Vláda prodloužila Antivirus A do konce roku a také zvýšila podporu. Firmám, které musely zavřít, stát proplatí celé mzdy s odvody až do výše padesát tisíc korun. Vláda také ve středu rozhodla, že přispěje podnikatelům na komerční nájmy, a to padesát procent z celkového nájemného za toto období, kdy měli uzavřený či omezený provoz. Zároveň schválila i pokračování programů COVID – kultura nebo COVID – sport. Kompenzace dostanou i zájezdoví autobusoví dopravci, na pokrytí ztrát z krize pro ně stát vyčlenil miliardu korun. Ministerstvo financí také odloží podnikatelům zasaženým zákazy úhradu některých daní.
Vláda schválila kompenzace. Podpoří dopravce, kulturu i sport, přispěje na nájmy a prodloužila Antivirus A
Události: Kompenzace pro podnikatele (zdroj: ČT24)
Vláda prodloužila poskytování jednoho z příspěvků z programu Antivirus do konce roku, a to příspěvku A. Firmám, které musely zavřít, stát proplatí celé mzdy s odvody až do výše padesát tisíc korun.
Schválení vládou na Twitteru oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dosud podniky, na které dopadla nařízená omezení, mohly získat 80 procent výdělku lidí v uzavřených provozech či náhrady v karanténě do 39 tisíc korun superhrubé mzdy.
Celý výdělek by stát měl v uzavřených firmách proplácet podle návrhu už od října.
Náměstkyně ministerstva práce pro zaměstnanost Kateřina Štěpánková řekla, že stát bude pokračovat i ve vyplácení části náhrad pro lidi v karanténě, a to ve stejné výši jako dosud (80 procent). „Je to důležitý prvek programu Antivirus. Karantén přibývá,“ poznamenala Štěpánková. Podle ní příspěvek při karanténě z Antiviru bude mít dál označení A, navýšený příspěvek pro zavřené provozy má nově označení Plus.
Česko je od 5. října v nouzovém stavu. Vláda ho vyhlásila na 30 dní. Nejdřív platila omezení provozu. Od pondělí pak musela kulturní zařízení zavřít. Restaurace nejsou otevřené ode středy, mohou mít do 20:00 jen výdejové okénko.
Jaké výdaje to bude znamenat
Podle odhadů ministerstva práce nová nařízení o uzavření dopadla asi na dvě stě tisíc lidí. Výdaje na příspěvek A by mohly za listopad a prosinec činit 1,9 miliardy korun. Za říjen se může vydat asi 3,6 miliardy korun na mzdové příspěvky pro asi 230 tisíc zaměstnanců, spočítalo ministerstvo práce.
Odbory a zaměstnavatelé opakovaně požadovali, aby program Antivirus zůstal aspoň do konce roku, než se přijme systémový kurzarbeit. Vláda jeho zavedení naplánovala od listopadu. Na jeho pravidlech se však několik týdnů nemohla shodnout. Její výsledný model odboráři a podnikatelé kritizují. Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že se návrh nepovedl. Teď je novela ve sněmovně. Opoziční strany ji chtějí upravit.
Průmyslníci vítají prodloužení Antiviru A a chtějí to i u Antiviru B
Svaz průmyslu prodloužení Antiviru A vítá. „Na druhou stranu vyzýváme vládu, aby důkladně přehodnotila prodloužení Antiviru B. Vládní protiepidemiologická opatření dopadají i na firmy a provozy, které nejsou uzavřeny přímo z rozhodnutí státu, ale spadají třeba do dodavatelského řetězce. Není pro nás přijatelné, aby některým podnikům stát uhradil prakticky 100 procent nákladů po dobu uzavření a ostatní hodil přes palubu,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.
Z programu Antivirus se vedle „áčka“ vyplácí ještě příspěvek B, kterým stát dorovnává 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy. Poskytovat se má do konce října. S prodloužením projednávaný materiál nepočítá.
Resort práce v podkladech pro vládu uvedl, že je ale případné obnovení této podpory možné podle potřeby. Třetí podporou z Antiviru s označením C bylo odpuštění odvodů firmám do 50 zaměstnanců za červen až srpen. Dokument pro vládu toto opatření neobsahuje. Maláčová řekla, že o případném prodloužení příspěvků B a prominutí odvodů menším firmám se bude ještě jednat příští týden.
