Průměrná mzda reálně stoupla o necelá čtyři procenta

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí meziročně o šest a půl procenta, a to na 45 854 korun. Při zohlednění inflace pak vzrostla o necelá čtyři procenta. Medián byl 38 529 korun. Nejvíce rostly odměny ve zdravotnictví nebo zpracovatelském průmyslu. Nejméně naopak ve vzdělávání. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle některých analytiků růst mezd zaostal za očekáváním, rychleji rostou vysokopříjmovým lidem.

V porovnání s druhým čtvrtletím loňského roku stoupla hrubá mzda nominálně o zhruba 2800 korun. Spotřebitelské ceny se za stejnou dobu zvýšily o 2,5 procenta.

„V některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ upozornila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. Nejvyšší růst průměrné mzdy oproti stejnému období roku 2023 zaznamenali statistici ve zdravotní a sociální péči, kde mzdy stouply o zhruba 11 procent. O 7,8 procenta si polepšili zaměstnanci v oboru zásobování vodou a činnostech související s odpadními vodami, odpady a sanacemi.

Naopak nejméně, o 2,1 procenta, se zvýšila hrubá nominální mzda ve vzdělávání. Pracovníci ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení si nominálně polepšili o necelá tři procenta.

Nejvíc mají lidé v Praze, nejméně v Karlovarském kraji

V meziročním srovnání se zvýšil rovněž medián mezd, tedy jejich střední hodnota. Ve druhém čtvrtletí činil 38 529 korun, což bylo meziročně o 5,8 procenta více. U mužů byl medián vyšší, dosáhl 41 540, zatímco u žen 35 565 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.

Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 56 144 korun hrubého. Následují střední Čechy s necelými 49 tisíci korunami.

Na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj s 39 tisíci korun hrubého. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40 tisíci korunami není. Nejblíže k této hranici má Pardubický kraj s průměrem 40 538 korun.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním kvartále letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. Bez započtení růstu cen se průměrné platy v Česku zvyšují nepřetržitě od začátku roku 2014.

Analytici: Mzdy jsou na úrovni roku 2018

Analytik Komerční banky Jaromír Gec připomněl, že finanční trh čekal meziroční růst reálných mezd 4,3 procenta, Česká národní banka dokonce 4,6 procenta. „Po silném prvním čtvrtletí, kdy byl mzdový růst patrně ovlivněn některými mimořádnými vlivy, jsme tak celkově ve druhém čtvrtletí byli svědky ochlazení mzdové dynamiky,“ uvedl.

„Inflace odezněla a reálná hodnota mezd opět roste. Nominální tempo růstu mezd ovšem postupně zpomaluje. Trh práce už přestává být přehřátý a projeví se to také ve vývoji mezd,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. „V reálném vyjádření mzdy opět stoupají, nicméně vysoká inflace zanechala velmi výraznou stopu. Reálná hodnota mezd je nyní zhruba stejná jako před šesti lety,“ doplnil.

Nahrávám video

Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil na zpomalení tempa růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí. Zrychlení dynamiky podle něj v této chvíli není pravděpodobné s ohledem na slabý výkon české ekonomiky. Reálné mzdy jsou nyní podle Hradila na úrovni druhého čtvrtletí roku 2018. „V mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a v čistém vyjádření reálné zchudnutí nebylo tak dramatické, byť se tato úleva týká spíše středně- a vysokopříjmových zaměstnanců,“ podotkl.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák zdůraznil, že mediánová mzda rostla pomaleji než průměrná. „Podobně tomu bylo i v prvním čtvrtletí, kdy rozdíl v neprospěch mediánu byl ještě výraznější. Výrazněji tak zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců, což je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností,“ uvedl.

V dalších čtvrtletích analytici očekávají, že nominální mzdy nadále porostou rychleji než inflace. „Za celý letošní rok se průměrná mzda zvýší pravděpodobně o 6,7 procenta, reálně bude stále asi 4,5 procenta pod úrovní roku 2019. Na startovací předcovidovou úroveň se tak dostane nejdříve až v příštím roce,“ uzavřel hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna hlasy koalice zamítla žádosti opozice o přestávky, ta mluví o popření demokracie

Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila v pátek ve sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení předlohy navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, podle jehož požadavku dolní komora předtím odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici. Sněmovna odpoledne zamítla hlasy koalice žádosti opozičních klubů o přestávky, opozice mluví o popření zvyklostí a demokracie. Před tři čtvrtě na pět pak komora vyhlásila pauzu.
09:01Aktualizovánopřed 35 mminutami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 42 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 51 mminutami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 2 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.