Mekong

Čína patří k zemím, které se rozhodly pro dekarbonizaci, tedy opouštění fosilních zdrojů a jejich nahrazení obnovitelnými. Do roku 2060 chce dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality, což znamená, že by měla být schopná vázat stejné množství uhlíku, jako ho vypouští. Právě přístup Číny je klíčový pro to, jestli mají mít celosvětové snahy o ochranu klimatu smysl – tato velmoc totiž vypouští asi čtvrtinu všech emisí oxidu uhličitého. Podle nové studie ale bude tato snaha složitá a přinese spoustu negativních dopadů.

Ledovce v pohořích Hindúkuš a Himálaj by do konce století mohly ztratit až 75 procent svého objemu, pokud nebudou výrazně omezeny emise skleníkových plynů. Tání může zvýšit pravděpodobnost nebezpečných záplav a sesuvů lavin a postupně omezit dostupnost pitné vody pro takřka dvě miliardy lidí, varuje zpráva Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD).

Oblast takzvaného Velkého Mekongu zahrnuje pět zemí světa. Je to místo obrovské přírodní rozmanitosti, ale současně i region, kterému hrozí velké poškození. Vědci teď oznámili výsledky dvouletého výzkumu, který prozkoumal i neznámé části.

Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.

Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před tím, že základní přípravky používané proti malárii přestávají fungovat. Přišla proto s novou strategií boje proti této nebezpečné nemoci.

Podle vědců byla v řece Mekong v Kambodži ulovena největší zaznamenaná sladkovodní ryba na světě – obří rejnok. Na délku měřil téměř čtyři metry a vážil skoro tři sta kilogramů. Rekordní úlovek oznámil v pondělí projekt Wonders of the Mekong.

Více než 220 nových živočišných a rostlinných druhů objevili vědci v širší oblasti Mekongu, která zahrnuje Thajsko, Kambodžu, Myanmar, Vietnam a Laos. Je mezi nimi i opice s výraznými bílými kruhy kolem očí, čolek či desítky plazů, žab a ryb, informovala zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Řeka Mekong je životodárnou silou pro víc než šedesát milionů lidí žijících v jejím povodí. O největší tok jihovýchodní Asie se čím dál víc zajímá Čína, která s ním má obchodní plány. Na řece staví hráze, které však podle obyvatel na dolním toku nenávratně mění tamní ekosystém.

Dvě třetiny nejdelších světových řek jsou přerušeny přehradami a jinou infrastrukturou, což ohrožuje jejich ekosystém i obyvatelstvo žijící v jejich blízkosti. Odborníci to napsali ve studii zveřejněné tento týden v odborném časopise Nature. Voda proudí volně pouze v 37 procentech z 246 toků, jejichž délka přesahuje tisíc kilometrů.

Řeka Mekong v Kambodži byla statisíce let domovem mnoha druhů ryb, ale také unikátních delfínů orcel tuponosých. Žily jich zde až desetitisíce. Ovšem v 70. letech začali delfíni vymírat, a to velmi rychle. Na přelomu tisíciletí jich zbývalo posledních sto kusů. Mimořádná opatření kambodžské vlády ale dala vzácným orcelám naději.

Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, v pondělí upozornil list The Guardian.