Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
„Každý tam najde, co absolvoval, na co má nárok a na co bude mít nárok v budoucnu,“ doplnil ministr. Například u preventivních vyšetření, které mají pomoci včas odhalit nádory, takzvaných screeningů, mladší lidé uvidí, kdy nejdříve mohou vyšetření podstoupit. U rakoviny tlustého střeva a konečníku nebo prsu je to od 45 let, u rakoviny prostaty od 50 let.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci řekl, že za zásadní považuje právě e-žádanky. „Abychom přesně věděli, jak dlouho se čeká na vyšetření, na CT nebo magnetickou rezonanci,“ uvedl. Ty by měly být povinné od července 2027, potřeba je ještě schválení novely zákona o elektronizaci zdravotnictví. Vojtěch ho chce vládě předložit do konce září.
Nové funkce vítá i Národní asociace pacientských organizací (NAPO). „Chroničtí pacienti dnes musí dost často dělat kurýra mezi jednotlivými lékaři a nosit svoje zdravotní dokumentace. A od EZKarty si do budoucna slibujeme, že budeme mít přístup ke svým zdravotnickým dokumentům odkudkoli a budeme mít také kontrolu nad tím, kdo s nimi zachází,“ řekla na tiskové konferenci ministerstva Zlata Kasová. Apelovala na dostatečné zabezpečení, aby nemohla být zneužita data.
Záznamy o očkování
EZKarta navázala na mobilní aplikaci Tečka, kde lidé měli záznamy týkající se covidu-19. Od začátku fungování byla podle MZd stažena přibližně 3,1 milionkrát a každý den ji využívá průměrně 34 tisíc lidí. Novou verzi, která funguje od začátku září, si podle Vojtěcha stáhly už tisíce lidí. Do aplikace se lidé přihlašují pomocí elektronické identity, například bankovní, další přístup je zabezpečený biometricky nebo PINem.
„Ta EZKarta je poslední tečkou v elektronizaci. Předtím aby mohla existovat, muselo proběhnout strašně moc kroků. Museli jsme se naučit sbírat ta data, ta se musí centralizovat a potom zabezpečeně předávat pacientovi,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
V aplikaci už dříve byly záznamy o absolvovaných očkováních od roku 2010, nově přibylo 450 milionů záznamů o laboratorních vyšetřeních. „Je tam vybraných 13 markerů, které uvidíte pět let zpětně, a to i s referenčními hodnotami,“ uvedl Dušek. Mezi markery je například hodnota jednotlivých typů cholesterolu, tuku v krvi nebo u žen hormonu štítné žlázy.
Rodiče v aplikaci automaticky vidí údaje svých nezletilých dětí, je možné si přidat i další osoby, které udělí souhlas. Během měsíce by měla podle ředitele Národního centra elektronického zdravotnictví Petra Foltýna umožnit i rozesílání upozornění na uplynutí doby, po níž vzniká nárok na další prohlídku či vyšetření. Data se do aplikace zapisují zhruba za měsíc od odběru či prohlídky.
Aplikace umožňuje také sdílení zdravotnických dokumentů, například lékařských posudků nebo propouštěcích zpráv z nemocnic. Zatím je podle Foltýna zapojeno 40 nemocnic, uvedl, že s připojením všech počítá do konce roku. Prostřednictvím aplikace je možné se dostat také do systému elektronických receptů, kde jsou záznamy o všech lécích na předpis.
Po roce 2029, kdy bude její vedení povinné, bude možné podle Vojtěcha sdílet také elektronickou zdravotní dokumentaci a zobrazí si ji i pacienti. Sdílení zdravotních záznamů by mělo být do budoucna možné napříč zeměmi EU, je to součástí nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS). V roce 2029 počítá se sdílením pacientských souhrnů nebo receptů na léky, od roku 2031 také s laboratorními výsledky nebo propouštěcími zprávami.
