiků
Zdroj: ČT24

Symbolicky v Den učitelů část vysokoškolských pedagogů vyšla protestovat proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Pro univerzity požadují více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Požadavky akademiků se rozhodl podpořit Vysokoškolský odborový svaz, který vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. O navýšení rozpočtu vysokých škol na odměňování pedagogů bude jednat ministr školství Vladimír Balaš (STAN) s premiérem Petrem Fialou (ODS). Prezident Petr Pavel s požadavky akademiků souhlasí, ministerstvo školství a univerzity by podle něj měly najít systémové řešení.

Za vyšší platy akademických pracovníků se protestovalo v osmi českých městech, mimo jiné v Praze, Olomouci a Českých Budějovicích.  

V Praze se učitelé humanitních a sociálněvědních oborů sešli na náměstí Jana Palacha, poté vyrazili na pochod k Masarykově soše na Hradě. Cestou se průvod zastavil u Úřadu vlády, kde účastníci předčítali z otevřeného dopisu pro premiéra, v němž ho vyzvali, aby se situací kolem platů vyučujících zabýval.

Mimo jiné v dopise apelovali také na minulost Fialy, který se stal profesorem politologie a před vstupem do politiky působil několik let jako rektor Masarykovy univerzity v Brně a také vedl Českou konferenci rektorů.

V čele průvodu valili účastníci balvan, který měl podle nich odkazovat na mytologického Sisyfa. Nesli také transparenty s nápisy jako „Bez sociálních věd si nebudeme rozumět“ nebo „Excelentní vědu za ostudné mzdy?“. Na trase pochodu byla omezena doprava. 

Symbol Masaryka

Hradčanské náměstí si protestující vybrali kvůli soše Masaryka, který byl také filozof a věnoval se sociálním vědám. K soše se demonstranti obrátili s dotazem, jak to udělal, že jeho akademickou dráhu nikdo nezpochybňoval. Kritiky sociálněvědních oborů vyzvali, aby své výtky adresovali i Masarykovi. Několikrát účastníci pochodu také provolávali „Máme smysl!“, s odkazem na smysluplnost svých oborů.

Kvůli protestu bylo v úterý na některých fakultách Univerzity Karlovy děkanské volno, informoval předseda Akademického senátu FF UK Ondřej Švec. Studenti i veřejnost se mohli v dopoledních a brzkých odpoledních hodinách účastnit přednášek a diskusí o důležitosti humanitních a sociálněvědních oborů a o jejich nynějším podfinancování.

O platech svých zaměstnanců rozhodují autonomně samy vysoké školy – nejsou vázány tabulkami, ale pracují s penězi, které dostanou od státu. Letos je to necelých 31 miliard korun. Kromě hlavního platu mají někteří pedagogové i příjmy z vědecké činnosti (viz obrázek níže, kde je vidět celkový objem i podíl, který získávají humanitní nebo sociální fakulty). Je patrné, že značná část této podpory míří do oborů přírodovědných a technických.

Celkový objem příjmů z vědecké činnosti a podíl, který dostávají humanitní a sociální vědy
Zdroj: ČT24

Do Olomouce zavítali akademici z Ostravy či Brna

Také u sídla Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se sešli studenti a vyučující a přinesli s sebou různé transparenty, vlajky i bubny. Do Olomouce také zavítali akademici z Ostravy, Opavy a Brna, sdělil redaktor České televize Martin Laštůvka. 

Například Václav Štěpánek z Masarykovy univerzity Brno vyzdvihl roli filozofických fakult ve společnosti a také to, že to byly právě tyto fakulty v Praze, Brně a Olomouci, které organizovaly stávky v roce 1989 a přispěly tak k pádu komunismu. „Jsou tak základními aktéry vývoje ve společnosti,“ uvedl Štěpánek s tím, že zanedbáváním humanitních věd, poddimenzováním jejich financování se zase budeme vracet do minulosti.

Se svými zkušenostmi vystoupila i mladší generace z řad odborných asistentů či doktorandů. „Dnes jsem oznámila, že po dvaceti letech z této univerzity odcházím,“ uvedla jedna z odborných asistentek. Poukázala například na to, že lektoři nemají za co jezdit na mezinárodní konference, posunovat se ve vzdělávání a přenášet to na studenty. 

