Německé hospodářství slábne, ministryně volá po reformách

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které v pátek zveřejnil Spolkový statistický úřad. Předběžná data zveřejněná na konci července počítala s poklesem o 0,1 procenta. Horší konečná data souvisejí podle statistiků především se špatným vývojem v průmyslové výrobě. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová volá po reformách.

Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku ekonomika podle cenově očištěných údajů klesla o 0,2 procenta, podle cenově a kalendářně očištěných údajů ale o 0,2 procenta vzrostla. Nově dostupná data ukazují, že se v červnu proti původním předpokladům hůře vyvíjela situace především ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, uvedli statistici.

Pokles HDP v letošním druhém čtvrtletí je silnější, než se původně čekalo. V prvním čtvrtletí německé hospodářství ještě vykazovalo růst – podle cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat o 0,3 procenta. Růst v prvním čtvrtletí ekonomové spojují především se snahami amerických zákazníků předzásobit se před očekávaným zavedením cel.

Ministryně volá po „odvážných“ reformách

Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová v reakci na zveřejněná data uvedla, že dokazují, jak nutné je přistoupit k „dalekosáhlým a odvážným strukturálním reformám“. Jako příklad zmínila flexibilnější pracovní dobu, snížení nemzdových nákladů práce a snížení cen energií. Snížit by se podle ní měla také daňová zátěž firem. Oživení německého hospodářství je jedním z hlavních cílů nové německé vlády kancléře Friedricha Merze.

„Že bychom byli svědky nějakého podstatného oživení před rokem 2026, se zdá být stále méně pravděpodobné,“ uvedl analytik společnosti ING Carsten Brzeski. Ekonom Commerzbank Ralph Solveen uvedl, že v nadcházejících čtvrtletích lze počítat s oživením hospodářství. „Růst ale bude pravděpodobně jen mírný kvůli strukturálním problémům německého hospodářství a výrazně vyšším americkým clům,“ dodal.

V minulých dvou letech hospodářství klesalo

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles. Podle posledního výhledu předních ekonomických institutů letos vykáže růst o 0,3 procenta a v příštím roce o 1,5 až 1,7 procenta.

V těchto prognózách ale ještě nejsou zahrnuty dopady obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Německa.

Mezinárodní měnový fond nevidí vývoj německého hospodářství příliš nadějně a mezi vyspělými ekonomikami ho ve své červencové prognóze řadí – pro roky 2025 a 2026 – k těm nejméně rostoucím.

Země více dováží, hlavně z Číny

Německý statistický úřad ve středu uvedl, že přebytek obchodní bilance Německa se v první polovině letošního roku roku meziročně snížil o 22,2 procenta na 104 miliard eur (2,5 bilionu korun). Vývoz zůstal téměř beze změny. Výraznější pokles je patrný zejména u dodávek německých automobilů, automobilových dílů a strojů. Země ale více dováží, hlavně z Číny.

Podle statistiků nastal také výrazný pokles vývozu do USA, a to o 3,9 procenta. Spojené státy však zůstávají s hodnotou zboží 77,6 miliardy eur nejdůležitějším odběratelem německých produktů. Německo naopak více vyvezlo především do dalších zemí Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 10 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...