Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává sněmovna.
Zaměstnanci mají příští rok danit benefity nad 21 983 korun jako příjem, navrhuje koalice
Vláda původně navrhovala úplné zrušení daňového osvobození benefitů. Odbory a zaměstnavatelé s koaličními politiky vyjednávali o zachování daňové úlevy. Koalice se nakonec shodla na nedanění do poloviny průměrné mzdy, která se stanovuje kvůli sociálnímu pojištění. Pro letošek by benefitový limit odpovídal 20 162 korunám. Vláda ve středu schválila nařízení s výměrou pro příští rok. Pokud člověk pracuje pro víc zaměstnavatelů, limit by měl platit u každého zvlášť a neměl by se sčítat.
Z benefitů nad polovinu průměrné mzdy by se platila daň z příjmu. Za příjem by se měly nejspíš považovat i benefity, které se poskytují pro členy rodiny. Týkalo by se to tedy třeba příspěvků na tábor pro děti. Upravit se má i daňová uznatelnost nákladů pro zaměstnavatele.
Příspěvek na stravování by se nedanil do sedmdesáti procent stravného, které se poskytuje na cestu po Česku na pět až dvanáct hodin a letos činí 129 korun. Teď by tak daňová úleva platila do 90 korun. Byla by pro lidi, kteří odpracovali za den aspoň tři hodiny.
„To zastropování de facto ruší benefity pro zaměstnance a umožňuje stravování jen do určité výše. Benefity nebudou možné ani na stokorunovou stravenku,“ upozornila už dřív předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Podle ní limity pocítí hlavně lidé s nižším příjmem.
Účetní komplikace, říká daňový poradce
Šéfka odborů uvedla, že ve zdravotnictví chybí kolem tří tisíc sester. „Tyto lidi je potřeba něčím udržet. Benefity jsou jedna z mála možností jak pro zdravotníky, tak pro sociální služby, ale i pro veřejný sektor. Jestliže se více méně zruší, tak ti zaměstnanci nejsou a nebudou. Politici tím zaměstnancům dávají vzkaz,“ míní šéfka svazu.
Podle Jiřího Nesrovnala z Komory daňových poradců ČR zrušení daňové výjimky u stravenek a benefitů nynější systém zkomplikuje. „My rozhodně nikdy nebudeme říkat, jestli se benefity mají nebo nemají osvobodit. To je politické rozhodnutí. Zrušení osvobození stravování a benefitů ale z odborného hlediska systém nezjednoduší, ale zkomplikuje. Každá mzdová účetní bude muset řešit otázky, které se dnes neřeší,“ řekl nedávno poslancům ze sněmovního sociálního výboru Nesrovnal.
Odboráři a zaměstnavatelé opakovaně uvedli, že budou jednat s poslanci, aby ve sněmovně hlasovali pro zachování daňové úlevy. Koalice ve svém návrhu změn uvedla, že benefity představují péči o zaměstnance a motivaci. Podle podkladů k balíčku benefity častěji poskytují větší a bohatší firmy, daňová podpora tak zvyšuje jejich konkurenční výhodu a prohlubuje nerovné postavení zaměstnavatelů na trhu práce. Podle některých expertů pak podniky poskytují nedaněné benefity místo navyšování výdělků.
