Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.
„Dlouhodobé zanedbávání otázky vysokého školství má řešení na několika stranách. Není to zdaleka jen otázka státu, protože se každý rok částka na financování vysokých škol v absolutních číslech zvyšuje, dostali jsme se již přes hranici třicet miliard. Co bychom rádi zastavili, je rozevírání nůžek mezi financováním regionálního a vysokého školství,“ uvedl na tiskové konferenci Balaš.
„Ale zdaleka nestačí jen opatření ze strany státu bez toho, aniž by se do racionalizace udržitelnosti a obecně té práce nepustily s námi vysoké školy,“ doplnil. „Dohodli jsme se, že v diskusi budeme dále pokračovat a hledat další cesty.“
Balaš novinářům řekl, že s Fialou neformálně projedná navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý. Zařadit by ho pak měli ministři na jednání ve středu.
„Není to ani vláda, ani ministerstvo školství, ani rada vlády, kdo by rozhodoval o tom, kolik prostředků jde na jednotlivé fakulty,“ upřesnila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Jsou to jednotlivé univerzity, které o redistribuci finančních prostředků rozhodují, podotkla.
Plaga: Musí být navýšen rozpočet
S tím souhlasí i předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a bývalý ministr školství Robert Plaga, který v pořadu 90' ČT24 podotkl, že musí být významně navýšen rozpočet vysokých škol jako celku, což je úkolem šéfa resortu, ale zároveň musí lépe fungovat přerozdělovací procesy, což je úkolem rektorů. „Jsou malé obory – některé jsou strategicky důležité, to nepopírám, a pak obory, které se duplikují nebo triplikují, takže to není v pořádku,“ uvedl.
Zmínil však, že rozpočty za poslední dva roky neakcentovaly nárůst vysokoškoláků. „Situaci by velmi zklidnilo, pokud by se začalo jednat o rozpočtu roku 2023 a vláda přislíbila nárůsty v letech 2024 a 2025 a promítla je do střednědobých výdajových rámců, byť chápu, že ministerstvo financí to nemělo rádo, ale nám se to podařilo prokopnout a myslím si, že v tom by mělo ministerstvo školství pokračovat.“
Předseda Vysokoškolského odborového svazu Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci František Kratochvíl v pořadu podotkl, že jde o patovou situaci. „Univerzitní samospráva má existenční obavy kvůli tomu systémovému nedostatku prostředků, že není schopná ty problémy řešit. Musí se do toho rozpočtu peníze přidat, aby se strany trošku uklidnily a začaly to racionálně řešit,“ uvedl. Dodal, že je nutné řešit i nerovnosti. „Není pro nás přípustné, aby pedagogové v závislosti na tom, na které katedře či fakultě učí, byli za svoji učitelskou práci odměňování výrazně jinak.“
V souvislosti s případným omezováním některých humanitních oborů předseda Asociace děkanů filozofických fakult Jan Stejskal podotkl, že si málokdo uvědomuje, že velkou část tvoří studenti psychologie a druhou velkou skupinou jsou studenti jazyků, kteří následně budou gymnaziálními či středoškolskými učiteli. „Nechtěl bych být v této zemi tím, kdo bude rozhodovat, které fakulty a obory jsou dost dobré a které nejsou, nechme lidi rozhodnout sami a ubezpečuji, že naši absolventi jsou lidé, kteří zaměstnání snadno nacházejí.“ Zmínil, že platové podmínky doktorandů jsou tristní.
Daniela Tinková z oddělení didaktiky, teorie a metodologie historické vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy poznamenala, že její kolegové mají na fakultě různé úvazky a další příbuzná zaměstnání, aby se uživili. „Popřípadě na fakultu nastupují třeba jen na částečný úvazek s tím, že mají hlavní pracovní poměr u jiného zaměstnavatele.“ V případě doktorandů a doktorandek je podle ní nejlépe vidět efekt „děravého potrubí“. „V téhle chvíli se děvčata z vysokoškolského prostředí vytrácejí, je to moment, kdy se to často láme a mladé ženy nastoupí na doktorandské studium, ale často ho nedokončí a z toho vysokoškolského prostředí mizí.“
Problém financování vysokých škol není jen na úrovni společensko-humanitních oborů, ale týká se i oborů dalších, upozornila vrchní ředitelka ministerské sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová.
