Vysokých škol, které si samy zajišťují přijímací zkoušky, ubývá. Jen letos přešlo na testování prostřednictvím soukromé společnosti sedm fakult vysokých škol po celém Česku, meziročně jich tak přibylo více než dvanáct procent. České televizi to potvrdili zástupci jednotlivých škol i společnost Scio. Jako nejčastější důvody upuštění od organizace vlastních přijímacích zkoušek uvádějí vysoké školy snížení administrativní zátěže a větší komfort pro uchazeče. Pro zájemce o studium to ale zároveň znamená větší finanční zátěž.
Vysoké školy častěji sahají po zkouškách od soukromé firmy, uchazeči si připlatí
Počet fakult, které spoléhají na přijímací zkoušky zajišťované soukromou společností Scio, meziročně vzrostl o sedm na celkových dvaašedesát. Budoucí studenti se tak nyní s takzvanými Národními srovnávacími zkouškami (NSZ) firmy Scio setkají u čtyřiceti procent z celkového počtu 154 fakult tuzemských vysokých škol.
Nově je NSZ povinnou součástí přijímacího řízení například na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně či na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Vysoké školy za organizaci přijímacích zkoušek prostřednictvím soukromé společnosti nic neplatí, náklady nesou uchazeči o studium.
Jako nejčastější důvod odklonu od organizace vlastních přijímacích zkoušek uvádějí vysoké školy snížení administrativní zátěže a zefektivnění přijímacího řízení. „Na straně fakulty byla primárním důvodem náročnost přípravy přijímacích testů,“ potvrdil pro ČT proděkan Právnické fakulty Univerzity Palackého Michael Kohajda.
Stejnou zkušenost hlásí i mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant. „Přijetím standardizovaných testů jsme chtěli zajistit rovné podmínky pro všechny uchazeče a zároveň snížit administrativní zátěž spojenou s organizací vlastních přijímacích zkoušek,“ upřesnil.
„Příprava přijímacích testů je náročný proces vyžadující vysokou míru odbornosti, včetně testování na dostatečně velkém vzorku. Tento proces je spojen s výraznými organizačními a finančními náklady, a proto některé vysoké školy preferují využití služeb externích specializovaných dodavatelů,“ přiblížila mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová motivaci vysokých škol k odklonu od organizace vlastních přijímaček.
Nedostatek poskytovatelů
Podle proděkanky Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marty Chromé je důvodem testování prostřednictvím soukromé společnosti snaha zajistit objektivní a kvalitní přijímací zkoušky vytvářené odborníky právě na tuto oblast. „Fakulta sama neměla a nemá odborníky na testování, tedy před spoluprací se společností Scio nesplňovala přijímací zkouška ve formě písemných testů elementární požadavky na validní didaktické testování,“ sdělila proděkanka pro ČT.
Zároveň však upozornila, že pro vysoké školy, které si nechtějí přijímačky vytvářet samy, není k dispozici dostatek jiných poskytovatelů těchto služeb. „Než spolupráce se Scio začala, dělali jsme si průzkum trhu a bohužel jiná podobná organizace neexistovala a neexistuje,“ upřesnila Chromá.
Konkurenci v oblasti poskytovatelů přijímacích zkoušek by uvítal také předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský, podle kterého by větší konkurence systém pomohla zlepšit. Testy od společnosti Scio se dle něj celkově osvědčily a pomáhají správně identifikovat vhodné skupiny uchazečů o studium, kteří mají potřebné vlohy. Zároveň nicméně dodává, že pro některé obory může být testování formou jednotných zkoušek nedostatečné.
Roste počet účastníků, stejně tak cena
Scio, které přijímací zkoušky pro vysoké školy zajišťuje, eviduje s nárůstem počtu fakult, které služeb využívají, logicky i nárůst účastníků tohoto testování. V minulém roce jich bylo již více než 32 tisíc, uvedla mluvčí společnosti Scio Šárka Štočková. „Letos za sebou zatím máme první termín zkoušek, který proběhl 7. prosince. Zúčastnilo se ho 4756 uchazečů, což je zhruba o patnáct procent více než u loňského prvního termínu zkoušek,“ doplnila.
Uchazeči o studium si však oproti minulosti za účast na jednotlivých termínech přijímacích zkoušek výrazně připlatí. Na přelomu let 2022 a 2023 stála základní varianta přijímací zkoušky pořádané prezenčně společností Scio 650 korun, letos zájemci zaplatí 890 korun. Zájemci o studium přitom mohou absolvovat až sedm přijímacích zkoušek ročně – zvyšují si tak šanci na přijetí, protože se vždy počítá jen nejlepší výsledek.
U každého ze všech sedmi termínů si studenti mohou vybrat z více cenových variant, se kterými jsou spojeny dodatečné služby. Nejdražší varianta jedné přijímací zkoušky vyjde na téměř jeden a půl tisíce korun. Pokud by tak dotyčný či dotyčná absolvovali všechny termíny, zaplatili by přes deset tisíc.
Budoucí studenti platí dvakrát
Jedna přihláška na vysokou školu stojí průměrně 780 korun. Vedle ceny za ni musí uchazeč o studium platit také za každý termín přijímacích zkoušek od společnosti Scio. Náklady se tak mohou vyšplhat až do mnohatisícových částek. Některé vysoké školy nicméně poskytují uchazečům o studium, kteří se k nim hlásí, poukaz na bezplatné absolvování jednoho termínu přijímacích zkoušek u Scia.
Scio při splnění zákonných podmínek poskytuje nejlevnější variantu přijímaček zdarma a rovněž přispívá sociálně slabým uchazečům o vysokoškolské studium na přípravné materiály ke zkouškám, vyplývá z údajů společnosti zveřejněných na jejích internetových stránkách.
Každá vysoká škola si přitom určuje podobu a podmínky přijímacích zkoušek. „Tato agenda spadá plně do jejich samosprávy, a pokud je přijímací řízení organizováno v souladu se zákonem, jde o záležitost, kterou si každá vysoká škola řeší samostatně,“ uvedla pro ČT Fojtová z ministerstva školství.
