Všichni experti na umělou inteligenci chtějí AGI. Neumí se ale shodnout, co to je

Většina velkých společností, které se věnují umělé inteligenci, mluví o svém konečném cíli, jímž by měla být „opravdová umělá inteligence“ neboli AGI, obecná umělá inteligence. Podle nového výzkumu společnosti DeepMind se ale tvůrci neshodují na tom, co by vlastně AGI mělo být. A tak to zkusili definovat sami.

O AGI se často mluví jako umělé inteligenci, která má schopnost chápat, učit se a používat znalosti v široké škále úkolů, a funguje tak velmi podobně jako lidský mozek. Mnohdy se týmž výrazem ale označuje i teoretická AI, která je schopná vnímat sama sebe, nebo umělá inteligence, která dokáže udělat cokoliv. Pod tento pojem se toho schová zkrátka až příliš mnoho –⁠ a není divu, že například Wikipedie má definici značně obecnou, když uvádí, že AGI je „hypotetický typ inteligentního agenta, který by se mohl naučit plnit jakýkoli intelektuální úkol, který mohou plnit lidé nebo zvířata“.

Charta společnosti OpenAI zase popisuje AGI jako soubor „vysoce autonomních systémů, které překonávají člověka ve většině ekonomicky hodnotných činnostech“. A odborník na umělou inteligenci a zakladatel společnosti Geometric Intelligence Gary Marcus ji po svém definoval jako „jakoukoli inteligenci, která je flexibilní a obecná, s vynalézavostí a spolehlivostí srovnatelnou s lidskou inteligencí (nebo ji převyšující)“.

Hledání definice

Experti z DeepMind, kteří se také snaží o vývoj vlastní AGI, se pokusili o definici v článku, který vyšel zatím před recenzním řízením na serveru arXiv. Chtěli by tak pomoci celé skupině vědců, kteří po celém světě usilují o totéž, jen se neshodují na slovech, jimiž o tom mluví. Důležitá by ale tato snaha měla být také pro regulátory, kteří by měli vývoj umělých inteligencí kontrolovat. 

„Dosažení inteligence na úrovni člověka je pro mnoho lidí v našem oboru implicitním nebo explicitním hlavním cílem,“ řekl Shane Legg, který před dvaceti lety zavedl termín AGI. V rozhovoru pro MIT Review dále vysvětlil: „Vidím tolik diskusí, kde se zdá, že lidé používají tento termín pro různé věci, a to vede k nejrůznějším zmatkům. Nyní, když se AGI stává tak důležitým tématem, musíme upřesnit, co tím myslíme.“

Vědci z DeepMind shrnuli několik principů, které by měla AGI splňovat, přičemž se víc soustředili na schopnosti takového systému než na to, jakým způsobem se k němu dojde. „Dosažení AGI neznamená, že systémy myslí nebo rozumí anebo mají vlastnosti, jako je vědomí nebo vnímání,“ zdůraznil tým.

Systém AGI musí mít ale schopnost učit se nové úkoly a vědět, kdy má při řešení úkolu požádat o vysvětlení nebo pomoc člověka. Je ale nesmírně složité říct, jak vlastně AGI určit, přiznávají autoři. „Je nemožné vyjmenovat úplný soubor úkolů, které může dostatečně obecná inteligence zvládnout,“ uvedli. „Srovnávací test AGI jako takový by měl být živým srovnávacím testem. Takový benchmark by proto měl zahrnovat rámec pro generování a odsouhlasení nových úkolů.“

Dalším parametrem je zaměření na potenciál, ale ne nutně na reálné používání takového programu. „Požadavek na nasazení v praxi jako podmínka AGI totiž přináší netechnické překážky, jako jsou právní a společenské aspekty, stejně jako potenciální etické a bezpečnostní problémy,“ vysvětlili výzkumníci.

Tým poté sestavil seznam různých úrovní inteligence od „úrovně 0, žádná AGI“ až po „úroveň 5, nadčlověk“. Úrovně 1 až 4 zahrnovaly úrovně „vznikající“, „kompetentní“, „expertní“ a „virtuózní“.

A nakonec vědci otestovali současné umělé inteligence a pokusili se je dostat do některé z kategorií. Tři programy splnily hranici označení AGI: ChatGPT, Bard a Llama 2. Všechny tři ale dosáhly jen první úrovně, patří tedy do kategorie „vznikající“. Žádný jiný současný program umělé inteligence nesplnil kritéria pro AGI.

Nejlepší umělé inteligence

Stejnými kategoriemi se dají měřit i jiné programy na principu umělé inteligence, které nechtějí být natolik obecné jako AGI, ale jsou specializované na různě úzce specializované činnosti.  Autoři studie se věnovali i jim a také je zařadili na výše popsané stupnici do různých kategorií.

Například na úrovni 2, tedy „kompetentní“, jsou programy, které komunikují hlasem se svým majitelem –⁠ Siri, Alexa a Google Assistant. Program pro kontrolu gramatiky Grammarly se umístil na „úrovni 3, expert“. A ještě výše v tomto seznamu, na „úrovni 4, virtuózní“, jsou Deep Blue a AlphaGo, tedy umělé inteligence zaměřené na hry.

Na úplném vrcholu seznamu jsou jen dvě AI, které dosáhly úrovně 5, tedy nadlidské. Jsou to AlphaFold společnosti DeepMind, který předpovídá 3D strukturu bílkovin z jejich aminokyselinové sekvence, a StockFish, výkonný open-source šachový program.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 1 hhodinou

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...