Podmínky ve zpracovatelském průmyslu se v říjnu prudce zhoršily

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v říjnu prudce zhoršily, tempo bylo nejvyšší od ledna. Pokles trvá čtvrtý měsíc v řadě, index nákupních manažerů (PMI) se propadl na 47,2 bodu ze zářijových 49,2 bodu. V pondělí o tom informovala společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Nad 50 body byl index v červnu, byl to první růstový měsíc od května 2022.

K rychlejšímu útlumu na začátku čtvrtého čtvrtletí vedly ostřejší poklesy výroby, nových zakázek, zaměstnanosti a zásob nákupů, sdělila společnost S&P Global. Poptávka byla slabá mezi domácími i zahraničními zákazníky a obchodní důvěra klesla na zatím nejnižší úroveň v roce 2025.

„Poslední čtvrtletí začalo pro české výrobce nejistě. Sektor dál tížila slabá poptávka ze zahraničí a firmám se nedařilo nastartovat nový obchod. Inflace cen vstupů opět zpomalila a byla nejslabší od února 2024. Nápor na marže tak sice povolil, ale firmy stále cítily nutnost snižovat ceny výstupu vzhledem k chladné poptávce, uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jonesová.

Dodala, že v souvislosti s chabým odbytem navíc klesla důvěra ve výhledech na příští rok a vedla k prudší redukci zaměstnanosti.

Pokles nových exportních zakázek

K větší redukci nového obchodu na začátku čtvrtého čtvrtletí přispěl podle S&P Global i další pokles nových exportních zakázek. Nový prodej do zahraničí klesá bez ustání od března 2022 a v tomto měsíci byl nejsilnější za šest měsíců. Ceny vstupů mezitím v říjnu vzrostly nejpomalejším tempem za dvacet měsíců. Jejich růst brzdily nižší ceny ropných produktů a slabší poptávka po vstupech.

Tlumená poptávka a tlak konkurence v říjnu podle S&P Global přiměly firmy k dalším slevám výstupu. Pokles jejich cen byl pátý v řadě a drží se na víceméně stejné úrovni od července. Snížené zakázky a snahy omezit výdaje vedly v říjnu české výrobce k další řadě propouštění. Redukce zaměstnanosti byla silná a nejrychlejší za sedm měsíců.

V důsledku soustavného poklesu nových zakázek čeští výrobci podle společnosti S&P Global registrovali méně optimistická očekávání týkající se výhledů na výrobu v příštím roce. Firmy jsou stále pozitivní, ale obávají se toho, jak dlouho bude současné ochlazení poptávky trvat, sdělila společnost. Jejich důvěra podle S&P Global klesla na nejnižší úroveň od prosince 2024.

„Aktuální data jsou v příkrém rozporu s dalšími informacemi, které z tuzemského průmyslového sektoru v poslední době přicházely. Podle nedávného konjunkturálního průzkumu se poptávka v průmyslu již začala zotavovat a výhled do blízké budoucnosti se znatelně zlepšil, index nákupních manažerů ukazuje pravý opak,“ řekl analytik Investiky Vít Hradil. Podobné protichůdné signály tyto indikátory typicky vykazují v momentech, kdy se obrací trend, což jejich spolehlivost snižuje.

Tyto zprávy z průmyslu naznačují zpomalení ekonomické aktivity na začátku čtvrtého čtvrtletí, míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron. „Zároveň nastává obávaný scénář, kdy dlouho vyzývané oživení klíčových zahraničních partnerů nenastalo, zahraniční poptávka tak zůstává nízká a s tím začíná ustupovat i obchodní důvěra tuzemských podnikatelů v průmyslu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 15 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...