Obchodníkům se nelíbí, že centra podmiňují snížení nájmu prodloužením smlouvy. Žádají změnu programu COVID nájemné

Maloobchodníci chtějí změnu programu COVID nájemné pro firmy, které musely kvůli vládním opatřením proti koronaviru zavřít nebo omezit provoz. Obchodní centra podle nich snížení nájmu o 30 procent podmiňují dodatky, ve kterých požadují například zavázání se k prodloužení nájemních smluv na další roky za zvýšený nájem. Navíc na obchody, které mohly být otevřené, ale měly až o 80 procent pokles návštěvnosti a tržeb, se program nevztahuje. Navrhují proto program COVID nájemné 2, který by tyto provozy zahrnoval.

Maloobchodníci obecně vládní program COVID nájemné vítají. Stát v programu na nájem za duben, květen a červen přispěje 50 procenty, v případě, že pronajímatel nájemné sníží o 30 procent a nájemce zaplatí pětinu. Podpora bude maximálně do deseti milionů korun.

Obchodní centra podle generálního ředitele Alpine PRO a zakládajícího člena nově vzniklé Retailové asociace Václava Hrbka ale podmiňují snížení nájmu dodatky smluv. Sám se setkal s podmínkou prodloužení smlouvy o pět let za zvýšený nájem, ale od členů asociace má informace, že některá obchodní centra požadují prodloužení nájmu o deset let. „COVID nastavil nerovné podmínky pro podnikatelský sektor,“ řekl Hrbek.

Některé obchodní řetězce kvůli spřízněnosti s majiteli obchodních center nemohou podle Hrbka program využít. Některé otevřené provozovny, například optiky, na program rovněž nedosáhnou, přestože jim tržby i návštěvnost v době nouzového stavu klesly o více než 80 procent. Upozornil na to Pavel Krejčí za síť optik Grand Optical. Podle Krejčího mohou pronajímatele požádat o odklad nájmu, ale i tak budou muset nájemné v plné výši za ztrátové měsíce později zaplatit.

Program COVID nájemné ministerstva průmyslu a obchodu by měl být spuštěn do konce června. Hlavní proplacení žádostí se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) uskuteční v červenci.

O dotaci budou moci žádat i podnikatelé, kteří fungovali v omezeném provozu, prodávali přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop. Na výdaje za nájem nemohou živnostníci a firmy čerpat jinou podporu. Podpora se bude vztahovat na nájemní smlouvy uzavřené před 12. březnem. Naopak program nebudou moci využít podnikatelé, kterým prostor pronajímá spřízněná osoba.

Z vládní rozpočtové rezervy by se na program mělo vydat pět miliard korun. Havlíček předpokládá, že o něj bude mít zájem 150 až dvě stě tisíc podnikatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...