Podnikatelům, kteří byli zasaženi novými vládními opatřeními proti šíření koronaviru, ministerstvo financí také automaticky odloží všechny úhrady DPH, daně z příjmů a silniční daně od středy do konce roku. Hovořila v této souvislosti o generálním pardonu a velkém liberačním balíčku.
O schválení vládou informovala na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Upřesnila, že opatření se týká podnikatelů s převažujícím oborem činnosti, na kterou vládní zákazy přímo míří.
Ministryně dále uvedla, že v pátek vládě navrhne bonus pro OSVČ a malé společnosti s ručením omezeným bez zaměstnanců pět set korun denně či prodloužení záruk z COVID III.
Schillerová také uvedla, že ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) připravuje další dotační program. „Chceme pro majitele zavřených nejčastěji restaurací dotaci na zaplacenou daň z nemovitých věcí.“ Podnikům, které daň zaplatily, by skrze dotaci byla vrácena.
Stát opět přispěje podnikatelům na komerční nájem
Vláda ve středu schválila také řadu kompenzací pro ty, kterým nyní komplikuje provoz druhá vlna koronavirové pandemie. Podnikatelé, kterým vláda v boji proti koronaviru nařídila zavření nebo omezení provozu, budou moci žádat například o příspěvek na komerční nájem za třetí čtvrtletí. Stát jim přispěje padesát procent z celkového nájemného za toto období. Maximální výše podpory bude deset milionů korun. Schválení programu potvdila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Na rozdíl od první výzvy programu Covid – nájemné nebude přiznání dotace podmíněno slevou pronajímatele. Na program je vyčleněna částka 1,2 miliardy korun, jak vyplývá z vládních materiálů.
O příspěvek na nájem budou moci žádat stravovací zařízení, hudební a taneční kluby a podobné podniky, kina, kongresy, veletrhy, výstavy, herny a kasina. Dále mohou žádat o podporu komerčně provozovaná sportoviště jako kurty, kluziště či tělocvičny. Program bude otevřený také bazénům a umělým koupalištím, saunám a wellness.
Nárok na podporu budou mít také zoologické zahrady, komerčně provozovaná muzea, galerie, památkové objekty či planetária. Pomoc se vztahuje také na zařízení zaměřené na zájmovou, výchovnou a vzdělávací činnost pro děti a mládež od šesti do 18 let.
S vyhlášením výzvy se počítá v říjnu. Na podání žádosti budou mít zájemci alespoň 30 dní. Na program se vztahuje takzvaný dočasný rámec, tedy maximální suma, kterou může jeden žadatel získat z programů veřejné podpory. Suma činí osm set tisíc eur (asi 21 milionů korun).
Podnikatelé zasažení v souvislosti s první vlnou pandemie mohli od 26. června do 30. září žádat o příspěvek na komerční nájem. Stát jim na nájem za duben, květen a červen přispívá padesát procent. Podmínkou ale bylo, že majitel nájemné o třicet procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Ministerstvo průmyslu a obchodu přijalo 18 720 žádostí za 2,6 miliardy korun. Na program bylo vyčleněno pět miliard korun.
V Česku ve středu začala platit nová opatření proti šíření nákazy. Restaurace, bary a kluby musejí zůstat zavřené. Občerstvení mohou mezi 06:00 a 20:00 prodávat přes výdejní okénka. Fitness centra, posilovny, vnitřní bazény, sauny, wellness, ale také zoologické zahrady musely provoz přerušit už od pátku. Galerie, hrady, zámky, muzea, kina a divadla nefungují od pondělí. Konat se nemohou koncerty, poutě, veletrhy či kongresy. Opatření by měla platit do konce nouzového stavu, tedy 3. listopadu.
Kultura má k dispozici 750 milionů korun
Umělci a podnikatelé v kultuře budou moci žádat o dotaci v pokračování programu Covid – kultura, který také schválila vláda. Na tuto pomoc je v něm vyčleněno 750 milionů korun. Podporu budou moci dostat ti, kdo měli kvůli zavedeným opatřením proti šíření koronaviru zbytečně vynaložené náklady či nemohli kvůli opatřením pokračovat ve své umělecké nebo kulturní činnosti.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) řekl, že pro jednotlivce je určena jednorázová podoba šedesát tisíc korun do konce roku a podnikatelé mohou v rámci uznatelných nákladů žádat až o deset milionů korun, podrobnosti zveřejní ve čtvrtek.
