Delfíni ubíjí chobotnice sofistikovaně, popsala studie. I mrtvý hlavonožec je totiž může zabít

Vědecký tým vedený Kate R. Sprogisovou studoval po šest let delfíny skákavé. Objevil během té doby, jak dokonale se delfíni naučili zabíjet chobotnice.

Chobotnice jsou jedním ze zvířat, která jsou nebezpečná i po smrti – a řada delfínů na to prokazatelně už doplatila. Existují doklady o jednom mrtvém delfínovi, který měl v žaludku hlavu chobotnice; ale jedno z jejích 1,3 metru dlouhých chapadel se mu vplazilo do krku, takže se delfín udusil.

Na rozdíl od většiny jiných zvířat mají totiž chobotnice asi dvě třetiny všech neuronů umístěných v chapadlech. Jejich nervový systém není centralizovaný v mozku, jako je tomu například u člověka, ale každé chapadlo je do jisté míry autonomní. Díky tomu se chapadla pokoušejí uprchnout i poté, co je už chobotnice vlastně mrtvá.

  • Podobný problém mají s chobotnicemi i lidé. Korejská specialita san-nakji spočívá v pojídání ještě živých chobotnic. Je hlášeno několik případů, kdy lidé, kteří tento pokrm snědli, zemřeli na zadušení.

Chapadla se o to pokoušejí pomocí svalových křečí, které vyvolávají pohyb. Mohou se tak delfínům i jiným predátorům dostat do míst, kde nemají co dělat. Podle Sprogisové se u delfínů vyvinuly rovnou dvě odlišné strategie, jak se s tímto rizikem vypořádat; podle nálezů chobotnicemi zadušených zvířat se však zdá, že tyto triky neovládají zdaleka všichni.

Jak delfín zabíjí chobotnici
Zdroj: Marine Mammal Science

První způsob spočívá v tom, delfín uchopí chobotnici do čelistí, vyplave s ní nad hladinu a potom s ní vší silou udeří o hladinu. To většinou stačí k tomu, aby se křehké tělo chobotnice „rozpadlo“. Druhý způsob spočívá v opakovaném vyhazování chobotnice nad hladinu – výsledek je stejný jako v prvním případě.

Podobným způsobem zabíjí svou kořist celá řada jiných mořských tvorů, například kosatky takto vyhazují z vody tuleně, žraloci dělají to stejné třeba se sviňuchami. Delfíni jsou však vynalézavější, což dokládá existence více loveckých metod.

Když delfín houbaří

Delfíni mají podobně promyšlených metod, jak bezpečně získat kořist, více. Jedna z nich, jíž se říká „houbaření“, spočívá v používání mořských hub jako štítu. Když se pokouší pátrat na mořském dně po rybách, které jsou tam ukryté, hrozí jim, že si přitom poškodí citlivou část tlamy – například o skály pod pískem.

A tak si delfíni chrání tlamy mořskými houbami, které drží mezi zuby; fungují pak jako mobilní ochrana před poškrábáním, jako jakési pracovní rukavice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
před 10 hhodinami

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
před 12 hhodinami

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
před 16 hhodinami

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 17 hhodinami

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 21 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
13. 10. 2026‌‌

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
13. 10. 2026‌‌

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.