„Dnes truchlíme nad smrtí skutečného hrdiny jídla. Čínský vědec Jüan Lung-pching zachránil miliony lidí před hladem tím, že vyvinul první hybridní kmeny rýže,“ tweetovalo oddělení OSN pro hospodářské a sociální věci v sobotu. Upozornilo tak na úmrtí muže, který byl v západním světě téměř neznámý, ale pro jihovýchodní Asii šlo o klíčovou osobnost tamní vědy.
Zemřel vědec, který dokázal nasytit Čínu. Zachránil před hladem miliony lidí
Jüan Lung-pching zemřel ve věku 91 let. Jeho největší zásluhou je výzkum hybridní rýže, díky němuž se v posledním půlstoletí daří Číně uživit téměř pětinu světové populace, přestože má necelých devět procent celkové půdy.
Jüan Lung-pching se narodil v Pekingu v roce 1930 a věnoval se výzkumu v zemědělství – v době, kdy studoval, se téma „jak nasytit rychle rostoucí světovou populaci“ stalo nesmírně důležitým. Jak moc, to se ukázalo právě v Číně během takzvaného Velkého hladomoru, během něhož zemřelo v letech 1959 až 1961 podle čínských zdrojů v této zemi asi 15 milionů lidí – západní zdroje ale uvádějí až trojnásobný počet mrtvých.
Jüan Lung-pching
Moderní ekonomové, jako například indický nobelista Amartya Sen, přesvědčivě dokazují, že tehdejší krize byla způsobena ani ne tak samotným nedostatkem potravin, jako spíše jejich špatnou distribucí, ale pro Čínu se tehdy stalo téma zajištění dostatku potravy jedním z klíčových pro její bezpečnost.
Vědci jako Jüan Lung-pching se snažili modernizovat tamní, proti západnímu světu zastaralé, zemědělské metody a zvýšit tak produkci. Jako velmi účinná se ukázala modernizace samotných plodin – zejména rýže, která je dodnes hlavním zdrojem potravy v Číně.
Od začátku šedesátých let dvacátého století se věnoval hybridizaci, tedy experimentům se vzájemným křížením více druhů rýže. Roku 1964 Jüan našel pro své pokusy druh divoce rostoucí rýže, která měla oproti jiným očividné výhody. Problém byl v tom, že tehdy neexistovaly metody, jak dospět k dostatečně masové produkci hybridní rýže, která by spočívala v křížení klasických zemědělských druhů a Jüanovy divoké. Vědec ji ale dokázal najít, v řadě experimentů otestovat a zajistit, že bude fungovat i v podmínkách čínského zemědělství.
Jüan Lung-pching (v zadní řadě, třetí zleva)
Celé to ale trvalo celou dekádu, až roku 1973 se mu ve spolupráci s mnoha dalšími čínskými vědci konečně podařilo zavést kompletní proces rozmnožování tohoto vysoce výnosného hybridního druhu. O rok později se už začal využívat a výsledky byly ohromující – nová hybridní odrůda byla o dvacet procent výnosnější než ta používaná do té doby.
Žijící legenda
Od té doby byl v Číně přezdíván „otec hybridní rýže“ – a ve svém výzkumu dál pokračoval. Zkoušel hybrid dále vylepšovat, čímž strávil přes čtyřicet let života.
V současné době se používá už třetí generace této rýže, nejen v samotné Číně, ale i v řadě okolních zemí s podobnými podmínkami. Ta je oproti původním druhům dokonce o třicet procent výnosnější.
Podle agentury Nová Čína rýže představuje základ stravy pro většinu z 1,4 miliardy obyvatel: Jüanova hybridní odrůda se dnes pěstuje na více než 16 milionech hektarů, což je asi 57 procent celkové osázené plochy rýže. Čínská média uvádí, že její používání pomáhá uživit 80 milionů lidí ročně navíc.
V zahraničí se tento druh pěstuje na osmi milionech hektarů – to je pro srovnání o něco víc, než je celková rozloha České republiky.
Smrt
V polovině prosince loňského roku Jüan upadl na poli, kde pěstoval a testoval další generace rýže. Na začátku dubna byl hospitalizován a v sobotu 22. května zemřel na multiorgánové selhání. Okolí nemocnice, kde umíral, lidé zaplnili stovkami kytic a o jeho úmrtí informovala většina čínských médií.
Květiny před nemocnicí, kde zemřel Jüan Lung-pching