Prezident Herecké asociace Ondřej Kepka věři, že by tato částka mohla mnohým do konce roku pomoci, je však také zvědav na podmínky její nabídky.
„Zítra (čtvrtek) vyhlašujeme výzvu, která se týká segmentu kultury, který ještě nemáme dost pokrytý (…) je to segment kultury ziskové a toho se týká Covid – kultura II,“ uvedl ministr. Dodal, že „pomoc se týká oblasti živého umění, netýká se oblasti filmu, audiovizuální tvorby“. Zaorálek chce příští týden na vládě předložit materiál pomoci oblasti audiovizuální tvorby.
„Program (Covid – kultura II) vznikl v úzké spolupráci s kulturní obcí, s majiteli malých divadel, malých klubů, s aktéry v oblasti kumštu, hudby, v oblasti divadelní, v oblasti organizace festivalů a podobně,“ řekl po jednání vlády ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Struktura nákladů, které si mohou vykompenzovat jednotliví aktéři, je výrazně širší, než jaká byla v letních měsících (Covid – kultura), doplnil k rozdílu mezi oběma programy.
Podpora z nově schváleného programu se poskytne ve formě dotace ex post na marně vynaložené výdaje za jednotlivé kulturní akce či projekty, které vznikly v období od 1. října 2019 do 20. listopadu 2020, a za výdaje v kontinuální činnosti v oblasti kultury v období od 1. března 2020 do 20. listopadu 2020, které byly kvůli opatření vlády výrazně omezeny, přesunuty nebo zrušeny.
Podpora může příjemci pokrýt až padesát procent uznatelných výdajů za přesunuté nebo zrušené kulturní akce a až osmdesát procent uznatelných výdajů za kontinuálně vyvíjenou činnost v oblasti kultury.
Podpora je určena výkonným umělcům, odborným technickým profesím a subjektům podnikajícím v kultuře na marně vynaložené výdaje, které vznikly ve spojitosti s organizací kulturních akcí a kontinuální činností v kultuře v období od 10. března 2020 do 31. prosince 2020 a byly v souvislosti s mimořádnými opatřeními vlády omezeny, přesunuty nebo zrušeny.
Jednorázová podpora je určena pro fyzické osoby působící v profesionálním umění, tedy v oblasti hudby, divadla, tance. U subjektů podnikajících v kultuře jde o podporu na pokrytí marně vynaložených výdajů v rozhodném období od 1. října 2019 do 20. listopadu 2020.
Půl miliardy má jít na podporu sportu
Kluby a pořadatelé sportovních akcí budou moci žádat o dotace v pokračování programu Covid– sport. Kompenzovány jim budou náklady vynaložené na zrušení sportovní události v souvislosti s vládními opatřeními proti koronaviru. V programu je podle vládních materiálů připraveno pět set milionů korun. Vláda ve středu schválila druhou výzvu programu, potvrdila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Filipová.
Dotace by měla umožnit klubům i pořadatelům překlenout obtížné období. Program připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu s Národní sportovní agenturou (NSA).
O kompenzace budou moci žádat kluby z deseti profesionálních soutěží, které určila NSA. Jedná se o první a druhou fotbalovou ligu, extraligu a první ligu ledního hokeje a nejvyšší soutěže v basketbalu, volejbalu a házené. Maximální výše dotace je určená podle analýzy ekonomické náročnosti sportu a pohybuje se od 750 tisíc korun na klub pro volejbal a házenou po 12,5 milionu korun pro prvoligové fotbalové a extraligové hokejové kluby.
Kluby dostanou peníze předem na základě kvalifikovaného odhadu, jaký ekonomický dopad na ně budou mít vládní omezení od března do konce tohoto roku ve srovnání s poslední řádně odehranou sezonou.
Na kompenzace budou mít nárok také komerční pořadatelé sportovních akcí určených pro sportovce z více než dvou klubů nebo širokou veřejnost. Dotace bude určena na uhrazení marně vynaložených nákladů v loňském a letošním roce souvisejících s akcemi, které se měly konat od 12. března do 31. července letošního roku. S kompenzacemi pro akce, které musely být kvůli vládním opatřením zrušeny nyní na podzim, návrh tohoto programu nepočítá.
NSA dříve už vyhlásila program Covid – sport, který měl pomoci neziskovým sportovním organizacím. Agentura v něm přijala stovky žádostí. Na pomoc byla připravena miliarda korun, ale nevyčerpala se. NSA si to vysvětlovala mimo jiné značnou pomocí měst a krajů, které sportovním organizacím odpustily nájemné a další náklady v době uzavření sportovišť.
