Knihkupci jsou i v současné situaci optimističtí, bojí se ale zpřísnění opatření

Knihkupci v období současných protiepidemických opatření nepociťují menší zájem o knihy. Situaci jim ulehčuje internetový obchod. Tržby však výrazně klesly v prodejnách ve velkých obchodních centrech. K dohnání výpadku tržeb z jara, kdy byla dva měsíce uzavřena knihkupectví, nepomůže ani předvánoční trh. Likvidační by podle knihkupců pro ně a nakladatele bylo, pokud by se před Vánoci nebo v nejbližší době prodejny zcela zavřely.

„Oproti hospodám jsme na tom rozhodně líp, protože nyní lidé čtou, když nemohou chodit do kina a na koncerty. Teď jde jenom o to, abychom jim mohli knihy nějakým způsobem dodat,“ řekl obchodní ředitel distribuční společnosti Kosmas Ctirad Fuchs.

Výpadek trhu z jara se podle knihkupců dohnat nepodaří. „Jaro jsme ustáli, dostáli jsme svým závazkům a nemuseli jsme propouštět. Ale ztráta byla poměrně výrazná. Museli jsme omezit investice, marketing, propagaci a podobné věci,“ sdělil Fuchs. „Pokud by však přišlo před Vánoci doporučení nevycházet do ulic, tak bude propad tržeb asi výrazný. Pokud by se před Vánoci nebo v nejbližší době prodejny zcela zavřely, to už by bylo likvidační,“ dodal.

Pomahá internet, ale nestačí to

Knihkupcům pomáhá internetový obchod, který zaznamenal výrazný růst, není však tak velký, aby uživil celý velkoobchod. „Začátek léta byl skvělý, ale v srpnu byl znát pokles proti tradičním tržbám tak na 75 procent. Letos naštěstí vyšlo extrémní množství zajímavých českých titulů, například Šikmý kostel od Karin Lednické, který se stal vítězem druhého ročníku čtenářské ankety Kniha roku,“ podotkl Oldřich Suchý z knihkupectví v pražské Perlové ulici.

Podle ředitelky Svazu českých knihkupců a nakladatelů Marcely Turečkové řada knihkupců a malých nakladatelů s vypětím sil zvládla jaro, investovala své rezervy a věřila, že se situace opět zlepší. „Uvidíme, co nás teď, na podzim a v zimě, opravdu čeká. Pokud by došlo k dalšímu zavírání obchodů, bude to mít vážné následky pro celý knižní trh,“ řekla v deníku MF Dnes.

Zvýšený zájem o prodej na síti zaregistrovaly i antikvariáty. Největší prodejce použitých knih Knihobot hlásí rekordní obraty. Jen za poslední týden zákazníci na jejich e-shopu koupili knihy za více než 434 tisíc korun a týdenní obrat společnosti narostl téměř o 20 procent.

„Už na jaře jsme evidovali zvýšený zájem jak o nákup knih, tak o prodej. Češi kromě trávení volného času nad literaturou evidentně uklízeli a vyřazovali již nečtené tituly. A situace se opakuje – naši kurýři opět jezdí vyzvedávat desítky krabic knih určených pro prodej denně,“ sdělil zakladatel Knihobotu Dominik Gazdoš.

Knihobot vznikl v roce 2019 jako alternativa k prodejním serverům s použitými knihami i k tradičním knihkupectvím a během dvou let fungování se stal jedničkou na českém trhu s použitými knihami. Holešovická firma pomáhá vracet knihy zpátky do oběhu formou prodeje i výkupu knih z druhé ruky a k novým majitelům dostala přes 170 tisíc titulů.

Z poslední zprávy o českém knižním trhu, kterou vydal Svaz českých knihkupců a nakladatelů, vyplývá, že Češi v roce 2018 utratili za knihy 8,3 miliardy korun včetně DPH, tedy o 250 milionů korun meziročně více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 45 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 4 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...