Univerzity udělily už stovky mikrocertifikátů

Univerzity v Česku udělily během posledního půlroku už více než sedm set mikrocertifikátů. Získají je absolventi krátkodobých specializovaných kurzů. Studentům i lidem z praxe dokládají jejich odborné znalosti a dovednosti. Zájemci si mohou vybrat z kurzů, jako jsou Plasty a technologie pro společnost v 21. století či Aplikovaná umělá inteligence pro technické inovace. Cena za jeden mikrocertifikát se může vyšplhat až k desítkám tisíc korun.

„O této možnosti jsem se dozvěděl prostřednictvím sociálních sítí fakulty. V té době jsem se věnoval psaní diplomové práce na Masarykově univerzitě a chtěl jsem si prohloubit znalosti v softwaru R, který je klíčový pro statistickou analýzu. Kurz s mikrocertifikátem se ukázal jako ideální volba, protože mi umožnil získat cílené dovednosti, které mi pomohly nejen při studiu, ale také se mi zúročí na trhu práce,” vysvětluje jeden z prvních držitelů mikrocertifikátu Lukáš Šafář.

Mikrocertifikáty ale primárně cílí nikoli jen na studenty vysokých škol, ale na širokou veřejnost, která si jejich prostřednictvím může zvýšit kvalifikaci. Mají umožnit rychlé získání dovedností, které jsou v současnosti ceněné na trhu práce, a tím zvyšují šance na zaměstnání. Pomáhají pracovníkům rychle reagovat na změny a například si osvojit nové technologie, jako je umělá inteligence.

„Měl by to být flexibilní nástroj, jak se na trhu prokazovat dovednostmi v turbulentní a dynamické době,” potvrdil manažer EU projektů v Národním pedagogickém institutu Martin Dobeš. Kurzy jsou určeny nejen pro bakaláře, magistry a doktorandy, ale také pro absolventy středních škol. „Některé kurzy jsou na úrovni čtyři, což znamená, že pro zapsání stačí mít maturitní vzdělání,” dodala referentka pro agendu mikrocertifikátů na Univerzitě Karlově Michaela Veselá.

Některé kurzy stojí i desítky tisíc

Délka studia se může pohybovat od pár dní až po několik měsíců a může probíhat v češtině i v angličtině. Cena za absolvování studia a získání certifikátu se pak pohybuje od stovek korun až do několika desítek tisíc. „Ve většině případů si účastníci celoživotního vzdělávání, včetně programů zakončených mikrocertifikátem, hradí náklady sami,“ uvedla Monika Jandová, prorektorka pro personální politiku, celoživotní vzdělávání a udržitelnost Masarykovy univerzity.

ČVUT například nabízí kurz Development nemovitostí – budova, který je ideální pro zájemce o realitní development. Výuka probíhá kombinovanou formou více jak tři měsíce. U tohoto kurzu se cena vyšplhá až na pětačtyřicet tisíc korun. Některé kurzy jsou naopak v současné době kvůli jejich zkušebnímu režimu nabízeny bez poplatku.

„Kurz jsem měl zdarma. Myslím, že během pilotní fáze byl bez poplatků i pro ostatní,“ popisuje svou zkušenost Šafář. Univerzita Karlova teď například nabízí dvousemestrální kurz s názvem Základy programování, který je také bez poplatku. Kurz probíhá v češtině a v prezenční formě. Účastníci se v něm seznámí se základy programování, algoritmy a datovými strukturami.

Mikrocertifikáty jsou zatím novinkou, potřebují reputaci

Nová forma vzdělávání pomocí mikrocertifikátů je atraktivní i pro zaměstnavatele, kteří potřebují, aby jejich zaměstnanci rychle a efektivně získali specifické dovednosti a znalosti nezbytné pro výkon své pracovní role. „Mikrocertifikáty vnímám jako mimořádně užitečné. Získané statistické znalosti se mi velmi osvědčily v mé současné pozici,” vysvětluje Šafář.

Dobeš ale upozorňuje, že mikrocertifikáty budou zaměstnavateli skutečně uznávány pouze tehdy, pokud budou mít jasně zaručenou kvalitu a získají všeobecnou důvěru a prestiž. „To představuje velkou výzvu,“ zdůraznil na blogu Evropské komise.

Mikrocertifikáty v Česku podle Dobeše nyní víc hodnotí spíš to, jestli někdo kurz absolvoval, než co se tam opravdu naučil. Domnívá se proto, že zatím je to dělá vhodnějšími pro akademické prostředí než pro trh práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 2 hhodinami

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 9 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 11 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 11 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 12 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 13 hhodinami
Načítání...