Průměrná mzda

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.

Vláda se s odbory nedohodla na zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry v příštím roce. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jejich požadavky nejsou reálné. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo poukázal na to, že státní zaměstnanci ještě nepokryli kumulovanou inflaci. Diskuzi v Událostech, komentářích, které se účastnili i místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) a šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, moderovala Barbora Kroužková.

Průměrná hrubá mzda v tuzemsku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 procenta na 49 402 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3583 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,4 procenta, mzda reálně vzrostla o 5,3 procenta. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Nejméně dva další soudci uspěli s žalobou na stát kvůli pomalejšímu růstu platů, zjistila České televize. Podle rozhodnutí okresních soudů vláda výrazným zpomalením výdělků v justici porušila evropské právo. To je nadřazené českému. Žaloby podaly desítky mužů a žen v talárech. V mnoha případech ale soudy řízení přerušily a čekají na verdikt Ústavního soudu. Ten o jejich výdělcích rozhodne zřejmě na podzim.

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek v Česku za minulý rok dosáhla 45 865 korun hrubého. Meziročně se částka, která má pokrýt potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, zvedla asi o 300 korun. Pod ní bylo třiašedesát procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl hrubý důstojný příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu (PMDM).

Propad reálných mezd by se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohl vyrovnat v příštím roce. Podobně se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, který poznamenal, že by k tomu mohlo dojít možná koncem příštího roku. Tento optimismus ale nesdílel předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podle něhož budou potřeba roky tři. Kritizoval i některá vyjádření zástupců vlády s tím, že vzbuzují nemožná očekávání.

Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti stejnému období předchozího roku o sedm procent na 45 412 korun, reálně činil nárůst 4,6 procenta. Medián mezd činil 40 482 korun, oznámil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ).

Platy by mohly od ledna vzrůst téměř o čtrnáct procent nejen soudcům a politikům, ale i státním zástupcům. Dohodla se na tom jejich unie s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zjistila ČT. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale kabinet s dřívějším návrhem zvyšujícím platy ústavních činitelů o více než 13 procent nesouhlasí. O tom, jak se zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru, doplnil Kupka. Opoziční hnutí ANO chce svolat k tématu mimořádnou schůzi sněmovny.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí meziročně o šest a půl procenta, a to na 45 854 korun. Při zohlednění inflace pak vzrostla o necelá čtyři procenta. Medián byl 38 529 korun. Nejvíce rostly odměny ve zdravotnictví nebo zpracovatelském průmyslu. Nejméně naopak ve vzdělávání. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle některých analytiků růst mezd zaostal za očekáváním, rychleji rostou vysokopříjmovým lidem.

Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun. Nyní činí 18 900 měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení. Při výpočtu vychází z dubnové predikce ministerstva financí, úpravu může ještě přinést srpnový odhad, který je podle zákona směrodatný.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Podle analytiků reálná mzda klesla na úroveň roku 2017, letos má ale začít růst.

Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42 658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil podobu změn systému penzí. Důchodový věk by se podle ní měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši dvaceti procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.

Úsporný balíček podle vládní pětikoalice přibrzdí zadlužování státu. Schodky rozpočtů má v příštích dvou letech srazit zhruba o 151 miliard. Snížení výdajů má přinést 78 miliard korun, zvýšení odvodů 72 miliard. Přinášíme přehled změn, které konsolidační balíček obsahuje. Většina má vstoupit v platnost příští rok.

Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává sněmovna.

Průměrná mzda v tuzemsku se ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.