Ptačí chřipka zasáhla tučňáky. Podle biologů naštěstí v dobrou dobu

Vědci potvrdili nález ptačí chřipky u deseti tučňáků na ostrově Jižní Georgie, který je jedním z největších světových útočišť pro divoce žijící zvířata, informoval server BBC News. Onemocněním se v tomto britském zámořském území už dříve nakazili další mořští ptáci a savci, například tuleni. Nyní jsou mezi infikovanými i tučňáci oslí a tučňáci patagonští.

Hnízdní sezona na subantarktickém ostrově končí, takže bezprostřední dopady pravděpodobně nebudou výrazné. Ptáci už tedy nejsou těsně namačkaní v obřích koloniích, kde by virus mezi nimi mohl snadno přeskakovat. Vědci se ale obávají příští sezony, během které se zvířata opět shromáždí. Pláže v Jižní Georgii jsou známé díky shlukům více než milionu jedinců, kteří sem míří k námluvám, páření a výchově mláďat.

„Jižní Georgii přirovnávám k Alpám, kolem kterých je divoká příroda ve stylu Serengeti. Koncentrace divokých zvířat je poblíž pobřeží zkrátka úžasná,“ uvedl Norman Ratcliffe z výzkumné organizace British Antarctic Survey (BAS). „Pokud by se na ostrově ptačí chřipka rozšířila a způsobila velmi vysokou úmrtnost, znamenalo by to z hlediska ochrany přírody celosvětový problém. V současné době to ale vypadá, že je její šíření omezené,“ uvedl Ratcliffe.

Vysoce patogenní ptačí chřipka existuje už desítky let, ale vir H5N1 v současné době způsobil smrt mnoha volně žijících i domestikovaných ptáků. Antarktida i její ostrovy unikly tomu nejhoršímu díky své odlehlosti. Situace se však mění. První nálezy ptačí chřipky na Jižní Georgii pochází z října minulého roku. Tučňáci jsou nejnovější skupinou zvířat, u kterých se vědcům podařilo nemoc prokázat.

„Ptáci čeledi chaluhovitých zimují v okolí Jižní Ameriky. Domníváme se, že právě tato zvířata přenesla nákazu do Jižní Georgie,“ řekl Ratfcliffe. „Chaluhovití se neustále pohybují mezi koloniemi tučňáků. Překvapilo nás ale, že trvalo tak dlouho, než se u nich virus objevil,“ dodal. Vědci teď sledují, jak ptačí chřipka působí na různé druhy tučňáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
14. 5. 2025
Načítání...