Německé hospodářství slábne, ministryně volá po reformách

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které v pátek zveřejnil Spolkový statistický úřad. Předběžná data zveřejněná na konci července počítala s poklesem o 0,1 procenta. Horší konečná data souvisejí podle statistiků především se špatným vývojem v průmyslové výrobě. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová volá po reformách.

Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku ekonomika podle cenově očištěných údajů klesla o 0,2 procenta, podle cenově a kalendářně očištěných údajů ale o 0,2 procenta vzrostla. Nově dostupná data ukazují, že se v červnu proti původním předpokladům hůře vyvíjela situace především ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, uvedli statistici.

Pokles HDP v letošním druhém čtvrtletí je silnější, než se původně čekalo. V prvním čtvrtletí německé hospodářství ještě vykazovalo růst – podle cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat o 0,3 procenta. Růst v prvním čtvrtletí ekonomové spojují především se snahami amerických zákazníků předzásobit se před očekávaným zavedením cel.

Ministryně volá po „odvážných“ reformách

Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová v reakci na zveřejněná data uvedla, že dokazují, jak nutné je přistoupit k „dalekosáhlým a odvážným strukturálním reformám“. Jako příklad zmínila flexibilnější pracovní dobu, snížení nemzdových nákladů práce a snížení cen energií. Snížit by se podle ní měla také daňová zátěž firem. Oživení německého hospodářství je jedním z hlavních cílů nové německé vlády kancléře Friedricha Merze.

„Že bychom byli svědky nějakého podstatného oživení před rokem 2026, se zdá být stále méně pravděpodobné,“ uvedl analytik společnosti ING Carsten Brzeski. Ekonom Commerzbank Ralph Solveen uvedl, že v nadcházejících čtvrtletích lze počítat s oživením hospodářství. „Růst ale bude pravděpodobně jen mírný kvůli strukturálním problémům německého hospodářství a výrazně vyšším americkým clům,“ dodal.

V minulých dvou letech hospodářství klesalo

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles. Podle posledního výhledu předních ekonomických institutů letos vykáže růst o 0,3 procenta a v příštím roce o 1,5 až 1,7 procenta.

V těchto prognózách ale ještě nejsou zahrnuty dopady obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Německa.

Mezinárodní měnový fond nevidí vývoj německého hospodářství příliš nadějně a mezi vyspělými ekonomikami ho ve své červencové prognóze řadí – pro roky 2025 a 2026 – k těm nejméně rostoucím.

Země více dováží, hlavně z Číny

Německý statistický úřad ve středu uvedl, že přebytek obchodní bilance Německa se v první polovině letošního roku roku meziročně snížil o 22,2 procenta na 104 miliard eur (2,5 bilionu korun). Vývoz zůstal téměř beze změny. Výraznější pokles je patrný zejména u dodávek německých automobilů, automobilových dílů a strojů. Země ale více dováží, hlavně z Číny.

Podle statistiků nastal také výrazný pokles vývozu do USA, a to o 3,9 procenta. Spojené státy však zůstávají s hodnotou zboží 77,6 miliardy eur nejdůležitějším odběratelem německých produktů. Německo naopak více vyvezlo především do dalších zemí Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 59 mminutami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 7 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 14 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.