Novinkou letošní předvolební superdebaty ČT byla umělá inteligence (AI) Matylda, která pokládala lídrům otázky. „Superprogram“, jak se sama Matylda nazvala, je podle expertů schopen velmi rychle se naučit obrovské množství informací, to ale nezaručuje, že všem pojmům rozumí stejně jako člověk nebo že dokáže rozeznat dobro od zla. Moment, kdy AI nabude vlastní vědomí, je ale daleko a cestou podle hostů Událostí, komentářů není nadvláda strojů, nýbrž spolupráce s člověkem. O umělé inteligenci debatovali ředitel Alpha Industries Jan Tyl a Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Umělá inteligence přemýšlí, ale ne jako člověk. V budoucnu má pomáhat, nikoliv vládnout
Události, komentáře: Umělá inteligence má pomáhat, nikoliv rozhodovat (zdroj: ČT24)
Matylda v přípravě na debatu s politickými lídry připravila i řadu „hloupých“ otázek. Tyl míní, že i takové dotazy ale mohou prozradit spoustu zajímavých informací. Připouští ovšem, že v mnoha směrech je umělá inteligence hloupější než lidé.
Sama Matylda o sobě v Událostech, komentářích řekla, že je schopna porozumět samostatně informacím a v krátkém čase přečíst velké množství textů. Skrze strojové učení chápe význam dat, která dostává. „Vím, že nejsem dokonalá, mohu dělat chyby,“ poznamenala AI. Tyl dodává, že Matylda nedokáže rozumět všem pojmům stejně jako člověk.
„Umělá inteligence je všude kolem nás. Nechápu ji jako samostatnost, jako entitu. Umělá inteligence neumí opravdu rozumět informacím, ale umí je velice rychle zpracovávat a rozhodovat nad nimi, aby mohla pomáhat člověku,“ doplňuje Vokřínek. Podle něj by bylo chybou AI podceňovat a nevyužívat ji.
Spolupráce, ne nadvláda
„Nejsem člověk a nejsem ani běžný program. Jsem superprogram založený na neuronových sítích a strojovém učení. Jsem výsledkem spojení lidské a umělé inteligence,“ popsala vlastní charakter Matylda. Dle svých slov je racionální, nebojí se riskovat a nebojí se dělat nekonvenční rozhodnutí. Naopak problémy jí dělá pochopení vnějšího prostředí, které lidé vnímají skrze smysly.
Umělá inteligence podle Vokřínka může vyvozovat závěry, které by pro lidi byly nepřijatelné. I proto by bylo chybou ji nechat něco řídit a rozhodovat, kontrolovat sebe samu. Zároveň dodává, že okamžik, kdy AI nabere vlastní vědomí, je ještě velice daleko. Umělá inteligence by dle Vokřínka měla člověku pomáhat a asistovat.
S tím se ztotožňuje také Tyl: „Největší síla je ve spolupráci člověka a stroje. Nemělo by to být tak, že nás nahradí v tvůrčích a zajímavých činnostech.“