Zájemcům o VŠ někde zbývá už jen týden pro přihlášku do druhého kola přijímaček

Část vysokých škol stále přijímá přihlášky do druhého kola přijímacího řízení. Na některých z nich už ale pro jejich odevzdání zbývá jen týden. Uchazeči se totiž mohou hlásit jen do konce července. Jiné fakulty umožňují podat přihlášku až do konce srpna. Zájemci se mohou přihlásit na bakalářské i magisterské studium. Volná místa nabízejí ještě obory jako je například ekonomie, všeobecné ošetřovatelství, profesionální pilot nebo historie. Některé vysoké školy kvůli volným kapacitám plánují otevřít i třetí kolo.

„V květnu 2026 jsme po prvním kole evidovali 17 204 přihlášek, to je nejvíc za posledních deset let,“ řekla ČT mluvčí Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) Andrea Čandová. Přestože škola letos zaznamenala rekordní zájem, pět z jejích devíti fakult vypsalo druhé kolo přijímacího řízení kvůli volné kapacitě v některých studijních programech.

Termíny pro podání přihlášek se ale liší – například na ekonomické fakultě je to 31. červenec, na filozofické fakultě až 31. srpen. „Druhá kola se týkají bakalářských i navazujících magisterských studijních programů. Nabídka zahrnuje například strojírenství, archeologii nebo historii. Některé programy lze kromě prezenční formy studovat také v kombinované formě,“ dodává mluvčí ZČU.

I na Technické univerzitě v Ostravě (VŠB) umožňují některé studijní programy uchazečům podat přihlášku ve druhém kole. Mezi nimi je například ekonomie, umělecké slévárenství nebo architektura a stavitelství. „Zároveň tak dáváme možnost podat přihlášku i uchazečům, kteří se z různých důvodů nestihli přihlásit v řádném termínu,“ řekl Jiří Šíma, mluvčí VŠB.

Většina fakult VŠB přijímá v druhém kole přihlášky do konce července. „V loňském roce tvořily přihlášky ve druhém kole přibližně dvacet procent počtu přihlášek z prvního kola,“ doplnil Šíma. Obory, které budou mít nenaplněnou kapacitu i po druhém kole, otevřou v přijímacím řízení i kolo třetí.

Druhé kolo vyhlásila také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Do 31. července je možné se přihlásit například na environmentální inženýrství nebo chemické technologie. „Ve druhém kole jsme zatím obdrželi 251 přihlášek,“ uvedl mluvčí VŠCHT Michal Janovský.

Na všech fakultách má druhé kolo přijímacích zkoušek otevřené i Univerzita Hradec Králové (UHK). „Na většinu programů jsou otevřené přihlášky do 31. července, ale na nově otevřené programy jako jsou všeobecné ošetřovatelství, certifikace a management zdravotnických zařízení nebo globální politologická studia, jsou přihlášky otevřené až do 7. srpna,“ řekla za UHK Tereza Slavíčková.

Během letních měsíců mohou uchazeči podat přihlášku třeba i na bioinženýrství nebo mechatroniku na Technické univerzitě v Liberci (TUL). Termíny pro podání přihlášek se na jednotlivých fakultách liší. „Například na fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické je to do 9. srpna,“ řekl mluvčí TUL Radek Pirkl. „Je to šance pro ty, kteří po absolvovaných prvních kolech přijímacích řízení na jiných vysokých školách, došli k tomu, že jejich budoucnost je na TUL.“

Na většině fakult se podmínky pro přijetí v prvním a druhém kole nemění. Například ale na Vysokém učení technickém v Brně na fakultě strojního inženýrství (FSI VUT) ve druhém kole přijímací zkoušky vůbec nepořádají.

„Přijmout ke studiu tedy můžeme jen ty studentky a studenty, kteří splní některou z podmínek pro přijetí bez složení přijímací zkoušky,“ sdělil děkan FSI VUT Jiří Hlinka. Takové podmínky jsou například maturita z matematiky nebo fyziky se známkou výborně nebo chvalitebně. Přijímací řízení ve druhém kole má škola otevřené pro sedm z deseti bakalářských oborů, mezi nimi je například profesionální pilot nebo základy strojního inženýrství. Přihlášky mohou uchazeči podávat do 16. srpna.

Podobná je situace i na pražském ČVUT. Fakulta biomedicínského inženýrství letos v prvním kole přijala o něco více přihlášek než v minulém roce. „Všech přihlášek v prvním kole bylo v loňském roce 2291, letos to bylo v prvním kole 2635 přihlášek,“ řekl za ČVUT Martin Churavý. I přesto je zde otevřené druhé kolo. Uchazeči sem mohou posílat přihlášky například na informatiku a kybernetiku ve zdravotnictví nebo biomedicínskou techniku, a to do 17. srpna. Poslat přihlášku je možné i na několik oborů na stavební fakultě – do 31. července – nebo třeba fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou – do 31. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.