Eritrea

Velvyslanectví Eritreje ve Spojených státech podle listu The Washington Post dokázalo získat miliony dolarů na podporu zájmů represivního režimu africké země. Na vládnoucí eritrejskou stranu přitom USA před třemi lety uvalily sankce za vyslání vojáků do sousední Etiopie a přispění k humanitární krizi a krizi v oblasti lidských práv. Ta Eritrea porušuje i u svých občanů – trestá stejnopohlavní vztahy, zneužívá nucenou vojenskou službu nebo provádí razie proti odpůrcům režimu.

Útoky jemenských povstalců na komerční lodě v Rudém moři představují zkoušku pro čínské ambice stát se hlavním zprostředkovatelem míru na Blízkém východě. Peking odmítá zapojení do konfliktu a jeho reakce obnáší výzvy k ukončení útoků na civilní lodě a nepřímou kritiku západní vojenské odvety, všímá si CNN. Podle expertů čínské váhání ničí obraz země jako globální mocnosti. Peking po výzvách USA začal tlačit na Írán, aby přiměl hútíe zastavit údery, jinak ohrozí vzájemný obchod. Činí tak ale zatím spíše jen naoko. Nečinný postoj zaujímá i Rusko, které má v Rudém moři své vlastní zájmy.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před tím, že základní přípravky používané proti malárii přestávají fungovat. Přišla proto s novou strategií boje proti této nebezpečné nemoci.

Znepřátelené strany bojující v Etiopii se dohodly na zastavení bojů. Na tiskové konferenci v jihoafrické Pretorii, kde se od minulého týdne konaly mírové rozhovory mezi zástupci etiopské vlády a tigrajskými povstalci, to ve středu uvedl speciální vyslanec Africké unie (AU). Podle agentury Reuters se jedná o zásadní diplomatický průlom ve dva roky trvajícím konfliktu, při kterém zahynuly tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy.

Kyjev a jeho spojenci na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze na Ukrajinu. Mnohé z těchto činů lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky. Čtvrtečního jednání se jako nový plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko, které tento týden vystřídalo v radě Rusko.

Když se etiopský premiér Abiy Ahmed ujal v roce 2018 úřadu, patřila Etiopie k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa. Investoři byli nadšení z jeho slibů, že jim otevře takřka panenský trh. Po třech a půl letech ale na severu země zuří občanská válka, miliony lidí ohrožuje hladomor a plány na modernizaci padly. Sám premiér se vydal na válečné pole.

Všichni účastníci bojů v severoetiopské oblasti Tigraj se dopouštějí činů spadajících pravděpodobně do kategorie válečných zločinů. Uvádí to společná zpráva vydaná Úřadem vysoké komisařky OSN pro lidská práva a etiopskou komisí lidských práv.

Etnický konflikt v africké Etiopii dál zuří stranou pozornosti světa. Během několik náletů na hlavní město povstalecké provincie Tigraj umírali lidé, počet obětí je zatím neznámý. Povstalci obviňují vládní síly z úmyslných útoků na civilisty. Armáda to odmítá s tím, že útočí na budovy, kde rebelové vyrábějí a skladují zbraně.

Hlavním nástrojem boje proti malárii v Africe je používání rychlých diagnostických testů, které jsou součástí strategie „testovat-léčit-sledovat“. Vědci, kteří ve východoafrické Etiopii prozkoumali vzorky krve od více než dvanácti tisíc osob, teď ale zjistili, že testy přehlédly téměř deset procent případů malárie způsobených parazitem Plasmodium falciparum.

Dny nezávislosti obyčejně provází oslavy. V pátek by svou první dekádu samostatnosti měl slavit Jižní Súdán, nejmladší stát světa. Důvodů k veselení ale tamní obyvatelé příliš mnoho nemají. Krutá občanská válka mezi etnickými skupinami sice už skončila, je ale velkou otázkou, zda vydrží velmi křehký mír. Dvěma třetinám populace hrozí hladomor a zemi sužuje i nepřízeň živlů.

V šest hodin ráno místního času odstartovaly v Etiopii parlamentní volby. Země se zhruba 110 miliony obyvatel je druhým nejlidnatějším státem Afriky a výsledky voleb by mohly mít dopady i za jejími hranicemi, píše agentura Reuters. Loňský odklad hlasování přispěl k vypuknutí několik měsíců trvajícího konfliktu mezi federální vládou a severním regionem Tigraj. Premiér Abiy Ahmed slíbil, že Etiopie i na pokraji občanské války a hladomoru zažije své dosud nejsvobodnější volby –⁠ jejich podmínky ale opozice i Západ nepovažují za zcela regulérní.