„Shodli jsme se, žejsou tři úrovně, jak by tento problém měl být řešen. První je úroveň státu, (…) ale to je opravdu záležitost vlády jako takové. Druhá úroveň jsou rektoři, co mohou strategicky rozhodovat z hlediska financí na svých vysokých školách a koncepčních záležitostí. Třetí je na úrovni konkrétních fakult a jejich děkanů,“ uvedla.
Posílit tarify
Pondělní jednání se zástupci vysokých škol Wildová vnímá jako vysvětlení si postojů a možných řešení. „Předpokládáme, že v rámci pracovní skupiny, kterou pan ministr ustanovil, budeme dále v těchto konkrétních krocích a jednáních pokračovat,“ dodala.
„Pokud by se podařil vrátit podíl, co třeba je na HDP na vysoké školy, jako to bylo v roce 2009, problémy by rázem vypršely,“ myslí si předseda Rady vysokých škol (RVŠ) Milan Pospíšil. „Jsme velice závislí na tom, kolik finančních prostředků dostáváme od státu.“
„Budeme se snažit přesvědčit ministerstvo a vládu, že to, co se na vysokých školách studuje, vyučuje, jaká se dělá věda a výzkum, dává smysl,“ sdělil také. „Věříme, že se nám podaří najít konstruktivní přístup.“ RVŠ i Česká konference rektorů (ČKR) podle něj usilují o to, aby se posílila tarifní část platů tak, aby řešení bylo systémové a dlouhodobé.
Výdělky učitelů stejné akademické hodnosti se na různých fakultách liší. Z odborných asistentů na veřejných VŠ měli loni nejnižší průměrnou mzdu ti, kteří působili na filozofických, humanitních a teologických fakultách. Průměr hrubé měsíční mzdy těchto vysokoškolských učitelů, kteří zpravidla mají doktorský titul, činil 44 500 korun.
Nejvyšší průměrné odměny berou odborní asistenti na fakultách informatiky. Průměr jejich hrubé měsíční mzdy činil loni 68 500 korun. Průměrná mzda v Česku dosáhla loni podle Českého statistického úřadu 40 353 korun.
Protest s názvem Hodina pravdy
Do protestu s názvem Hodina pravdy, který připravují akademici věnující se na veřejných vysokých školách humanitním a sociálněvědním oborům, by se podle odhadů měly zapojit stovky vyučujících a studujících. Podle informací organizátorů se ho zúčastní třináct fakult, z velké většiny filozofických.
Vysokoškolský odborový svaz (VOS) vyhlásil podle svého předsedy Petra Baierla na 28. března symbolickou stávkovou pohotovost. Výstražná stávka je podle akademika Františka Kratochvíla v plánu na Filozofické fakultě (FF) Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Stávky v Olomouci se podle něj zúčastní i akademici z Ostravy a z Brna.
Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a odboráři poukazují na to, že vysoké školství je dlouhodobě podfinancované. Podle pracovní skupiny, která se na ministerstvu školství věnuje mzdové politice na vysokých školách, by se rozpočet univerzit měl v letošním roce mimořádně navýšit o zhruba 901 milionů korun.
Výstražná stávka a protestní pochod
V Praze se učitelé humanitních a sociálněvědních oborů vydají na protestní pochod z Náměstí Jana Palacha na Hradčanské náměstí. V čele průvodu protestující povalí balvan, který má odkazovat na mytologického Sisyfa, řekl předseda Akademického senátu FF Univerzity Karlovy v Praze Ondřej Švec.
Švec také zmínil, že cílem protestu je podpořit požadavky Asociace děkanů FF. Asociace podle něj vyčíslila, že by měly podfinancované fakulty letos dostat 1,4 miliardy korun, aby se situace stabilizovala.
Podobně jako mnozí akademici v dalších českých univerzitních městech budou učitelé na FF UK a Fakultě humanitních studií UK informovat o svém podfinancování prostřednictvím přednášek a diskusí. Po dobu pochodu bude podle předsedy akademického senátu na fakultách, zapojených do protestu, děkanské volno.