Člen představenstva České komory fitness Miroslav Jirčík uvedl, že v jarních měsících skončilo zhruba deset procent provozovatelů. Pokud by nyní situace pokračovala, bude jich mnohem více.
Zájezdoví dopravci dostanou až miliardu korun
Krize v Česku zasáhla až dva tisíce zájezdových dopravců provozujících dohromady asi devět tisíc autobusů. Podle sdružení Česmad Bohemia až polovině z nich hrozí krach. Dotace by měly kompenzovat ztráty dopravců od březnového začátku nouzového stavu až do konce letošního června. Stát totiž zohlední zamrznutí trhu až do konce školního roku.
Výše dotace se přitom bude vypočítávat na sedačku a den. Stát bude peníze rozdělovat podle emisních tříd autobusů a jejich kapacity. Nejvíce, až 135 korun za den, dostanou dopravci s nejekologičtější emisní třídou EURO VI. Oproti původnímu návrhu by program zřejmě neměl limitovat autobusy vyrobené před rokem 2000 (původně uvedenou informaci, že se „úplně mimo podporu ocitnou firmy s vozidly vyrobenými před rokem 2000“, opravilo ministerstvo dopravy.)
Peníze by měly dopravcům pomoci především s leasingovými splátkami. U běžného zájezdového autobusu činí až 150 tisíc korun měsíčně, u patrových vozidel s cenou kolem 14 milionů korun je to ještě o sto tisíc korun více. Firmy budou moci peníze použít i na ukončení činnosti.
Podle ministerstva dopravy má podpora umožnit provozovatelům adaptaci na situaci na trhu do druhého čtvrtletí příštího roku. Podle sdružení dopravců Česmad Bohemia, se kterým resort program konzultoval, podpora dopravcům pomůže, je však nutné ji poskytnout co nejdříve.
Devadesátka ČT24: O pomoci gastronomii, kultuře, zájezdovým dopravcům a sportovním klubům (zdroj: ČT24)
Dopravcům během jara klesly zakázky téměř na nulu. V létě, které obvykle patří k nejdůležitějším obdobím pro zájezdové firmy, se dopravci dostali zhruba na pětinu běžného počtu zakázek. Na podzim se ovšem situace opět začala zhoršovat a objednavatelé začali zakázky dopravcům opět ve velkém rušit.
Generální tajemník Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř zdůraznil, že právě zájezdoví dopravci jsou nejpostiženější části odvětví. Doplnil, že pokud by se situace nyní neřešila, mohli by mnozí řidiči - kteří jsou „nedostatkovým zbožím“ odejít a pak by třeba příští rok na jaře či v létě neměl kdo vozit děti na zájezdy.
Na hotely by měly přispět magistráty, uvedl Havlíček
Magistráty jednotlivých měst by měly přispět na hotely. Ubytovací segment může fungovat, ale koronavirovou krizí je zasažen především kvůli výraznému úbytku turistů. Potíže jednotlivých zařízení se liší místně. Na tiskové konferenci po středečním mimořádném jednání vlády to řekl ministr Havlíček.
Vládní restrikce se v současné době podle Havlíčka ubytovacích zařízení nedotkly. Mohou mít otevřeno, hostům jsou k dispozici do 20:00 i hotelové restaurace. Uzavřeny však musejí být wellness, bazény či sauny.
Diskuze o tomto odvětví by se podle Havlíčka měla vést s ministerstvem pro místní rozvoj, které by mělo navrhnout případnou pomoc pro toto odvětví. „Zabojovat by měla jednotlivá města,“ řekl dále Havlíček. Obsazenost se podle něj často místně velmi liší a rozdílnost byla patrná i v létě. Měly by tak vhodnou formou přispět k jejich podpoře. Podle Havlíčka se nakonec jedná o zdroje, které stejně budou končit právě v městských pokladnách. Některá města podle Havlíčka již pomoc zahájila.
Šéfkuchař a viceprezident Asociace hotelů a restaurací Jiří Král uvedl, že výdajová okénka jsou spíše jen bonusem pro stálé zákazníky či slouží pro udržení personálu, ale ekonomicky se nevyplatí. Právě nemožnost fungovat i večer gastronomii tvrdě zasáhla.