Inteligence

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.

Přírodovědce zaskočilo video, které zachytilo, jak divoký vlk ve volné přírodě dokázal využít lidmi vytvořenou past, aby se dostal k potravě. Až doposud se totiž s ničím takovým u těchto predátorů nesetkali.

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v říjnu prudce zhoršily, tempo bylo nejvyšší od ledna. Pokles trvá čtvrtý měsíc v řadě, index nákupních manažerů (PMI) se propadl na 47,2 bodu ze zářijových 49,2 bodu. V pondělí o tom informovala společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Nad 50 body byl index v červnu, byl to první růstový měsíc od května 2022.

Chrání zebří pruhy na kravách před bodavým hmyzem? Zlepšuje opilost schopnost mluvit cizími jazyky? To jsou otázky, které si lidé pokládají nejen v nočních hodinách v restaucraci, ale překvapivě je také zkoumá věda. A právě takové bizarní výzkumy oceňují humoristické Ig Nobelovy cen (Ig Nobel Prize), jejichž výsledky za rok 2025 byly vyhlášené v noci na pátek.

Teoreticky by tuleni neměli být schopní orientovat se v temných hlubinách moří zrakem. Přesto to dělají. Biologové teď pomocí inovativního experimentu popsali jak.

Vědci pokládají sépie za jedny z nejinteligentnějších bezobratlých. Pokoušejí se proto rozšifrovat jejich komunikaci. V novém výzkumu oznámili, že dosáhli prvních úspěchů.

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.

Čím více lidé využívají umělou inteligenci (AI), tím více se to projevuje na jejich kognitivních schopnostech, hlavně na kritickém myšlení. Podle nové studie jsou tyto dopady nejvíce zřetelné u mladých a méně vzdělaných osob.

Výzkum na šestadvaceti tisících lidech zjistil, že ti, kteří chodí pozdě spát, dosahují lepších výsledků v testech inteligence, uvažování a paměti. Zatím ale není jasné, jestli je právě odlišný průběh spánku příčinou.

Umělé inteligence mohou fungovat jako jakési síto, které brání vzniku vyspělých civilizací schopných komunikovat a cestovat napříč kosmem. Mohlo by to vysvětlovat, proč je vesmír tak prázdné a tiché místo.

Chrobáci byli ve starověkém Egyptě uctíváni jako nadpřirozené bytosti: sluneční bůh Cheprer byl zpodobňovaný jako skarab valící před sebou sluneční kotouč. Vědci teď popsali, že i některé reálné schopnosti chrobáků jsou výjimečné.

Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).

Delfíni opět prokázali, jak inteligentní tvorové jsou. Dokázali se totiž naučit, jak proniknout do velmi složitých pastí. Vadí to místním rybářům, ale také ochráncům zvířat, kteří se bojí, že toto chování může zvířatům ublížit.

Většina velkých společností, které se věnují umělé inteligenci, mluví o svém konečném cíli, jímž by měla být „opravdová umělá inteligence“ neboli AGI, obecná umělá inteligence. Podle nového výzkumu společnosti DeepMind se ale tvůrci neshodují na tom, co by vlastně AGI mělo být. A tak to zkusili definovat sami.

V rozhovoru pro Českou televizi pochválila bývalá vedoucí amerického prezidentského programu umělých inteligencí to, jak dobře Evropská unie dokáže kontrolovat tyto systémy. Je podle ní ale současně příliš opatrná a nedostatečně kreativní.

Delfíní samci vytvářejí desetiletí trvající sociální vazby a spolupracují, aby si navzájem pomáhali, hlavně při hledání partnerek a v boji s konkurenty. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Podobné jednání bylo podle autorů zatím pozorováno pouze u lidí.

Rusko kvůli invazi na Ukrajinu zažívá jednu z největších emigračních vln od říjnové revoluce v roce 1917. Ze země odcházejí především představitelé inteligence – novináři, aktivisté nebo pracovníci v IT. Utíkají před válečnou nejistotou i hrozbou tvrdých trestů za nesouhlas s invazí. Někteří se ale postupně vracejí zpátky domů. V zahraničí jim totiž nefungují platební karty a vysněné cílové země nevydávají víza.

Spousta rodičů se bojí, že jejich děti tráví moc času nad mobily, počítači nebo konzolemi hraním videoher. Nový rozsáhlý výzkum ale tyto obavy vyvrací – žádný pokles inteligence vědci u dětí nenašli. Naopak se podařilo najít pozitivní dopad.

Pár jednovaječných dvojčat, která vyrůstala v různých zemích s velmi odlišnými kulturami, ukázal nečekaně velké rozdíly v inteligenčním kvocientu. Osobnostní rysy dvojčat naopak zůstaly prakticky stejné, odlišnému prostředí navzdory.