Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.
Ekosystém Mekongu je kvůli přehradám v ohrožení. Ubývá ryb i úrodných naplavenin
7 minut
Horizont ČT24: Ekosystém Mekongu stále více narušují přehrady
Obvykle se buddhistický obřad, během něhož účastníci prosí za odvrácení zlého a prodloužení šťastného života, slouží za lidi. Na trajektu přes Mekong u hranice Thajska s Laosem to ale tentokrát bylo jinak – mniši tu prosili za řeku. Zdejší přírodní cykly totiž narušuje výstavba přehrad.
„Všechny komunity podél Mekongu se nyní snaží hledat způsob, jak obnovit a co nejvíce chránit ekosystém. Hledáme také alternativní zdroje obživy,“ vysvětlil aktivista z organizace Svobodný Mekong Montri Chanthawong.
Přehrady zadržují část vody a pod nimi se pak řečiště potýká se suchem prakticky hned po skončení dešťů. „Chytával jsem třicet až čtyřicet kilo ryb najednou, ale to už nejde. Co chytím, nestačí ani naší rodině,“ zoufá si jeden z tamních rybářů.
Nejde ale jen o vodu a ryby. Zásadním dílem celé skládačky jsou nánosy bahna. Úrodné sedimenty řeka nesla do nížin na rýžová pole s produkcí, která vystačila pro 200 milionů lidí.
Mapa pánve Mekongu ukazuje jedenáct přehrad postavených na horním toku a stovky dalších na přítocích a v samotné deltě.
Německá společnost EOMAP pro dálkový průzkum vodních systémů provedla studii dopadů čtyř z velkých přehrad na Mekongu – dvou v Laosu a dvou v Číně. Vycházela ze satelitních snímků za třicet let. A ukázalo se, že tyto čtyři přehrady snížily objem protékajících sedimentů o 81 procent.
Příliš vysoké tempo
„Sedimenty delty by měly být schopné regenerace. Tempo, jakým je přírodní rovnováha podrobována změnám, je ale v oblasti Mekongu příliš vysoké a přírodní systém mu nestačí,“ varuje říční geolog z organizace WWF Marc Goichot, který je jedním z recenzentů zmíněné studie.
Kambodža kvůli obavám zastavila plány na stavbu dvou přehrad. Ale Čína a Laos budují dál. „Nedokážeme zabránit zemím ležícím výš proti proudu v budování přehrad. Můžeme s nimi pouze spolupracovat, abychom negativní dopad zmírnili,“ zdůrazňuje předseda vietnamského výboru pro říční soustavu Dao Trong Tu.
Ve vietnamské části delty Mekongu se rozloha obdělávané záplavové půdy za pouhých pět let zmenšila o pět procent. Bez sedimentů stoupá také salinita (slanost) vody. Úroda je tak slabá, že farmáři přecházejí na chov krevet. Příjmy jim ale i tak výrazně klesly a kdysi kvetoucí region tak nyní má nejvyšší podíl emigrace z celé země.
„Můžeme určitě mluvit o hrozbě potravinové krize. Bude se to dít postupně, ale dopady jsou samozřejmě obrovské. Bude to i dalekosáhlá ekologická a socioekonomická krize pro velké množství lidí,“ řekl v Horizontu ČT24 Hynek Roubík z katedry udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
Upozornil, že existují i typy přehrad, které sedimenty propouštějí, takové ale podle Roubíka Čína ani další země v regionu nebudují. Problémem je podle něj i to, že i když existuje říční komise delty Mekongu, Čína v ní záměrně není přítomná. Místo toho má Peking komisi vlastní, v podstatě konkurenční. „Takže diskuze a konsenzus na vytvoření smysluplného řešení jsou v té oblasti velmi složité,“ popsal expert.
