V USA mají první případ člověka nakaženého ptačí chřipkou bez kontaktu se zvířaty

Američtí zdravotníci potvrdili případ ptačí chřipky u člověka, u něhož se neprokázal bezprostřední kontakt se zvířaty. Pacient ve státě Missouri byl ošetřen v nemocnici a od té doby se zotavil, uvedlo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Podle CDC se jedná o čtrnáctý případ ptačí chřipky u člověka v USA v roce 2024, ale úplně první bez známého kontaktu s nakaženými zvířaty. To naznačuje, že by mohlo jít o přenos z člověka na člověka – ale i pro to chybí důkazy. Agentura uvedla, že na základě aktuálních údajů zůstává riziko pro širokou veřejnost nízké.

Ptačí chřipka je virové onemocnění, které postihuje především ptáky a další zvířata. Nákaza lidí je vzácná. Předchozí případy v USA byly spojeny s kontaktem s infikovanou drůbeží nebo dobytkem, ale pacient z Missouri představuje „první případ H5 bez známého profesionálního kontaktu s nemocnými nebo infikovanými zvířaty“, uvedlo CDC v pátečním prohlášení.

Případ v Missouri byl zjištěn v rámci rutinního sledování chřipkové sezony. Pacient měl i jiné předchozí zdravotní obtíže a dostával protichřipkové léky.

Ptačí chřipka mezi dobytkem a lidmi

Ptačí chřipka se v letošním roce v USA vyskytuje stále častěji mezi kravami. Poprvé bylo ohnisko nákazy hlášeno v březnu a podle CDC byl do 3. září postižen dobytek ve 14 státech. Zatímco u skotu v Missouri ohniska ptačí chřipky hlášena nebyla, letos byla zaznamenána u drůbeže a v minulosti u volně žijících ptáků, uvedli zdravotníci.

V březnu 2024 objevili američtí zdravotníci případ ptačí chřipky u člověka, který přišel do kontaktu s dojnicemi, jež byly pravděpodobně nakažené.

Ptačí chřipka byla poprvé zjištěna v Číně v 90. letech 20. století a od té doby se rozšířila po všech kontinentech včetně Antarktidy. Světoví zdravotníci se domnívají, že současné riziko pro člověka je nízké, ale již několik let tuto nemoc aktivně monitorují.

Nemoc postihla volně žijící živočichy po celém světě a infikovala tak různé druhy zvířat, jako jsou lachtani, tuleni a medvědi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...