Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před tím, že základní přípravky používané proti malárii přestávají fungovat. Přišla proto s novou strategií boje proti této nebezpečné nemoci.
Antimalarika přestávají fungovat, varuje WHO. Přišla proto s novou strategií
V posledních letech přicházejí z Afriky znepokojivé zprávy o tom, že paraziti si vytvářejí odolnost vůči artemisininu – základní sloučenině nejlepších dostupných léků na malárii. A navíc existují náznaky toho, že parazité v některých oblastech mohou být rezistentní také vůči lékům, které se běžně kombinují s artemisininem – takzvaným partnerským lékům.
- WHO v současné době doporučuje šest různých kombinovaných terapií na bázi artemisininu (ACT) jako první a druhou linii léčby nekomplikované malárie. Artemisinin a jeho deriváty, izolované z rostliny Artemisia annua (neboli pelyněk roční), jsou účinné léky známé svou schopností rychle snižovat počet parazitů rodu Plasmodium v krvi pacientů s malárií.
Úkolem sloučeniny artemisininu je snížit počet parazitů během prvních tří dnů léčby, zatímco úkolem partnerského léku je eliminovat zbývající parazity a vyléčit infekci.
WHO proto spustila novou strategii, která má reagovat na naléhavý problém rezistence vůči antimalarikům v Africe. „Rezistence vůči antimalarikům je vážným důvodem k obavám, kombinovaná léčba na bázi artemisininu (ACT) zůstává nejlepší dostupnou léčbou nekomplikované malárie,“ upozorňuje Pascal Ringwald, hlavní autor nové strategie a koordinátor Globálního programu WHO pro malárii. „Poskytovatelé zdravotní péče by měli i nadále předepisovat a používat ACT k léčbě potvrzené malárie.“
Rezistence vůči antimalarickým lékům roste
Podle WHO se rezistence parazitů na artemisinin objevuje na více místech: zjištěna byla v oblasti Velkého Mekongu a v několika oblastech v Africe – zejména v Eritreji, Rwandě a Ugandě. Zatímco rezistence na samotný artemisinin vede k selhání léčby jen zřídka, rezistence na artemisinin i kombinovanou léčbu může vést k vysoké míře neúspěchu léčení – takové případy lékaři pozorovali zejména kolem Velkého Mekongu.
Plasmodium falciparum, původce malárie
V Africe zatím taková rezistence prokázaná nebyla a léčba proto zůstává vysoce účinná. Podle WHO ale existují některé znepokojivé signály: v několika zemích chybí údaje a je třeba dále vyhodnotit protichůdné poznatky o účinnosti ACT.
Dopady mohou být zlé
Afrika je na ACT závislá, takže by selhání léčby mohlo mít velmi závážné důsledky. „U léků proti malárii nemáme tolik možností,“ upozorňuje Dorothy Achuová, nová vedoucí týmu WHO pro tropické nemoci a nemoci přenášené vektory pro africký region WHO. „V současné době máme k dispozici pouze kombinovanou léčbu nekomplikované malárie na bázi artemisininu. Jakékoli ohrožení těchto léků by tedy mohlo vést ke spoustě případů a úmrtí, čemuž se samozřejmě chceme vyhnout,“ dodala.
Epidemiologové o tomto potenciálním problému ví už déle. Již v roce 2016 vědci z Imperial College London modelovali případné dopady rozsáhlé rezistence vůči artemisininu i partnerskému léku v Africe. Podle tohoto scénáře by – dle odhadů – došlo k nárůstu počtu případů malárie o 16 milionů ročně. Přibylo by přitom zhruba 360 tisíc závažných případů vyžadujících hospitalizaci – což by následně vedlo k téměř 80 tisícům úmrtí na malárii ročně navíc.
Jak vypadá nová strategie
Nová strategie WHO vychází ze zkušeností získaných z minulých globálních plánů a doplňuje stávající strategie, včetně širšího úsilí o reakci na antimikrobiální rezistenci. Jejím cílem je minimalizovat hrozbu a dopad rezistence vůči antimalarikům v Africe prostřednictvím čtyř pilířů:
- posílit dohled nad účinností antimalarik a rezistencí vůči nim
- optimalizovat a lépe regulovat používání diagnostiky a terapie s cílem omezit tlak na léčiva prostřednictvím preventivních opatření
- reagovat na rezistenci omezením šíření parazitů rezistentních vůči antimalarikům
- stimulovat výzkum a inovace s cílem lépe využívat stávající nástroje a vyvíjet nové nástroje proti rezistenci vůči antimalarikům
Všechny tyto zásahy vyžadují silné zdravotnické systémy a investice do primární zdravotní péče, které jsou základem každé úspěšné reakce na malárii.
Afrika je malárií nejvíce zasažená
Subsaharská Afrika nese téměř celou světovou zátěž malárie, podle odborných odhadů se jí roku 2020 týkalo 96 procent případů malárie a úmrtí na ni; přibližně čtyři z pěti těchto úmrtí připadají na děti mladší pěti let.
Výskyt malárie v Africe
Navzdory značnému úsilí, které bylo v posledních dvou desetiletích vynaloženo na boj s malárií v Africe, se pokrok v posledních letech zastavil a v mnoha zemích s vysokou zátěží touto nemocí případů přibývá. Nově vznikající hrozby, jako je rezistence vůči antimalarikům, by mohly pokrok ještě více zbrzdit, dodává WHO.
