Absolventi

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.

Na střední odborné škole v Třeboni roste zájem o sklářský obor. Studenti se tady učí všeobecné práci se sklem. Pokud ale chtějí získat praxi přímo ve sklárnách, míří často na sever Čech. Vyhlášená sklárna v Chlumu u Třeboně totiž svůj provoz už dávno ukončila. O absolventy sklářského oboru je ale v Česku i v zahraničí zájem.

Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných pedagogů. Základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů, vyplývá z analýzy, kterou v úterý představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podíl nekvalifikované výuky by se tak mohl zvýšit na více než dvacet procent. Nyní je na ZŠ odučeno asi deset procent hodin učiteli bez učitelské kvalifikace, na středních asi sedm procent. O nedostatku kvalifikovaných učitelů a učitelů některých předmětů se mluví dlouhodobě.

Univerzity v Česku udělily během posledního půlroku už více než sedm set mikrocertifikátů. Získají je absolventi krátkodobých specializovaných kurzů. Studentům i lidem z praxe dokládají jejich odborné znalosti a dovednosti. Zájemci si mohou vybrat z kurzů, jako jsou Plasty a technologie pro společnost v 21. století či Aplikovaná umělá inteligence pro technické inovace. Cena za jeden mikrocertifikát se může vyšplhat až k desítkám tisíc korun.

Úbytek ordinací praktických lékařů pro děti se nedaří zastavit. Doktoři stárnou. Jejich zástupci říkají, že je důležité, aby stihli zaučit nástupce. Pomoci mají rezidenční místa, tedy státem dotované pozice pro absolventy. Jejich rozdělení v letošním roce ale někteří lékaři kritizují. Ministerstvo avizuje, že příště víc zohlední lokální nedostupnost.

Města v Královéhradeckém kraji řeší nedostatek praktických lékařů. Trutnovu se ale podařilo získat hned dva nové praktické lékaře. Prostory jim poskytla radnice, do provozu investovala zhruba šest milionů korun. Lékaři tam začnou ordinovat v pondělí 3. června. Jen v tomto regionu nemá doposud praktického lékaře pět procent lidí, v Ústeckém kraji dokonce sedm procent.

Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v penzi. Ordinací pediatrů za pět let ubylo skoro čtyři sta a očekávají se další odchody pracujících seniorů. Potřeba bude jedenáct set úvazků. Ubývá i diabetologů, chirurgů nebo anesteziologů, praktických lékařů pro dospělé do dvou let začne přibývat, řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Studenti učitelství budou mít více hodin praxe, schválilo to ministerstvo školství. Očekává, že pomohou absolventy udržet v oboru. Fakulty teď k praxím nepřistupují jednotně. Na některých z nich se může dotace hodin ve školách i zdvojnásobit.

Řadu léčeben dlouhodobě nemocných trápí už delší dobu kritický nedostatek lékařů. Některá zařízení hledají zdravotnický personál marně. Nepomáhají ani mzdy srovnatelné s těmi v nemocnicích, dokonce ani náborové příspěvky. Léčebny nejsou pro lékaře profesně lákavé, spousta z nich obor opouští nebo odchází do důchodu.

Zdravotních sester, kterým je již přes šedesát let, pracuje v České republice asi dvanáct tisíc. To představuje z celkového počtu sester zhruba čtrnáct procent. V nejbližších letech tak po jejich odchodu do důchodu hrozí nedostatek pracovníků ve zdravotnictví. Mnohé sestry a pečovatelky se potýkají s nízkým mzdovým ohodnocením a pocitem nedocenění. Motivací je pro ně možnost pomáhat jiným.

Výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách vyvolal v posledním týdnu rozporuplné reakce. Uvedl, že studenti by mohli platit patnáct tisíc za semestr a v případě technických oborů by za ně ale poplatek uhradil stát. „Zavádět takové školné, kdy jednomu ano a druhému ne, by opravdu nebylo fér,“ reaguje rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek. Souhlasí s ním ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (UK) Hana Kosová, podle níž jde v debatě o nepochopení smyslu humanitních oborů. Odborníci o tom diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Vysoké školy na Slovensku budou moci odebírat tituly absolventům, kteří závěrečnou práci či její část nevypracují samostatně nebo se dopustí závažnějšího plagiátorství. Vyplývá to z návrhu novely vysokoškolského zákona, kterou hlasy vládních i opozičních poslanců schválil parlament. Sněmovna tak učinila poté, co premiér Igor Matovič i šéf sněmovny Boris Kollár dříve v tomto roce čelili nařčení od médií a opozice z plagiátorství při psaní svých diplomových prací.

V Česku je přes 40 tisíc nezaměstnaných do 29 let. Důvody pro to jsou různé – třeba chybějící praxe nebo málo zkušeností. Každopádně tak tvoří zhruba pětinu z těch, kteří jsou v evidenci úřadů práce. Tento podíl se dlouhodobě zásadně nemění, každý rok totiž přibývají čerství absolventi škol. Stát přitom jejich zaměstnávání podporuje a firmy jim aktuálně nabízejí téměř 76 tisíc volných míst.