Průmysl stagnuje, analytici letos očekávají tlumený růst

Nahrávám video
Události: Pokles českého průmyslu
Zdroj: ČT24

Průmyslová výroba po šesti měsících růstu klesla. V srpnu se meziročně snížila o 1,3 procenta. Analytici označují vývoj průmyslu jako stagnaci a pro letošek odhadují jeho nepatrný růst, i vzhledem ke slabému vývoji v Německu a dopadu amerických cel. Stavební produkce v srpnu zrychlila meziroční růst z červencových 10,2 procenta na 17,1 procenta. Důvodem je i nižší srovnávací základna s minulým rokem, kdy stavebnictví jako obor zažívalo propad.

Průmyslová výroba po šesti měsících růstu klesla. V srpnu se meziročně snížila o 1,3 procenta, zatímco v červenci vzrostla o 1,8 procenta a v plusu končila od letošního února. Meziměsíčně byla srpnová průmyslová produkce nižší o 1,1 procenta, informoval v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek ve srovnání s loňským srpnem klesla o 5,5 procenta.

„Po červencovém růstu průmyslová produkce v srpnu mírně poklesla. V kumulaci za oba prázdninové měsíce výkon českého průmyslu meziročně stagnoval. Na srpnový pokles průmyslové produkce měla největší vliv odvětví výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů, výroba strojů a zařízení a výroba motorových vozidel,“ uvedl Radek Matějka z ČSÚ.

K ideální kondici průmyslu je daleko, soudí Hradil

„Průmysl nepotěšil, roli ovšem zřejmě sehrály dovolené,“ soudí hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil. Meziměsíční i meziroční poklesy byly podle něho s velkou pravděpodobností ovlivněny konkrétním načasováním letošních celozávodních dovolených, které zřejmě letos častěji připadly právě na srpen, zatímco loni spíše na červenec. Zdůraznil však, že to nic nemění na skutečnosti, že „k ideální kondici má tuzemský průmysl daleko. Jeho výkonnost již dlouho vykazuje stagnaci.“

Kevin Tran Nguyen z Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky soudí, že průmysl začíná pociťovat slabší poptávku ze zahraničí. Srpnový výsledek považuje za zklamání. Upozornil, že situace v klíčovém zpracovatelském segmentu se dále zhoršovala, když zde výroba v srpnu zaznamenala již čtvrtý meziměsíční pokles po sobě. „Pokles přitom oproti červenci zrychlil na 1,3 procenta z červencových 0,3 procenta,“ uvedl. Celkově se pak domnívá, že data z průmyslového sektoru naznačují ochlazení domácí ekonomiky.

Česko patří k nejprůmyslovějším zemím Evropy, například v roce 2022 se průmysl podílel na tvorbě hrubé přidané hodnoty zhruba 37 procenty.

Na Česko dopadají potíže německé ekonomiky a amerických cel

Za aktuální stagnací českého průmyslu jsou strukturální problémy německé ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které oslovila agentura ČTK. Nyní se k tomu podle nich začal přidávat negativní dopad cel na vývoz produkce z EU do USA. Za celý rok očekávají nepatrný růst do jednoho procenta.

V posledních měsících se stále zřetelněji ukazuje, že výraznější oživení průmyslu v období únor až duben bylo dočasné a podmíněné efektem předzásobení před zavedením amerických cel, upozornil například analytik Akcenty Miroslav Novák. Na výrobní sektor v Česku nyní začíná stále více dopadat negativní efekt cel v kombinaci s utlumenou zahraniční poptávkou a slabým průmyslem v Německu. V souhrnu za celý letošní rok by mohl tuzemský průmysl růst zhruba o 0,5 procenta, odhadl.

Stavebnictví letos zrychluje

Stavební produkce letos v srpnu zrychlila meziroční růst z červencových 10,2 procenta na 17,1 procenta. Stavebnictví posiluje nepřetržitě od loňského listopadu.

„K růstu přispívá i velká rozestavěnost inženýrských staveb,“ sdělil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Produkce v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, v srpnu vzrostla ve srovnání s loňskem o 27,4 procenta. V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, se zvýšila o 11,2 procenta.

Počet dokončených bytů letos v srpnu meziročně výrazně stoupl, a to o 35,4 procenta na 3033 bytů. Naopak množství zahájených staveb mírně kleslo. V srpnu se začalo stavět 2757 bytů, což je o 0,4 procenta méně než loni.

Jan Vejmělek z Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky uvedl, že se daří oběma komponentám stavebního sektoru, prim ale hraje inženýrské stavitelství. „Zde se projevují zejména velké infrastrukturní stavby financované většinou z veřejných prostředků.“ Upozornil, že z rezidenčního sektoru přišly smíšené zprávy. „Počet dokončených bytů byl meziročně vyšší o 35,4 procenta, v případě zahájených bytů byl ovšem vykázán pokles o 0,4 procenta,“ řekl. Odhadl, že letošní rok bude pro stavebníky úspěšný.

Přes pozitivní výsledky srpnové stavební výroby se bytové výstavbě v Česku stále příliš nedaří. Meziroční pokles zahájené výstavby navíc naznačuje, že zlepšení se nedá očekávat ani do budoucna. Shodli se na tom odborníci, které oslovila agentura ČTK. 

Podle analytické společnosti CEEC Research očekávají stavební firmy, že letošní rok uzavřou s růstem produkce kolem 2,7 procenta. V roce 2026 by měl sektor přidat dalších 1,8 procenta. Vyplývá to z nejnovější kvartální analýzy, do které se během září zapojilo 190 stavebních podniků.

Slabší poptávka ze zahraničí trápí obchodníky

Zahraniční obchod se zbožím v srpnu skončil přebytkem 5,6 miliardy korun, který byl meziročně o stejnou částku nižší. Vyvezlo se méně počítačů a elektronických a optických přístrojů. Příznivý vliv měla bilance obchodu s chemickými látkami a přípravky a přebytek obchodu se stroji a zařízeními.

„Obchodní bilance se v srpnu vrátila do kladných hodnot, a to i přesto, že vývoz většiny komoditních skupin meziročně klesl,“ uvedla vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková. „Nejvyšší pokles jsme zaznamenali u exportu počítačů a elektronických a optických přístrojů, kde došlo k poklesu o téměř devět miliard korun, což představuje meziroční snížení hodnoty o více než dvacet procent,“ doplnila.

Meziročně klesl vývoz o 5,7 procenta na 347,8 miliardy korun a dovoz se snížil o 4,3 procenta na 342,2 miliardy korun.

„Od začátku letošního roku bilance zahraničního obchodu dosáhla kumulativního přebytku 142,5 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 14,8 miliardy,“ uvedla Jana Steckerová z Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky. Dodala, že celý letošní rok odhad počítá s přebytkem zahraničního obchodu ve výši 182 miliard po loňských 225 miliardách. „Další měsíce bude zahraniční obchod zřejmě i nadále negativně ovlivněn slabší zahraniční poptávkou, špatnými výsledky německého i českého průmyslu,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 4 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 5 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 11 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
4. 4. 2026

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
4. 4. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026
Načítání...