Etiopská vláda během pátku popřela zprávy o hladomoru v oblasti Tigraj. Organizace spojených národů (OSN) totiž ve své čtvrteční zprávě uvedla, že tam hladomor hrozí až 350 tisícům lidí. Dětský fond (UNICEF) navíc oznámil, že těžkou formou podvýživy v regionu trpí třicet tisíc dětí.

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Koronavirová pandemie se negativně podepsala na světové svobodě tisku, novinářské povolání je plně nebo částečně blokováno ve více než 130 zemích. Napsala to mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) ve své každoroční zprávě. Česko se v žebříčku 180 zemí světa drží stejně jako loni na 40. místě. Největší svobodu médiím i nadále poskytují skandinávské země, poslední příčky obsadily Čína, Turkmenistán, Severní Korea a nejhorší Eritrea.

Etiopský premiér Abiy Ahmed v úterý poprvé přiznal, že do severoetiopského státu Tigraj během konfliktu vstoupili i vojáci ze sousední Eritreje. Šéf etiopského kabinetu zároveň odsoudil údajné útoky bezpečnostních složek vůči civilistům v oblasti. Vlády obou východoafrických zemí dříve opakovaně zapojení eritrejských vojáků do tigrajského konfliktu popíraly, připomněla agentura Reuters.

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Etiopská vláda v čele s laureátem Nobelovy ceny míru Abiyem Ahmedem se ocitla pod narůstajícím mezinárodním tlakem. V listopadu armáda udusila vzpouru separatistů v severní provincii Tigraj. Od té doby se množí zprávy o hromadných vraždách, znásilňování a rabování. Etnické masakry se stovkami mrtvých mají podle svědectví na svědomí armády Etiopie a Eritreje stejně jako tigrajští povstalci.

Středeční masakr na severozápadě Etiopie, při němž čtyři desítky ozbrojenců v noci zapalovaly domy vesničanů, si vyžádal 207 obětí na životech, mezi nimiž jsou i děti. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura DPA. Dosud se uvádělo přes sto obětí. Regiony hlavně na severu a západě Etiopie jsou už týdny zmítány etnickým násilím.

V severoetiopském regionu Tigraj, kde žije asi šest milionů lidí, dochází palivo, peníze a potraviny, uvedla OSN s tím, že situace je vážná. Region zůstává odstřižen od zbytku země a v jeho hlavním městě Mekele se bezprostředně očekává zásah vládních vojsk, jež chtějí zatknout regionální vůdce, píše agentura AP. Podle agentury Reuters etiopský premiér Abiy Ahmed uvedl, že etiopská vojska zahájí konečnou fázi ofenzivy. Několik hodin předtím vypršelo ultimátum, aby se tamní regionální síly vzdaly.

Válka mezi federální etiopskou vládou a místní mocí v jejím svazovém státě Tigraj vstupuje do třetího týdne. Podle etiopské vlády už brzy padne správní středisko regionu, podle vzbouřenců na něj ve čtvrtek dopadaly rakety. Počet lidí, kteří uprchli do sousedního Súdánu, už přesáhl 36 tisíc. Etiopský premiér pro ně chce vyslat záchrannou misi. Rostou obavy z rozšíření konfliktu do Eritreje a celého rohu Afriky.

Konflikt mezi povstalci a federální vládou na severu Etiopie se přelil za hranice. Vzbouřenci ostřelovali sousední Eritreu a pohrozili i dalšími útoky na civilisty, pokud tamní vláda vyšle do Etiopie své jednotky. Krvavé střety hlásí i západ země. Dosud neznámí ozbrojenci tam přepadli autobus a zmasakrovali 34 cestujících. Ze země proto v posledních dnech utekly tisíce lidí.

Velká Británie dokončuje s Francií dohodu o zastavení stovek migrantů, kteří se snaží přeplout na gumových člunech do Anglie. Podle britských médií má být součástí úmluvy závazek, že Londýn zaplatí Paříži v přepočtu skoro miliardu korun ročně za navýšení hlídek. Francouzským hlídkám se totiž podaří zachytit každého pátého běžence. Premiér Boris Johnson zároveň uvažuje o zpřísnění zákonů.