Podmínky ve zpracovatelském průmyslu se v říjnu prudce zhoršily

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v říjnu prudce zhoršily, tempo bylo nejvyšší od ledna. Pokles trvá čtvrtý měsíc v řadě, index nákupních manažerů (PMI) se propadl na 47,2 bodu ze zářijových 49,2 bodu. V pondělí o tom informovala společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Nad 50 body byl index v červnu, byl to první růstový měsíc od května 2022.

K rychlejšímu útlumu na začátku čtvrtého čtvrtletí vedly ostřejší poklesy výroby, nových zakázek, zaměstnanosti a zásob nákupů, sdělila společnost S&P Global. Poptávka byla slabá mezi domácími i zahraničními zákazníky a obchodní důvěra klesla na zatím nejnižší úroveň v roce 2025.

„Poslední čtvrtletí začalo pro české výrobce nejistě. Sektor dál tížila slabá poptávka ze zahraničí a firmám se nedařilo nastartovat nový obchod. Inflace cen vstupů opět zpomalila a byla nejslabší od února 2024. Nápor na marže tak sice povolil, ale firmy stále cítily nutnost snižovat ceny výstupu vzhledem k chladné poptávce, uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jonesová.

Dodala, že v souvislosti s chabým odbytem navíc klesla důvěra ve výhledech na příští rok a vedla k prudší redukci zaměstnanosti.

Pokles nových exportních zakázek

K větší redukci nového obchodu na začátku čtvrtého čtvrtletí přispěl podle S&P Global i další pokles nových exportních zakázek. Nový prodej do zahraničí klesá bez ustání od března 2022 a v tomto měsíci byl nejsilnější za šest měsíců. Ceny vstupů mezitím v říjnu vzrostly nejpomalejším tempem za dvacet měsíců. Jejich růst brzdily nižší ceny ropných produktů a slabší poptávka po vstupech.

Tlumená poptávka a tlak konkurence v říjnu podle S&P Global přiměly firmy k dalším slevám výstupu. Pokles jejich cen byl pátý v řadě a drží se na víceméně stejné úrovni od července. Snížené zakázky a snahy omezit výdaje vedly v říjnu české výrobce k další řadě propouštění. Redukce zaměstnanosti byla silná a nejrychlejší za sedm měsíců.

V důsledku soustavného poklesu nových zakázek čeští výrobci podle společnosti S&P Global registrovali méně optimistická očekávání týkající se výhledů na výrobu v příštím roce. Firmy jsou stále pozitivní, ale obávají se toho, jak dlouho bude současné ochlazení poptávky trvat, sdělila společnost. Jejich důvěra podle S&P Global klesla na nejnižší úroveň od prosince 2024.

„Aktuální data jsou v příkrém rozporu s dalšími informacemi, které z tuzemského průmyslového sektoru v poslední době přicházely. Podle nedávného konjunkturálního průzkumu se poptávka v průmyslu již začala zotavovat a výhled do blízké budoucnosti se znatelně zlepšil, index nákupních manažerů ukazuje pravý opak,“ řekl analytik Investiky Vít Hradil. Podobné protichůdné signály tyto indikátory typicky vykazují v momentech, kdy se obrací trend, což jejich spolehlivost snižuje.

Tyto zprávy z průmyslu naznačují zpomalení ekonomické aktivity na začátku čtvrtého čtvrtletí, míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron. „Zároveň nastává obávaný scénář, kdy dlouho vyzývané oživení klíčových zahraničních partnerů nenastalo, zahraniční poptávka tak zůstává nízká a s tím začíná ustupovat i obchodní důvěra tuzemských podnikatelů v průmyslu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
10:35Aktualizovánopřed 55 mminutami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
17:22Aktualizovánopřed 59 mminutami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 6 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 22 hhodinami

VideoV nových přístrojích budou povolené jen vyměnitelné baterie

Od příštího roku už nebude nutné kupovat si kvůli slábnoucí baterii nové mobilní telefony nebo sluchátka. Přístroje nově uvedené na trh po 18. únoru 2027 budou muset uživateli poskytovat možnost, aby si akumulátor sám vyměnil. Cílem nového evropského nařízení je prodloužit životnost techniky. Na dostupnost nebo ceny by změna neměla mít vliv. U některých zařízení ale bude i tak při výměně nutná pomoc odborníka.
před 22 hhodinami

Vláda představila hospodářskou strategii. Opozice ji vítá, upozorňuje na finance

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, řekl při prezentaci hospodářské strategie kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos. Premiér Andrej Babiš (ANO) při představení hospodářské strategie řekl, že považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Podle opozice jde strategie správným směrem, ale problémy vidí v jejím naplňování či finančním krytí.
včeraAktualizovánovčera v 17:03
Načítání...