Před umělou inteligencí varují i její autoři. Může prý způsobit vyhynutí lidstva

Umělá inteligence (AI) může vést k zániku lidstva, varovali vedoucí představitelé technologického sektoru, včetně šéfa společnosti OpenAI, která vyvinula chatovacího robota ChatGPT. Informovali o tom v prohlášení, které podepsaly desítky akademiků, expertů a podnikatelů.

„Zmírnění rizika vyhynutí v důsledku umělé inteligence by mělo být globální prioritou vedle dalších rizik celospolečenského dosahu včetně pandemií a jaderných válek,“ stojí v prohlášení zveřejněném na webových stránkách neziskové organizace Center for AI Safety (CAIS).

Mezi stovkami významných osobností, které text podepsaly, je i šéf OpenAI Sam Altman či počítačový vědec Geoffrey Hinton, kterému se přezdívá „kmotr umělé inteligence“. Mezi dalšími slavnými jmény pod deklarací jsou Yoshua Bengio, který stál u zrodu technologie hlubokého učení, Demis Hassabis z Google DeepMind, Dario Amodei ze společnosti Anthropic a mnoho špičkových akademiků, včetně několika držitelů prestižní Turingovy ceny. I v Česku je známý další signatář Max Tegmark, jemuž u nás vyšla kniha Život 3.0.

Obavy, že systémy umělé inteligence „přechytračí“ lidstvo, zesílily s nástupem nové generace vysoce schopných chatovacích robotů, jako je ChatGPT. 

Tisíce akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence včetně miliardáře Elona Muska v březnu v prohlášení vyzvaly k nejméně půlročnímu pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Podle některých odborníků jsou však obavy přehnané.

S regulacemi rychle se vyvíjející technologie se snaží přijít země po celém světě včetně Evropské unie, která by ještě letos měla schválit právní rámec týkající se umělé inteligence. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 17 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 18 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled