Tržby obchodníků v dubnu kvůli koronaviru klesly o 10,9 procenta. Největší propad zaznamenaly oděvy a obuv

Nahrávám video
Události ČT: Tržby obchodníků v dubnu kvůli koronaviru klesly o 10,9 procenta
Zdroj: ČT24

Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v dubnu meziročně klesly po očištění o kalendářní vlivy o 10,9 procenta. Pokles se dotkl všech druhů prodejen. Důvodem jsou vládní opatření proti koronaviru. Výrazně se naopak zvýšil prodej přes internet, jeho růst byl nejvyšší za 15 let, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Propad maloobchodu v dubnu je podle analytiků nižší, než se očekávalo. Statistici však zároveň upozornili, že vzhledem k mimořádným opatřením mohou být dubnová data později výrazně revidovaná.

Neočištěné maloobchodní tržby byly v dubnu meziročně nižší o 10,6 procenta. ČSÚ ovšem v tomto roce začal preferovat očištěné údaje. Meziměsíčně tržby obchodníků reálně klesly o 4,8 procenta.

Tržby se snížily zejména kvůli úplnému nebo částečnému uzavření prodejen, které se týkalo obchodů s potravinami i nepotravinářským zbožím. Nejvýraznější pokles zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, v nichž se tržby snížily proti loňskému dubnu o více než 80 procent. Prodejny sportovních potřeb zaznamenaly propad o 55 procent.

Ve specializovaných prodejnách s potravinami byly tržby nižší o téměř 41 procent. Lépe na tom byly nespecializované prodejny s převahou potravin, kde tržby klesly pouze nepatrně o 0,4 procenta.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera domácnosti zřejmě začaly využívat více potraviny, kterými se předzásobily v předchozím měsíci. „Také velikonoční svátky byly letos z titulu karantény střídmější, a tak se oproti minulému roku utrácelo za potraviny méně,“ řekl. Poukázal také na to, že po silném březnu klesly prodeje farmaceutického a zdravotnického zboží.

Vývoj maloobchodních tržeb (očištěno o kalendářní vlivy, v % meziročně)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

„Naopak tržby v internetových a zásilkových obchodech výrazně posílily, meziroční růst o 47,5 procenta byl nejvyšší za posledních 15 let,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. Za letošní rok by online obchody tak mohly podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy poprvé v historii dosáhnout celkového objemu tržeb ve výši dvě stě miliard korun, nebo se mu citelně přiblížit.

Pokles tržeb obchodníků s motorovými vozidly v dubnu opět výrazně zrychlil. Meziroční prodeje byly nižší o 43,4 procenta, v březnu byl pokles 27,8 procenta. Tržby za opravy aut se snížily o 32,2 procenta, za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů pak o 46,4 procenta.

„Propad registrací nových automobilů se jen nepatrně snížil z dubnových mínus 55 procent meziročně na mínus 44 %, což indikuje, že květen příliš velké zlepšení z pohledu prodejů automobilů nepřinese,“ komentuje čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Česko ale není v tomto ohledu výjimkou, prodeje automobilů padají výrazně ve všech evropských zemích. „V dubnu nové registrace v EU poklesly o 79 procent a v zemích jako Belgie, Irsko Itálie či Španělsko činil propad nových registrací meziročně přes 90 procent,“ připomíná. 

Registrace nových osobních vozidel v ČR
Zdroj: ING Bank/Svaz dovozců automobilů

Dodává, že výrazné propady byly dány restrikcemi a uzavřeními autosalóny, ale i tak lze podle něho očekávat, že v době zvýšené nejistoty budou domácnosti i firmy nákupy automobilů odkládat i nadále.

„Zatímco například u prodejů oděvu, obuvi či výrobků pro rekreaci a sport lze čekat poměrně svižné oživení s tím, jak se prodejny opět otevřely, tak prodeje motorových vozidel budou narážet na horší situaci a nejistoty v ekonomice i v dalších měsících,“ uvedl také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Dubnová čísla sice nejsou špatná, ale ještě se mohou změnit

Dubnové maloobchodní tržby přinesly poměrně výrazně lepší souhrnná čísla, než trh předpokládal. „Meziroční propady se sice oproti březnu zhruba zdvojnásobily, což odpovídalo očekávání, březnové propady však byly dle revidovaných čísel výrazně mírnější, což příliš neodpovídá intuici. Samotný statistický úřad ale zmiňuje, že část dat je jen odhadována z daňových přiznání a může tak docházet k větším revizím,“ konstatuje Seidler.

Pokud by však dubnové hodnoty nebyly revidovány citelně směrem dolů, byl by dopad restriktivních opatření výrazně slabší, než analytici předpokládali. „V tuto chvíli ale je potřeba brát čísla s určitou rezervou, protože budoucí revize dat,  jak naznačily čísla za březen, mohou být poměrně citelné,“ dodal.

Podle statistiků totiž mohou ještě dubnová data později projít výraznější revizí. Stalo se tak i v případě březnových čísel, kdy ČSÚ původně uváděl pokles maloobchodních tržeb o 9,3 procenta, po revizi tento údaj opravil na šest procent.

„Možnost revize je dána faktem, že část dat, která je běžně modelovaná na základě daňových přiznání k DPH z předchozích období, musela být odhadnuta,“ uvedli statistici. ČSÚ zároveň poděkoval podnikům, které data v současné situaci poskytly a umožnily tak zpracovat výsledky.

Návrat obchodu ke svižnému růstu ze začátku roku v dalších měsících ekonomové tak nepředpokládají. Podle analytika ČSOB Petra Dufka by se mohly obavy spotřebitelů z budoucnosti projevit nejen na nižším prodeji aut, ale i dalšího zboží dlouhodobé spotřeby, jakým je třeba nábytek.

Květen by ale mohl podle ekonoma Davida Marka z Deloitte skončit s lepšími výsledky díky postupnému návratu lidí do práce a dětí do škol. Není však podle něj jasné, jak moc budou lidé šetřit. „Po finanční krizi v roce 2008 to nebylo nijak dramatické, maloobchodní tržby klesaly o jednotky procent, ale špatná nálada trvala zhruba dva roky,“ uvedl.

Trvalý dopad na maloobchodní tržby předpokládá pak hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Bez náhrady podle něj zůstanou neuskutečněné nahodilé nákupy. Spotřebitelskou poptávku začne brzdit také obava z výpadku příjmů.

Ekonom Komerční banky Michal Brožka odhaduje, že za celé druhé čtvrtletí bude meziroční pokles maloobchodních tržeb o 6,2 procenta. „Za celý letošní rok čekáme pokles maloobchodních tržeb bez prodeje aut o 6,5 procenta,“ upřesnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 18 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 20 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...