Průměrná mzda reálně stoupla o necelá čtyři procenta

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí meziročně o šest a půl procenta, a to na 45 854 korun. Při zohlednění inflace pak vzrostla o necelá čtyři procenta. Medián byl 38 529 korun. Nejvíce rostly odměny ve zdravotnictví nebo zpracovatelském průmyslu. Nejméně naopak ve vzdělávání. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle některých analytiků růst mezd zaostal za očekáváním, rychleji rostou vysokopříjmovým lidem.

V porovnání s druhým čtvrtletím loňského roku stoupla hrubá mzda nominálně o zhruba 2800 korun. Spotřebitelské ceny se za stejnou dobu zvýšily o 2,5 procenta.

„V některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ upozornila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. Nejvyšší růst průměrné mzdy oproti stejnému období roku 2023 zaznamenali statistici ve zdravotní a sociální péči, kde mzdy stouply o zhruba 11 procent. O 7,8 procenta si polepšili zaměstnanci v oboru zásobování vodou a činnostech související s odpadními vodami, odpady a sanacemi.

Naopak nejméně, o 2,1 procenta, se zvýšila hrubá nominální mzda ve vzdělávání. Pracovníci ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení si nominálně polepšili o necelá tři procenta.

Nejvíc mají lidé v Praze, nejméně v Karlovarském kraji

V meziročním srovnání se zvýšil rovněž medián mezd, tedy jejich střední hodnota. Ve druhém čtvrtletí činil 38 529 korun, což bylo meziročně o 5,8 procenta více. U mužů byl medián vyšší, dosáhl 41 540, zatímco u žen 35 565 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.

Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 56 144 korun hrubého. Následují střední Čechy s necelými 49 tisíci korunami.

Na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj s 39 tisíci korun hrubého. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40 tisíci korunami není. Nejblíže k této hranici má Pardubický kraj s průměrem 40 538 korun.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním kvartále letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. Bez započtení růstu cen se průměrné platy v Česku zvyšují nepřetržitě od začátku roku 2014.

Analytici: Mzdy jsou na úrovni roku 2018

Analytik Komerční banky Jaromír Gec připomněl, že finanční trh čekal meziroční růst reálných mezd 4,3 procenta, Česká národní banka dokonce 4,6 procenta. „Po silném prvním čtvrtletí, kdy byl mzdový růst patrně ovlivněn některými mimořádnými vlivy, jsme tak celkově ve druhém čtvrtletí byli svědky ochlazení mzdové dynamiky,“ uvedl.

„Inflace odezněla a reálná hodnota mezd opět roste. Nominální tempo růstu mezd ovšem postupně zpomaluje. Trh práce už přestává být přehřátý a projeví se to také ve vývoji mezd,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. „V reálném vyjádření mzdy opět stoupají, nicméně vysoká inflace zanechala velmi výraznou stopu. Reálná hodnota mezd je nyní zhruba stejná jako před šesti lety,“ doplnil.

4 minuty
Události: Jednání o platech a průměrná mzda
Zdroj: ČT24

Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil na zpomalení tempa růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí. Zrychlení dynamiky podle něj v této chvíli není pravděpodobné s ohledem na slabý výkon české ekonomiky. Reálné mzdy jsou nyní podle Hradila na úrovni druhého čtvrtletí roku 2018. „V mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a v čistém vyjádření reálné zchudnutí nebylo tak dramatické, byť se tato úleva týká spíše středně- a vysokopříjmových zaměstnanců,“ podotkl.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák zdůraznil, že mediánová mzda rostla pomaleji než průměrná. „Podobně tomu bylo i v prvním čtvrtletí, kdy rozdíl v neprospěch mediánu byl ještě výraznější. Výrazněji tak zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců, což je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností,“ uvedl.

V dalších čtvrtletích analytici očekávají, že nominální mzdy nadále porostou rychleji než inflace. „Za celý letošní rok se průměrná mzda zvýší pravděpodobně o 6,7 procenta, reálně bude stále asi 4,5 procenta pod úrovní roku 2019. Na startovací předcovidovou úroveň se tak dostane nejdříve až v příštím roce,“ uzavřel hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 7 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...