Zpracovatelský průmysl

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v říjnu prudce zhoršily, tempo bylo nejvyšší od ledna. Pokles trvá čtvrtý měsíc v řadě, index nákupních manažerů (PMI) se propadl na 47,2 bodu ze zářijových 49,2 bodu. V pondělí o tom informovala společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Nad 50 body byl index v červnu, byl to první růstový měsíc od května 2022.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které v pátek zveřejnil Spolkový statistický úřad. Předběžná data zveřejněná na konci července počítala s poklesem o 0,1 procenta. Horší konečná data souvisejí podle statistiků především se špatným vývojem v průmyslové výrobě. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová volá po reformách.

Z některých příkladů je vidět, že nejde o obchod ani o americký schodek, řekl v pořadu 90’ ČT24 bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s některými oznámenými cly ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. S tím souhlasil i prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, který zmínil, že současný chaos ukazuje na to, že ve věci žádné ekonomické propočty nejsou. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník pak zmínil, že silnou kartou Evropy je zpracovatelský průmysl.

Po čtyřech měsících poklesu se v únoru průmyslová produkce v Česku meziročně zvýšila o 1,5 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 1,3 procenta. K únorovému obratu přispěly například potravinářský průmysl, výroba strojů nebo výroba elektrických zařízení. Stavebnictví po třech měsících meziročního růstu v únoru stagnovalo. Zahraniční obchod skončil v přebytku přes 35 miliard korun.

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí meziročně o šest a půl procenta, a to na 45 854 korun. Při zohlednění inflace pak vzrostla o necelá čtyři procenta. Medián byl 38 529 korun. Nejvíce rostly odměny ve zdravotnictví nebo zpracovatelském průmyslu. Nejméně naopak ve vzdělávání. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle některých analytiků růst mezd zaostal za očekáváním, rychleji rostou vysokopříjmovým lidem.

Česko má Angole co nabídnout v oblastech bezpečnosti, rozvoje leteckého i dopravního průmyslu, zdravotnictví, chytrého zemědělství, těžebního průmyslu nebo geologického průzkumu. Po středečním jednání s angolským protějškem Joaem Lourencem v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Angolská hlava státu uvedla, že africkou zemi zajímá spolupráce s Českem v zemědělství, zpracovatelském průmyslu, na úrovni univerzit, ve vědě i cestovním ruchu.

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červnu zhoršily nejvýrazněji od května 2020. Výroba a nové zakázky klesají nejprudším tempem za šest měsíců. Zaměstnanost se propadá nejrychleji od července 2020. Index nákupních manažerů (PMI) vykázal hodnotu 40,8 bodu, v květnu to bylo 42,8 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.

České firmy plánují rozsáhlé nábory zaměstnanců. Nejvíce chybí nekvalifikovaní pracovníci v průmyslových závodech nebo v logistice. Pozice se ale kvůli nízké nezaměstnanosti a nezájmu lidí ne vždy daří obsadit.

Knihkupci v období současných protiepidemických opatření nepociťují menší zájem o knihy. Situaci jim ulehčuje internetový obchod. Tržby však výrazně klesly v prodejnách ve velkých obchodních centrech. K dohnání výpadku tržeb z jara, kdy byla dva měsíce uzavřena knihkupectví, nepomůže ani předvánoční trh. Likvidační by podle knihkupců pro ně a nakladatele bylo, pokud by se před Vánoci nebo v nejbližší době prodejny zcela zavřely.

Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v prosinci zhoršovaly, jako po celý loňský rok. Jednalo se o jedno z nejprudších zhoršování situace v roce 2019, hůře bylo loni už jen v červenci a v listopadu. Důvodem rapidního zhoršování je podle analytiků slábnoucí poptávka domácích i zahraničních odběratelů.