Německé hospodářství slábne, ministryně volá po reformách

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které v pátek zveřejnil Spolkový statistický úřad. Předběžná data zveřejněná na konci července počítala s poklesem o 0,1 procenta. Horší konečná data souvisejí podle statistiků především se špatným vývojem v průmyslové výrobě. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová volá po reformách.

Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku ekonomika podle cenově očištěných údajů klesla o 0,2 procenta, podle cenově a kalendářně očištěných údajů ale o 0,2 procenta vzrostla. Nově dostupná data ukazují, že se v červnu proti původním předpokladům hůře vyvíjela situace především ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, uvedli statistici.

Pokles HDP v letošním druhém čtvrtletí je silnější, než se původně čekalo. V prvním čtvrtletí německé hospodářství ještě vykazovalo růst – podle cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat o 0,3 procenta. Růst v prvním čtvrtletí ekonomové spojují především se snahami amerických zákazníků předzásobit se před očekávaným zavedením cel.

Ministryně volá po „odvážných“ reformách

Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová v reakci na zveřejněná data uvedla, že dokazují, jak nutné je přistoupit k „dalekosáhlým a odvážným strukturálním reformám“. Jako příklad zmínila flexibilnější pracovní dobu, snížení nemzdových nákladů práce a snížení cen energií. Snížit by se podle ní měla také daňová zátěž firem. Oživení německého hospodářství je jedním z hlavních cílů nové německé vlády kancléře Friedricha Merze.

„Že bychom byli svědky nějakého podstatného oživení před rokem 2026, se zdá být stále méně pravděpodobné,“ uvedl analytik společnosti ING Carsten Brzeski. Ekonom Commerzbank Ralph Solveen uvedl, že v nadcházejících čtvrtletích lze počítat s oživením hospodářství. „Růst ale bude pravděpodobně jen mírný kvůli strukturálním problémům německého hospodářství a výrazně vyšším americkým clům,“ dodal.

V minulých dvou letech hospodářství klesalo

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles. Podle posledního výhledu předních ekonomických institutů letos vykáže růst o 0,3 procenta a v příštím roce o 1,5 až 1,7 procenta.

V těchto prognózách ale ještě nejsou zahrnuty dopady obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Německa.

Mezinárodní měnový fond nevidí vývoj německého hospodářství příliš nadějně a mezi vyspělými ekonomikami ho ve své červencové prognóze řadí – pro roky 2025 a 2026 – k těm nejméně rostoucím.

Země více dováží, hlavně z Číny

Německý statistický úřad ve středu uvedl, že přebytek obchodní bilance Německa se v první polovině letošního roku roku meziročně snížil o 22,2 procenta na 104 miliard eur (2,5 bilionu korun). Vývoz zůstal téměř beze změny. Výraznější pokles je patrný zejména u dodávek německých automobilů, automobilových dílů a strojů. Země ale více dováží, hlavně z Číny.

Podle statistiků nastal také výrazný pokles vývozu do USA, a to o 3,9 procenta. Spojené státy však zůstávají s hodnotou zboží 77,6 miliardy eur nejdůležitějším odběratelem německých produktů. Německo naopak více vyvezlo především do dalších zemí Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 20 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...