Rýže

Pěstitelé rýže na Pobřeží slonoviny dříve čelili výzvám spojeným s nepředvídatelnými povětrnostními podmínkami a nízkými výnosy. Pěstování nové odrůdy odolné vůči suchu a zavedení lepší zemědělské techniky nyní umožňuje dvě sklizně ročně s výnosem až pět tun na hektar. Tento posun podporuje místní zemědělce a přispívá i k soběstačnosti země, která je stále závislá na dovozu rýže z Indie, Thajska a Pákistánu. Díky investicím ve výši 550 milionů dolarů plánuje Pobřeží slonoviny dosáhnout soběstačnosti v produkci rýže do roku 2027.

Změny klimatu byly už v minulosti označeny za hrozbu pro pěstování kávy a surovin pro výrobu piva. Další obětí těchto změn by se mohla stát i další položka na jídelníčku: sladkosti. Ceny cukru jako komodity jsou totiž nejvyšší za posledních třináct let a mezi příčinami zdražování jsou i obavy z malé úrody kvůli rozsáhlému suchu v Indii a Thajsku. Tyto dvě země jsou totiž po Brazílii největšími vývozci cukru na světě.

Indie s okamžitou platností zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, snaží se tak zabránit prudkému růstu cen na domácím trhu. Úrodu poškodily silné deště a ceny rýže se v Indii za poslední rok zvýšily o více než jedenáct procent. Opatření oznámilo ministerstvo pro ochranu spotřebitele, podle něhož se zákaz týká asi čtvrtiny celkového vývozu rýže z Indie. Někteří odborníci varují, že krok by mohl zvýšit světové ceny potravin podobně, jako tomu bylo v případě pšenice kvůli ruské invazi na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.

Vědci zvýšili výnosy čínské odrůdy rýže až o 40 procent, když jí přidali druhou kopii jednoho z jejích genů. Tato změna pomáhá rostlině absorbovat více hnojiv, zvyšuje fotosyntézu a urychluje kvetení, popsali autoři tohoto výzkumu v odborném časopise Science.

Koronavirová epidemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé snědli nejvíc od začátku sledování, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v Česku stoupla.

Alkoholické nápoje plnily ve starověkých kulturách důležitou a někdy i zásadní společenskou úlohu - například při rituálních hostinách. Archeologové teď našli nové důkazy o pití piva už v době před devíti tisíci lety v jižní Číně, které bylo pravděpodobně součástí rituálu k uctění mrtvých.

Vědcům se podařilo vylepšit rýži a brambory vložením lidského genu. Ten rostlinám pomáhá v tom, aby nepřestávaly růst, díky čemuž mají výrazně vyšší výnosy. Experti očekávají, že jejich technologie bude využitelná pro široké spektrum plodin.

„Dnes truchlíme nad smrtí skutečného hrdiny jídla. Čínský vědec Jüan Lung-pching zachránil miliony lidí před hladem tím, že vyvinul první hybridní kmeny rýže,“ tweetovalo oddělení OSN pro hospodářské a sociální věci v sobotu. Upozornilo tak na úmrtí muže, který byl v západním světě téměř neznámý, ale pro jihovýchodní Asii šlo o klíčovou osobnost tamní vědy.

Metodu, jak z rýžových slupek získat přírodní oxid křemičitý, vyvinuli vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL). Látku, která se používá v různých odvětvích průmyslu od potravinářství až po výrobu automobilových pneumatik, dokážou získat úsporněji a také ekologičtěji, než to umí klasická výroba technického oxidu křemičitého.