Všichni experti na umělou inteligenci chtějí AGI. Neumí se ale shodnout, co to je

Většina velkých společností, které se věnují umělé inteligenci, mluví o svém konečném cíli, jímž by měla být „opravdová umělá inteligence“ neboli AGI, obecná umělá inteligence. Podle nového výzkumu společnosti DeepMind se ale tvůrci neshodují na tom, co by vlastně AGI mělo být. A tak to zkusili definovat sami.

O AGI se často mluví jako umělé inteligenci, která má schopnost chápat, učit se a používat znalosti v široké škále úkolů, a funguje tak velmi podobně jako lidský mozek. Mnohdy se týmž výrazem ale označuje i teoretická AI, která je schopná vnímat sama sebe, nebo umělá inteligence, která dokáže udělat cokoliv. Pod tento pojem se toho schová zkrátka až příliš mnoho –⁠ a není divu, že například Wikipedie má definici značně obecnou, když uvádí, že AGI je „hypotetický typ inteligentního agenta, který by se mohl naučit plnit jakýkoli intelektuální úkol, který mohou plnit lidé nebo zvířata“.

Charta společnosti OpenAI zase popisuje AGI jako soubor „vysoce autonomních systémů, které překonávají člověka ve většině ekonomicky hodnotných činnostech“. A odborník na umělou inteligenci a zakladatel společnosti Geometric Intelligence Gary Marcus ji po svém definoval jako „jakoukoli inteligenci, která je flexibilní a obecná, s vynalézavostí a spolehlivostí srovnatelnou s lidskou inteligencí (nebo ji převyšující)“.

Hledání definice

Experti z DeepMind, kteří se také snaží o vývoj vlastní AGI, se pokusili o definici v článku, který vyšel zatím před recenzním řízením na serveru arXiv. Chtěli by tak pomoci celé skupině vědců, kteří po celém světě usilují o totéž, jen se neshodují na slovech, jimiž o tom mluví. Důležitá by ale tato snaha měla být také pro regulátory, kteří by měli vývoj umělých inteligencí kontrolovat. 

„Dosažení inteligence na úrovni člověka je pro mnoho lidí v našem oboru implicitním nebo explicitním hlavním cílem,“ řekl Shane Legg, který před dvaceti lety zavedl termín AGI. V rozhovoru pro MIT Review dále vysvětlil: „Vidím tolik diskusí, kde se zdá, že lidé používají tento termín pro různé věci, a to vede k nejrůznějším zmatkům. Nyní, když se AGI stává tak důležitým tématem, musíme upřesnit, co tím myslíme.“

Vědci z DeepMind shrnuli několik principů, které by měla AGI splňovat, přičemž se víc soustředili na schopnosti takového systému než na to, jakým způsobem se k němu dojde. „Dosažení AGI neznamená, že systémy myslí nebo rozumí anebo mají vlastnosti, jako je vědomí nebo vnímání,“ zdůraznil tým.

Systém AGI musí mít ale schopnost učit se nové úkoly a vědět, kdy má při řešení úkolu požádat o vysvětlení nebo pomoc člověka. Je ale nesmírně složité říct, jak vlastně AGI určit, přiznávají autoři. „Je nemožné vyjmenovat úplný soubor úkolů, které může dostatečně obecná inteligence zvládnout,“ uvedli. „Srovnávací test AGI jako takový by měl být živým srovnávacím testem. Takový benchmark by proto měl zahrnovat rámec pro generování a odsouhlasení nových úkolů.“

Dalším parametrem je zaměření na potenciál, ale ne nutně na reálné používání takového programu. „Požadavek na nasazení v praxi jako podmínka AGI totiž přináší netechnické překážky, jako jsou právní a společenské aspekty, stejně jako potenciální etické a bezpečnostní problémy,“ vysvětlili výzkumníci.

Tým poté sestavil seznam různých úrovní inteligence od „úrovně 0, žádná AGI“ až po „úroveň 5, nadčlověk“. Úrovně 1 až 4 zahrnovaly úrovně „vznikající“, „kompetentní“, „expertní“ a „virtuózní“.

A nakonec vědci otestovali současné umělé inteligence a pokusili se je dostat do některé z kategorií. Tři programy splnily hranici označení AGI: ChatGPT, Bard a Llama 2. Všechny tři ale dosáhly jen první úrovně, patří tedy do kategorie „vznikající“. Žádný jiný současný program umělé inteligence nesplnil kritéria pro AGI.

Nejlepší umělé inteligence

Stejnými kategoriemi se dají měřit i jiné programy na principu umělé inteligence, které nechtějí být natolik obecné jako AGI, ale jsou specializované na různě úzce specializované činnosti.  Autoři studie se věnovali i jim a také je zařadili na výše popsané stupnici do různých kategorií.

Například na úrovni 2, tedy „kompetentní“, jsou programy, které komunikují hlasem se svým majitelem –⁠ Siri, Alexa a Google Assistant. Program pro kontrolu gramatiky Grammarly se umístil na „úrovni 3, expert“. A ještě výše v tomto seznamu, na „úrovni 4, virtuózní“, jsou Deep Blue a AlphaGo, tedy umělé inteligence zaměřené na hry.

Na úplném vrcholu seznamu jsou jen dvě AI, které dosáhly úrovně 5, tedy nadlidské. Jsou to AlphaFold společnosti DeepMind, který předpovídá 3D strukturu bílkovin z jejich aminokyselinové sekvence, a StockFish, výkonný open-source šachový program.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 1 hhodinou

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 4 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 4 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 7 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025
Načítání...