Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
„Nepřipustíme, aby se Americe stalo to, co se stalo Evropě,“ řekl republikán Trump ve videu, ve kterém rozhodnutí oznámil. Prohlásil také, že politika otevřených dveří za někdejšího demokratického prezidenta Joea Bidena způsobila, že v USA jsou nyní nelegálně miliony lidí.
Plné omezení vstupu se týká občanů Afghánistánu, Myanmaru, Čadu, Konga, Rovníkové Guineje, Eritreje, Haiti, Íránu, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu. Částečné omezení se pak vztahuje na občany Burundi, Kuby, Laosu, Sierry Leone, Toga, Turkmenistánu a Venezuely.
Trump k výčtu uvedl, že není definitivní a že se podmínky mohou pro dané státy zlepšit, nebo naopak mohou USA další země na seznam přidat. Nařízení vstoupí v platnost od 9. června 0:01 východního času (6:01 SELČ).
Cestovní omezení
Americký prezident rovněž připomenul, že cestovní omezení pro občany vybraných zemí zavedl už během svého prvního mandátu. Označil je za jedny z nejúspěšnějších opatření a za klíčové pro zabránění teroristických útoků na americké půdě.
Jako příklad potřebnosti nového zákazu vstupu označil Trump nedělní žhářský útok ve městě Boulder v americkém státě Colorado na shromáždění na podporu izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy. Za útokem, při kterém utrpělo zranění přes deset lidí, podle policie stál egyptský občan Muhammad Sabrí Sulimán. Sulimán překročil dobu pobytu umožněnou turistickým vízem a měl propadlé pracovní povolení.
Reuters poznamenal, že Trump sice pro zdůvodnění zákazu vstupu připomenul události v Boulderu, Egypt ale na seznamu není.
Somálsko se již podle Reuters zavázalo s USA pracovat na vyřešení bezpečnostních otázek. Somálsku podle dokumentu, který Trump podepsal, chybí kompetentní či spolupracující ústřední orgán vydávající pasy a občanské doklady a postrádá kontrolní opatření. Z území Somálska rovněž vychází teroristické hrozby, dodal dokument.
Venezuela, které USA vytýkají nedostatečné kontrolní mechanismy, nespolupráci v otázce pasů a neochotu přijímat deportované občany, už podle AFP varovala své obyvatele před cestami do Spojených států. Takové cesty kvůli připravovaným omezením mohou být značně rizikové, uvedl Caracas.
Zahraniční studenti
Trump rovněž pozastavil vstupu do země cizincům, kteří chtějí v rámci Studentského a výměnného návštěvnického programu (SEVP) zahájit studium na Harvardově univerzitě. Prezident podepsal výnos, který zároveň vyzval ministra zahraničí Marca Rubia, aby zvážil, zda neodebrat víza těm cizincům, kteří na této univerzitě již studují.
Výnos nicméně počítá s výjimkami pro zahraniční studenty, jejichž vstup do USA by byl v národním zájmu. To, zda tomu tak je, určí ministerstvo zahraničí či ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Omezení vstupu pro cizince zamýšlející studovat na Harvardově univerzitě podepsal Trump na šest měsíců. Je možné ho ale prodloužit, pokud do 90 dnů prezidentovi předloží ministerstva spravedlnosti a vnitřní bezpečnosti příslušné doporučení.
Na Harvardově univerzitě v tomto roce studovalo asi 6800 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 procent celkového počtu studentů. Jedná se podle agentury AP o studenty z více než stovky zemí, přičemž většina z nich studuje magisterské či doktorské obory. Zákaz studia by pro univerzitu představoval velkou akademickou i finanční ztrátu.
Trump v dokumentu tvrdí, že Harvardova univerzita upírá tvrdě pracujícím Američanům rovný přístup, když přijímá ke studiu cizince z nerovnostářských zemí. „Včetně těch zemí, které usilují o zničení Spojených států a jejich spojenců nebo o vyhlazení celých národů,“ prohlásil Trump.
Agentura AP Trumpův nový krok označila za další eskalaci boje Bílého domu proti nejstarší univerzitě v USA. Trumpova administrativa univerzitě mimo jiné vyčítá spolupráci s Komunistickou stranou Číny nebo to, že nedokáže zabránit šíření antisemitismu na akademické půdě.
