Delfíní samci vytvářejí desetiletí trvající sociální vazby a spolupracují, aby si navzájem pomáhali, hlavně při hledání partnerek a v boji s konkurenty. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Podobné jednání bylo podle autorů zatím pozorováno pouze u lidí.
Tito delfíni uzavírají dlouhodobé a stabilní spojenectví, které navíc vytvářejí i mezi různými skupinami. „Před naší studií se ale mělo za to, že spolupracující aliance mezi skupinami se objevují ze všech tvorů pouze u lidí,“ upozornil spoluautor studie Richard Connor z americké University of Massachusetts Dartmouth.
Tato jištění zřejmě podporují hypotézu „sociálního mozku“, podle které mělo společenské chování největší vliv na rozměry tohoto orgánu. A právě lidé a delfíni jsou živočichové s největším mozkem v poměru k velikosti těla. „Není to náhoda,“ podotýká Connor.
Jeho tým sbíral data pozorováním dvou stovek delfínů Ehrenbergových ve Žraločí zátoce asi 800 kilometrů severně od australského města Perth v letech 2001 až 2006, a to i během vrcholného období páření mezi zářím a listopadem. Výzkumníci od sebe tyto mořské savce rozlišovali podle jejich jedinečného pískání.
V laboratoři pak blíže procházeli data 121 dospělých delfíních samců a sledovali, jak utvářeli sociální vazby. V pozorování jejich spojenectví pak pokračovali dalších deset let.
Aliance, přátelství, konkurence
Vztahy těchto kytovců jsou proměnlivé a složité. Výzkumníci však objevili svazky, které vznikly mezi dvěma až třemi samci, jako mezi nejlepšími přáteli. Jejich skupiny se poté rozšířily až na čtrnáct členů. Tito samci si pak pomáhali při hledání partnerek, s nimiž by se mohli rozmnožovat, i při nahánění samic jiných delfínů a také se navzájem bránili před tím, aby je o ně nějaký konkurent nepřipravil.
Tato spojenectví, která mohou trvat desetiletí, vznikají, když jsou delfíni mladí, přestože se jim začnou vyplácet až mnohem později.
Někdy, zejména když tito mořští savci cítí, že jim hrozí nebezpečí, se mezi sebou spojí také dvě skupiny a vytvoří tak velké spojenectví. Mezi delfíny, které vědci pozorovali, měl každý samec pouto se zhruba 22 až padesáti dalšími.
Spolupráce funguje i v boji o samice
Podle vědců se prokázalo, že čím silnější vztahy mezi sebou delfíni měli, tím úspěšnější byli v přilákávání partnerek. Samcům tak větší úspěch při rozmnožování zajišťuje spíše hloubka jejich vzájemných vztahů než velikost skupiny.
Je už všeobecně známo, že delfíni jsou velmi společenští a kooperativní a že se umí pozoruhodně dobře přizpůsobit a naučit chování specifickému pro jejich prostředí. Listu The Guardian to řekla Stephanie Vennová-Watsonová, která vedla oddělení medicíny a výzkumu v Národní nadaci pro mořské savce v kalifornském San Diegu.
„Nelze vyloučit, že podobná spojenectví by si mohli vytvářet i jiní kytovci,“ dodala Vennová-Watsonová, která se na studii nepodílela. „Toto komplexní chování ale bude pravděpodobně omezeno na savce s velkým mozkem,“ dodala.
