Člověk

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.

Anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity odhalil na brněnském Ústředním hřbitově památník dárcům těl. O jeho vznik se zasloužili samotní studenti fakulty. Památník bude zároveň sloužit i jako vsypová hrobka. Počet lidí, kteří se rozhodnou věnovat své tělo vědě, v posledních letech roste.

S blížící se klimatickou konferencí OSN (COP30) v Brazílii přinášejí světové organizace varování před nedostatečnými kroky ke snížení emisí. Podle OSN by současné klimatické plány omezily globální emise skleníkových plynů do roku 2035 jen o deset procent. Oxfam upozorňuje, že nejbohatší mají na růstu emisí nepřiměřený podíl, zatímco nové analýzy nevládních organizací identifikují 28 takzvaných „uhlíkových bomb“.

Lidé druhu Homo sapiens jsou mistry rychlé evoluce, ukazuje nový výzkum vědců z University College v Londýně. Podle něj si člověk vyvinul svůj charakteristický velký mozek a plochý obličej překvapivě rychlým tempem ve srovnání s jinými lidoopy.

Na desátou zimní sezonu se chystá kampaň Armády spásy Nocleženka. Ta umožňuje lidem bez domova přečkat mrazivé noci v teple a bezpečí. Během minulých devíti zim dárci nakoupili téměř 240 tisíc poukazů. České televizi to řekla mluvčí Armády spásy Tereza Melišová. Projekt funguje vždy od listopadu do dubna, nocleženku lze ale zakoupit kdykoli.

Ukrajinská armáda tvrdí, že osvobodila vesnici Bezsalivka v Sumské oblasti na severu země. Podle agentury AFP jde o vzácný úspěch Ukrajiny v boji proti ruským silám, které pokračují v postupu na východě země. Ruský nedělní útok v Záporoží si vyžádal nejméně dvacet zraněných. Moskva už v noci na neděli vyslala na Ukrajinu stovku dronů, protivzdušná obrana podle Kyjeva sestřelila sedmdesát z nich. Ukrajinská armáda uvedla, že zasáhla rafinerii v ruském městě Saratov.

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.

Samice šimpanzů bonobo ve volné přírodě utvářejí skupiny, aby se ubránily samcům. Tvrdí to výzkumníci z americké Harvardovy univerzity. Šimpanzi bonobo jsou vedle šimpanzů učenlivých nejbližším příbuzným člověka.

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.

Američtí zdravotníci potvrdili případ ptačí chřipky u člověka, u něhož se neprokázal bezprostřední kontakt se zvířaty. Pacient ve státě Missouri byl ošetřen v nemocnici a od té doby se zotavil, uvedlo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) objevili v horách nový druh pavouka – zápřednici jedovatou. Na rozdíl od většiny ostatních druhů pavouků, kteří se v Česku vyskytují, zápřednice dokáže prokousnout lidskou kůži. Podle ochranářů se jí lidé proto často obávají, útočí ale většinou pouze v sebeobraně, případně když chrání svá mláďata.

Před dvaceti lety vědci na indonéském ostrově Flores objevili fosilie pravěkého hominida, který dosahoval výšky pouze 107 centimetrů, takže dostal přezdívku hobit. Nově prozkoumané nálezy ukazují, že někteří zástupci druhu Homo floresiensis žijící na ostrově byli dokonce ještě zhruba o šest centimetrů menší.

Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako ohniví červi. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Jejich bodliny mohou způsobovat záněty, ale lidi přirozeně nenapadají. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.

Ulovit antilopu pomocí stopování a číhání může trvat až dvě hodiny. Zdatný běžec ji ale uštve během čtvrtiny tohoto času. Podle nového výzkumu takto kořist získávali lidé po celém světě a stopy této adaptace jsou součástí našich těl dodnes.

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Informace o nově nabytých schopnostech nebo dlouhodobých změnách v chování zvířat pomůže vědcům odhalit metoda četby DNA, kterou vyvinul český tým. Podobné drobnosti lze zkoumat při pohledu na genom živočichů, tedy kompletní genetickou informaci.

Zkamenělé ostatky jednoho z nejstarších předchůdců člověka jsou přibližně o milion let starší, než si vědci původně mysleli. Vyplývá to z nového výzkumu, jehož autoři došli k závěru, že vyhynulá skupina australopitéků (Australopithecus africanus) se po Zemi pohybovala už před 3,4 až 3,7 milionu let.

Vytáhnout lidi z bublin na sociálních sítích a přimět je ke společné diskuzi – to je cílem akce s názvem Česko si povídá. Při ní si k jednomu stolu sednou lidé s naprosto odlišnými názory. Akci pořádá společnost HateFree Culture. Koordinátorka projektu Bohdana Rambousková v Událostech, komentářích řekla, že veřejná diskuze v Česku je na tom podobně jako kdekoliv jinde v Evropě. Společnost se podle ní polarizuje, čehož politici velmi šikovně využívají.

Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku se po třech letech opět otevřel návštěvníkům. Zámek, který spravuje Muzeum regionu Valašsko, se od roku 2019 rekonstruoval. Oprava vyšla téměř na 120 milionů korun. Kromě stavebních úprav nebo nových depozitářů čeká na návštěvníky nová stálá expozice o vztahu člověka a přírody.

V okolí Prahy i v neděli pokračovalo pátrání po medvědovi, který se hledá už od pátku. Svědek zvíře údajně v neděli viděl v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. V okolí města dokonce létal i vrtulník s termovizí, doposud se ale žádné stopy po medvědovi najít nenašlo. Do akce se podle policejního mluvčího Pavla Truxy zapojili také místní myslivci.

V Rakousku hygienici zaznamenali největší přírůstek od začátku pandemie. Od pondělí proto vláda zavede plošnou uzávěru, trvat bude nejvýše dvacet dní a zakázané budou turistické cesty ze zahraničí. Od 1. února bude navíc očkování proti covidu-19 povinné. Počty nakažených stoupají v Německu, Maďarsku, Francii i Nizozemsku. Bavorsko kvůli koronaviru zavírá na nejméně tři týdny bary a kluby, adventní trhy nebudou. Podobná opatření aplikuje i Sasko. Ve slovenských nemocnicích se za měsíc ztrojnásobil počet pacientů s covidem-19. Evropská léková agentura doporučila léčbu některých dospělých covidovou pilulkou firmy Merck. V USA dostanou posilující dávku všichni dospělí, ne jen ti z rizikových skupin.

Skupina vědců navrhla, aby se nově klasifikovaný druh předků dnešních lidí jmenoval Homo bodoensis. Tento druh žil v Africe asi před pěti sty tisíci lety, během středního pleistocénu. Podle výzkumníků byl přímým předkem moderního člověka. Paleontologům by měla klasifikace pomoci lépe poznat méně známá období pravěku.