Benefity

Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády. Americký prezident Donald Trump uvedl, že dar ministerstvu poskytl jeho přítel, který nechtěl být jmenován. Přijetí daru vyvolalo právní otázky ohledně financování armádních platů ze soukromých zdrojů, píší americká média.

Osm hodin ve škole a v práci, osm hodin zábavy, osm hodin spánku. Na těchto principech začala před sto lety ve Zlíně fungovat Baťova škola práce. Obuvnická firma si v ní vychovávala dělníky do výroby i manažery svých filiálek po celém světě. Až do komunistického převratu v roce 1948 školou prošlo zhruba deset tisíc lidí.

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.

Řada nemocnic po celém Česku hlásí nedostatek krve. Během léta sice lékaři operují méně, častěji ale řeší úrazy. Transfuze jsou tak potřeba dál, ale odběrů se dělá méně. Lidé po návratu z dovolené často nemohou několik týdnů krev darovat. Průměrný věk dárců se navíc pořád zvyšuje. V královéhradecké nemocnici jsou rádi za každý balíček naplněný krví, hlavně od dárců se skupinou nula. V příbramské nemocnici pak musejí každý rok nahradit zhruba tisícovku lidí, a to kvůli věku či nemoci. Krev může darovat občan Česka ve věku 18 až 65 let bez závažného interního onemocnění. Lákat nové dárce se nemocnice snaží třeba soutěžemi nebo oceňováním velkého počtu odběrů.

Čím vyšší je požadovaná kvalifikace pracovníka, tím je v Česku větší rozdíl ve finančním ohodnocení ve veřejném a soukromém sektoru. Zvlášť v hlavním městě nedokáže státní správa komerčním firmám konkurovat, vyplývá z nové studie. Obecně ale neplatí, že by mzdy, tedy výdělek v soukromé sféře, převyšovaly platy, tedy gáži ve státním sektoru. Závisí to na pozici, zkušenostech i regionu.

Asi pětinu populace tvoří generace Z, která vyrostla už v digitálním světě. Lidé, kteří se narodili od druhé poloviny devadesátých let zhruba do roku 2010 přicházejí na pracovní trh. V době stále relativně nízké nezaměstnanosti se tak firmy musí připravit na nové požadavky, aby je nalákaly. Podle personalistů není mzda to hlavní, podle čeho se generace Z rozhoduje. Je to smysluplnost, flexibilita nebo vyváženost pracovního a osobního života. Jde také o generaci, která odmítá zažitou hierarchii. Už při nástupu do práce je pro ni důležité také to, jestli je firma společensky udržitelná.

Novelu zákona o vojácích z povolání, která počítá mimo jiné s navýšením náborového příspěvku a benefitů pro vojáky, vláda schválila. Na prvním zasedání v novém roce také podpořila poslanecký návrh zákona, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Dále schválila, že bezplatně převede 17 obcím postiženým povodněmi státní pozemky.

Zaměstnancům by se letos mohla zvýšit částka na výplatních páskách. Nejčastěji podniky plánují mzdy zvyšovat o pět až deset procent. Zjistila to Hospodářská komora mezi svými členy. Vyšších mezd by se díky očekávanému zvýšení poptávky měli dočkat zaměstnanci napříč obory. Mírně štědřejší by mohly být firmy ve zpracovatelském průmyslu. Podniky ale zaměstnance neodměňují jen výplatou, stále častěji využívají benefity.

V Libereckém kraji se dlouhodobě nedaří naplňovat stavy policistů. Ti stávající navíc od ledna přišli o část zaměstnaneckých výhod, jako je příspěvek na stravování nebo na dovolenou. Někteří strážci zákona kvůli tomu uvažují o odchodu.

Pro závodní jídelny platí nová pravidla. Firmy musí sledovat hodnotu jídla, které každý zaměstnanec sní. Z pohledu osvobození od daně pro něj totiž platí stejný limit jako třeba pro stravenkový paušál – letos je to 116 korun na den. Provoz jídelen podle nových pravidel ale znamená navýšení administrativy. Někteří zaměstnanci také mohou doplácet za jídlo víc než dřív.

Platy policistů, hasičů a vězeňských dozorců sice neklesají, nyní ale příslušníci těchto sborů přijdou o některé benefity nebo investice. Zároveň nemají dostatek peněz na celoroční provoz. Ministři vnitra Vít Rakušan (STAN) i spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) říkají, že chybějící finance seženou. Za zásadní považují, že po vyjednávání o státním rozpočtu nemuseli plošně snižovat mzdy o dvě procenta.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává sněmovna.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Obědy v restauracích v květnu dál zdražovaly. Vyplývá to z dat společnosti poskytující zaměstnanecké benefity. V meziměsíčním srovnání ale ceny rostly jen mírně – v průměru zhruba o dvě procenta. Lidé za hlavní jídlo zaplatili průměrně 181 korun. Nejdražší zůstalo polední menu v hlavním městě, nejlevněji se lidé naobědvali v Olomouci. Ceny napříč republikou se přitom liší o desítky korun.

Příspěvky na sport nebo na kroužky pro děti zaměstnanců by se mohly firmám prodražit o desítky procent. Vláda totiž v rámci úspor plánuje zrušit daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů prostřednictvím takzvaného konsolidačního balíčku. Kabinet očekává, že by tento krok mohl státu přinést asi 1,4 miliardy korun. Většina firem by podle dat Unie zaměstnavatelských svazů nejspíše benefity buď zrušila, nebo výrazně omezila.

Navrhované změny vládního úsporného balíčku by se měly dotknout téměř každého. Míra bude záviset na výši příjmu, životní situaci i životním stylu. Největší sociální dopady dle odborníků bude mít třeba omezení slevy na nepracující manželku či manžela a zrušení školkovného. Úspory v rodinných položkách přitom přicházejí v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Firmy dle Unie zaměstnavatelských svazů hrozí ukončením benefitů pro volný čas zaměstnanců.  Reagují na vládní konsolidační balíček, který obsahuje plán zrušit osvobození benefitů od daně. Kabinet tím chce uspořit 1,4 miliardy korun.

Finanční příspěvek, pár dní volna nebo sleva výměnou za očkování jsou možnosti, jak se některé firmy snaží motivovat zaměstnance i zákazníky k tomu, aby si nechali aplikovat vakcínu proti covidu-19. Podle Hospodářské komory tím podniky nic neporušují. Přesto se někteří lidé proti podobnému zvýhodnění ohrazují.

V Česku je přes 40 tisíc nezaměstnaných do 29 let. Důvody pro to jsou různé – třeba chybějící praxe nebo málo zkušeností. Každopádně tak tvoří zhruba pětinu z těch, kteří jsou v evidenci úřadů práce. Tento podíl se dlouhodobě zásadně nemění, každý rok totiž přibývají čerství absolventi škol. Stát přitom jejich zaměstnávání podporuje a firmy jim aktuálně nabízejí téměř 76 tisíc volných míst.

Už téměř rok je na českém trhu práce víc volných míst, než uchazečů. Ačkoliv poslední údaje ukazují, že míra nezaměstnanosti je v celé Unii nejnižší od roku 2000, Česko si drží prvenství. Lidé tak nyní častěji než dříve mění práci. Podle průzkumu personální agentury Manuvia o změně zaměstnání přemýšlí téměř polovina lidí.