Delfíni ubíjí chobotnice sofistikovaně, popsala studie. I mrtvý hlavonožec je totiž může zabít

Vědecký tým vedený Kate R. Sprogisovou studoval po šest let delfíny skákavé. Objevil během té doby, jak dokonale se delfíni naučili zabíjet chobotnice.

Chobotnice jsou jedním ze zvířat, která jsou nebezpečná i po smrti – a řada delfínů na to prokazatelně už doplatila. Existují doklady o jednom mrtvém delfínovi, který měl v žaludku hlavu chobotnice; ale jedno z jejích 1,3 metru dlouhých chapadel se mu vplazilo do krku, takže se delfín udusil.

Na rozdíl od většiny jiných zvířat mají totiž chobotnice asi dvě třetiny všech neuronů umístěných v chapadlech. Jejich nervový systém není centralizovaný v mozku, jako je tomu například u člověka, ale každé chapadlo je do jisté míry autonomní. Díky tomu se chapadla pokoušejí uprchnout i poté, co je už chobotnice vlastně mrtvá.

  • Podobný problém mají s chobotnicemi i lidé. Korejská specialita san-nakji spočívá v pojídání ještě živých chobotnic. Je hlášeno několik případů, kdy lidé, kteří tento pokrm snědli, zemřeli na zadušení.

Chapadla se o to pokoušejí pomocí svalových křečí, které vyvolávají pohyb. Mohou se tak delfínům i jiným predátorům dostat do míst, kde nemají co dělat. Podle Sprogisové se u delfínů vyvinuly rovnou dvě odlišné strategie, jak se s tímto rizikem vypořádat; podle nálezů chobotnicemi zadušených zvířat se však zdá, že tyto triky neovládají zdaleka všichni.

Jak delfín zabíjí chobotnici
Zdroj: Marine Mammal Science

První způsob spočívá v tom, delfín uchopí chobotnici do čelistí, vyplave s ní nad hladinu a potom s ní vší silou udeří o hladinu. To většinou stačí k tomu, aby se křehké tělo chobotnice „rozpadlo“. Druhý způsob spočívá v opakovaném vyhazování chobotnice nad hladinu – výsledek je stejný jako v prvním případě.

Podobným způsobem zabíjí svou kořist celá řada jiných mořských tvorů, například kosatky takto vyhazují z vody tuleně, žraloci dělají to stejné třeba se sviňuchami. Delfíni jsou však vynalézavější, což dokládá existence více loveckých metod.

Když delfín houbaří

Delfíni mají podobně promyšlených metod, jak bezpečně získat kořist, více. Jedna z nich, jíž se říká „houbaření“, spočívá v používání mořských hub jako štítu. Když se pokouší pátrat na mořském dně po rybách, které jsou tam ukryté, hrozí jim, že si přitom poškodí citlivou část tlamy – například o skály pod pískem.

A tak si delfíni chrání tlamy mořskými houbami, které drží mezi zuby; fungují pak jako mobilní ochrana před poškrábáním, jako jakési pracovní rukavice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 20 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 21 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 21 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...