Promluvil například i předseda Asociace děkanů filozofických fakult a děkan filozofické fakulty olomoucké univerzity Jan Stejskal. „Jsme rádi, že vláda a předchozí vlády investovaly do základního a středního školství. (…) Ale při těchto aktivitách zcela zapomněly na vysoké školy,“ konstatoval. „Požadujeme finanční prostředky už v tomto roce, aby nám kolegové přestali odcházet z práce,“ dodal Stejskal.

Protesty v Hradci Králové a Pardubicích

Lidé protestovali proti nízkým mzdám vyučujících také v centru Hradce Králové, včetně zaměstanců Univerzity Hradec Králové (UHK) a studentů. „Protestujeme proti dopadům špatného financování veřejných vysokých škol, který zvláště citelně vnímají filozofické či jiné společenskovědní a humanitně orientované fakulty,“ sdělil Miroslav Joukl z týmu organizátorů akce Hodina pravdy.  

„Dospěli jsme do stavu, kdy už není možné mlčet,“ řekl Aleš Prázný z katedry filozofie pardubické univerzity. Zástupci fakulty žádají důstojné podmínky srovnatelné s jinými vědami. Podle Prázného ale aktivita zatím nemá u politiků očekávanou odezvu. Úterní protest měl na Univerzitě Pardubice podobu debatního setkání, kterého se účastnily desítky akademiků a studentů.

Rektor Libor Čapek nebyl přítomen kvůli zahraniční cestě. Písemně ale sdělil, že univerzita může financovat mnohé obory díky zaměstnancům, kteří získávají peníze ze soutěží národních a mezinárodních poskytovatelů. Podle něj škola vždy zohledňovala své multioborové zaměření a její humanitní obory nejsou upozaděny, nicméně vysoké školy jsou podfinancované. 

Cílem je navýšení financí na úroveň průměru států OECD

Cílem protestu je podpořit požadavky rektorů univerzit sdružených v České konferenci rektorů (ČKR) a Asociace děkanů filozofických fakult, uvedl Švec. Rektoři požadují, aby se navýšily finance pro vysoké školy na úroveň průměru států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tedy zhruba o deset miliard korun ročně více než nyní.

„Dnes je hluboko pod tímto průměrem. Ba dokonce se tento podíl prostředků vynakládaných na vysoké školství snižuje. Takže je to apel adresovaný jednak ministerstvu školství, jednak celé vládě,“ ujasnil Švec pro Českou televizi.

„Obrátíme se otevřeným dopisem na samotného pana premiéra. Chtěli bychom se jeho jako profesora politologie, jako jednoho z bývalých rektorů a prorektorů univerzity, a jako státníka zeptat, jak on hodlá jakožto premiér této země navazovat na Masarykův odkaz,“ prozradil také Švec.

12 minut
Předseda Akademického senátu FF UK Ondřej Švec o protestech vysokoškolských učitelů
Zdroj: ČT24

Balaš bude jednat s Fialou

Prezident Pavel řekl, že souzní s požadavkem akademiků, který byl vznesen. „Protože si nemyslím, že by bylo systémově správné, aby byli učitelé některých fakult, konkrétně filozofických, hodnoceni za stejnou práci hůře než jejich kolegové z ostatních fakult,“ sdělil.

Ministr školství Balaš označil financování vysokých škol za dlouhodobě zanedbané. „Financování vysokých škol je problematické už posledních dvacet let. V souvislosti s ekonomickými objektivními problémy, které jsou po covidu, a v souvislosti s krizí na Ukrajině, se zvýšením cen energií to jen vyplavalo mnohem více na povrch,“ uvedl na úterním brífinku Balaš.

Na univerzitách jsou dle Balaše velké rozdíly v odměňování pedagogů. „Někdy to má objektivní, někdy spíše subjektivní příčiny. Takže hledáme cestu a chceme racionalizovat i přerozdělování uvnitř univerzit.“ 

O zvýšení rozpočtu a odměňování pedagogů měl Balaš v úterý jednat s premiérem Fialou. Ve středu by pak na výjezdním zasedání v Jeseníku mohla záležitost projednat vláda. Podle dokumentu by se mohl v letošním roce rozpočet univerzit na odměňování pedagogů mimořádně navýšit zhruba o 901 milionů korun. 

8 minut
Brífink ministra školství Vladimíra Balaše
Zdroj: ČT24

Stávková pohotovost

Podpořit požadavky škol se rozhodl Vysokoškolský odborový svaz (VOS), který na úterý vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. Výstražná stávka je podle akademika Františka Kratochvíla v plánu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Stávky v Olomouci se podle něj zúčastní i akademici z Ostravy a z Brna.

