V Česku je přes 40 tisíc nezaměstnaných do 29 let. Důvody pro to jsou různé – třeba chybějící praxe nebo málo zkušeností. Každopádně tak tvoří zhruba pětinu z těch, kteří jsou v evidenci úřadů práce. Tento podíl se dlouhodobě zásadně nemění, každý rok totiž přibývají čerství absolventi škol. Stát přitom jejich zaměstnávání podporuje a firmy jim aktuálně nabízejí téměř 76 tisíc volných míst.
„Pro mladé je dnes obrovské kvantum nabídek, protože zaměstnavatelé hledají vlastně kohokoliv. Myslím si ale, že hodně mladých, kteří vycházejí ze školy, má nereálné představy,“ vysvětluje ředitelka Manpower Jaroslava Rezlerová.
Podniky velmi často nabízejí mladým práci ještě v době, kdy studují. Současná situace na trhu jim tak dává možnost vyjednávat o podmínkách. Jen za poslední dva roky vzrostly požadavky mladých na výplaty v průměru o pět tisíc korun. Víc než výši mzdy ale řeší třeba flexibilitu, volný čas nebo kariérní růst.
Jan Potůček a Vojtěch Derka pracují pro stejnou stavební firmu už od studií. Od sebe je ale dělí nejen věk a počet let strávených v podniku – rozdílné bylo i očekávání od zaměstnavatele v době, kdy nastupovali.
Technolog přípravář ve společnosti Hochtief CZ Vojtěch Derka má z kanceláře výhled přímo na Státní operu – tedy na projekt, na kterém se sám podílí. Pracuje ve firmě na zmíněné pozici už čtvrtým rokem, začínal ještě v době, kdy studoval. „Poptávám firmy, tendruju, vedu výběrová řízení, řeším s těmi firmami různé změny projektu, nesrovnalosti a potom je předávám na stavbu,“ vysvětluje Derka.
Teď je mu osmadvacet let. Od této práce si slibuje hlavně nové zkušenosti, které na miliardovém projektu získá. „I když jsem dostal nabídku jít někam jinam, tak jsem řekl, že nechci, že chci jít sem a získat tyto zkušenosti, protože když půjdu do menší firmy, tak sice můžu mít jiné peníze, ale není to tak zajímavé,“ vysvětluje.
Právě náplň práce a možnost kariérního i odborného růstu jsou momentálně pro absolventy podle personalistů nejdůležitější. Například výše mzdy je pro ně až na pátém místě. Trendem je momentálně také velký důraz na flexibilitu a volný čas.
„To před deseti patnácti lety nebylo na trhu přítomné. Dnes výrazně častěji požadují home office, možnost rozvrhnout si práci v čase po svém, nejenom mít pružnou pracovní dobu, ale opravdu to, že si určím, co kdy jak dělám,“ vysvětluje analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský, jaké je z pohledu mladých dnes naprosto všudypřítomné očekávání.
I když mzda jako taková pro absolventy prioritou není, její očekávaná výše roste – stejně jako na celém trhu práce. Zatímco před třemi lety byla horní hranice ideální nástupní mzdy ještě pod třiceti tisíci, loni už to bylo 32 500 korun.
„Je to vždy spíš o dohodě a o očekávání nastupujících absolventů, někdy třeba jsou požadavky z našeho pohledu přehnané a nedohodneme se, jindy je to v pořádku a vždy se snažíme, když o toho člověka stojíme, dohodnout se. Když to nejde ke mzdě, tak třeba i bonusovým systémem,“ vysvětluje mluvčí Hochtief CZ Michal Talián.
Jan Potůček se ve firmě vypracoval z pozice studenta na stáži až na obchodního ředitele jedné z divizí. Když začínal, oslovila ho třeba i pověst firmy. „Nabídka byla určitě lepší, než kdybych byl čerstvý absolvent bez zkušeností. Stavařina určitě není o dostatku volného času, to jsem poznal velice rychle,“ vysvětluje Potůček. Ve firmě je už 13 let a vystřídal tu hned několik pracovních pozic.
„Nesedím na jedné židli, prodělal jsem tu vývoj, neustále jsem se někam posouval, takže v podstatě po každé době proběhla nějaká změna, že jsem ani neuvažoval z té společnosti odejít,“ doplňuje.
To je ale u současných mladých spíš výjimkou. Tvoří hned polovinu z těch, kteří v posledním roce změnili práci. Když jsou nespokojeni, využívají mnohem rychleji nedostatku pracovních sil na trhu a aktivně hledají nové pozice.
Práci mladých podporuje i Úřad práce. Má na to miliardu a tři sta milionů
Na podporu zaměstnávání mladých lidí se zaměřuje i Úřad práce – mimo jiné prostřednictvím takzvaného projektu Záruky pro mladé. Na ten je vyčleněna zhruba miliarda a tři sta milionů – většinu tvoří evropské peníze. Z těch mohou firmy dosáhnout na příspěvky na zaměstnávání mladých. Do projektu už vstoupilo kolem osmi tisíc lidí.
Čtyřiadvacetiletý obchodní zástupce firmy JP-KONTAKT Tomáš Koubek prodává od jara lidem židle a další nábytek. To, že má dětskou mozkovou obrnu, ho přitom neomezuje. Předtím byl ale nezaměstnaný. Práci počítačového grafika – tedy v oboru, který vystudoval, nesehnal, a nedařilo se mu najít jinou.
„Bohužel zaměstnavatelé na mě asi nehleděli jako na ostatní lidi, měli problém ať už s handicapem, nebo s tím, že nemám praxi v tom oboru,“ vysvětluje. Ve svém prvním zaměstnání se teď postupně zaučuje. Pomáhá mu s tím jeho mentorka – na odměny obou přispívá Úřad práce.
„Příspěvek na mzdu Tomáše je ve výši 80 procent, je to po dobu dvanácti měsíců a maximální výše je 18 tisíc měsíčně,“ upřesňuje účetní Lucie Bartošová. To, jak velký příspěvek bude, určuje Úřad práce individuálně.
V rámci projektu podporuje Úřad práce lidi do dvaceti sedmi let, kteří jsou ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností, chybí jim pracovní návyky nebo mají například právě zdravotní postižení. Podmínkou je, aby byl dotyčný v evidenci úřadu minimálně tři měsíce a od doby, kdy ukončil školu, získal maximálně tříletou praxi.
„Cílem je pomoci zaměstnavatelům získat vhodné zaměstnance, které si mohou vychovat takzvaně k obrazu svému, a na druhou stranu samozřejmě podpořit zaměstnatelnost mladých lidí a umožnit jim získání praxe,“ říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
To by se mělo podařit i v případě Tomáše Koubka. I když v práci, kterou teď dělá, je spokojený a zůstat tu chce i do budoucna.