K situaci ve školství se dopoledne v Praze vyjádřil také Českomoravský odborový svaz pracovníků školství. Ten požaduje, aby se příští rok ve školách platy dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Školské odbory se dle předsedy Františka Dobšíka také obávají, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Dobšík na tiskové konferenci rovněž varoval před odlivem mladších pracovníků ze školství.

Vedení školských odborů bude jednat o dalším postupu v pátek, zvažuje i stávkovou pohotovost. Pokud se na ní dle místopředsedkyně svazu Markéty Seidlové shodne, osloví předáci pracovníky škol, aby zakládali stávkové výbory.

11 minut
Brífink zástupců školských odborářů
Zdroj: ČT24

Podle rektora Skleničky jsou vysoké školy již příliš trpělivé

„Já si myslím, že (premiér Petr Fiala) chápe situaci velmi dobře. Už několikrát ukázal, že je na naší straně. Myslím, že nám bude naslouchat a že udělá, co bude v jeho silách,“ řekla v Událostech, komentářích na adresu premiéra rektorka Akademie múzických umění v Praze Ingeborg Radok Žádná.

„Humanitní obory a umělecké programy mají menší možnost se zapojovat do velkých výzkumných projektů,“ poznamenala Radok Žádná. To je podle ní jeden z důvodů, proč mají tito vědečtí pracovníci nižší mzdy.

Rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička v pořadu poznamenal, že většina příspěvků od státu směřuje do platů zaměstnanců univerzit. „Je smutné, že od roku 2007 ty příspěvky ze státního rozpočtu klesají. Mluvím o reálné podobě, když se započte inflace – ne nominální,“ uvedl rektor.

Vysoké školy podle něj byly ohledně mezd dlouho trpělivé, sám působil jako předseda České konference rektorů v době koronavirové pandemie. Tehdy se podle Skleničkových slov zástupci vysokých škol shodli, že není správné žádat zvýšení platů.

„V tuto chvíli si myslím, že vysoké školy jsou již příliš trpělivé. Dokazuje to srovnání platů odborných asistentů s platem v základním nebo regionálním školství,“ prohlásil Sklenička.

V České republice podle rektora Metropolitní univerzity Praha Michala Klímy v posledních deseti až patnácti letech nastupuje masovost vysokého školství. Jeho vývoj je podle akademika Klímy poznamenán dopady komunistického režimu.

26 minut
Události, komentáře: Rektoři diskutovali o financování vysokých škol
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 3 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 4 hhodinami

Návrh počítá s omezením vzniku nových lékáren tam, kde už jsou

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.
před 6 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 14 hhodinami

Zůstatky na obecních účtech dál rostou. Investujte víc, nabádají vysocí politici

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
před 15 hhodinami

Před pár lety čtyři výjezdy, loni 125. Požárů elektrokol a koloběžek skokově přibylo

Přibývá požárů elektrických kol a koloběžek. Zatímco před šesti lety vyjeli hasiči ročně ke čtyřem takovým případům, loni už jich bylo 125. Právě elektrokoloběžka byla podle vyšetřovatelů zřejmě příčinou i středečního požáru v panelovém domě v Ostravě. Zranilo se při něm 39 lidí. Největší riziko podle odborníků hrozí při nabíjení.
před 15 hhodinami

Modelu Kantaru pro ČT dominuje ANO, SPD díky memorandu posílilo

Podle dubnového volebního modelu agentury Kantar CZ by první místo obhájilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by skončila koalice SPOLU s 19,5 procenta hlasů, následuje STAN s 12,5 procenta. Čtvrté by se umístilo SPD s deseti procenty hlasů. Do sněmovny by se dostali i Piráti s 6,5 procenta hlasů a Motoristé se šesti procenty. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 17 hhodinami

O historii, zdravotnictví či Ukrajině diskutovali hosté Politického spektra

O oslavách 80. výročí konce druhé světové války, obnově okresů, stavu zdravotnictví v příhraničí a nerostné dohodě mezi Ukrajinou a USA diskutovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnil předseda strany Moravané Ctirad Musil, předseda politického hnutí Senioři sobě Jaroslav Pollák a předseda strany Koruna Česká Vojtěch Círus.
před 21 hhodinami
Načítání...