Změny klimatu byly už v minulosti označeny za hrozbu pro pěstování kávy a surovin pro výrobu piva. Další obětí těchto změn by se mohla stát i další položka na jídelníčku: sladkosti. Ceny cukru jako komodity jsou totiž nejvyšší za posledních třináct let a mezi příčinami zdražování jsou i obavy z malé úrody kvůli rozsáhlému suchu v Indii a Thajsku. Tyto dvě země jsou totiž po Brazílii největšími vývozci cukru na světě.
Rostoucí globální teploty podporují sucha a další extrémní povětrnostní jevy, které ovlivňují výnosy potravin, včetně cukru. Zvýšení cen se už začalo promítat do čokolády, cukrovinek a dalších sladkostí. Očekává se přitom, že rok 2023 bude potvrzen jako nejteplejší rok v historii měření, přičemž letošek zřejmě bude tuto trajektorii kopírovat.
Podle amerického ministerstva zemědělství se ceny cukru a sladkostí pro americké spotřebitele v roce 2023 zvýšily o 8,9 procenta a letos se očekává nárůst o 5,6 procenta, což je výrazně nad historickými průměry.
„Extrémní počasí ovlivňuje potraviny – před rokem to bylo avokádo, nyní cukr. Klimatická inflace je věc, která se zhoršuje,“ uvádí klimatický ekonom z Kolumbijské univerzity Gernot Wagner. „Problémy v produkci cukru navíc umocňuje hrozba omezení vývozu ze zemí produkujících cukr, které si chtějí udržet vlastní zásoby této komodity, a omezení vývozu v brazilských přístavech,“ dodává Wagner.
Ve Spojených státech cenu a množství dovezeného cukru ovlivňuje spousta předpisů a důsledky pro americký trh tak budou menší než v některých jiných zemích. Dopady nejvíce pocítí rozvojové země a malí zemědělci, domnívá se vědec z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky Joseph Glauber.
„Není pochyb o tom, že ceny cukru jsou velmi, velmi vysoké a zůstanou vysoké, dokud nedojde ke zmírnění jevu El Niño,“ uvedl Glauber v narážce na periodický klimatický jev, který má letos ještě zvýšit globální teploty. „Problémem bude cenová dostupnost. V USA a dalších zemích s vysokými příjmy dojde ke zvýšení nákladů na potraviny, které pocítí zejména chudší domácnosti, ale v zemích, kde domácnosti vydávají na potraviny čtyřicet procent svých příjmů, budou dopady výrazně znatelnější,“ podotýká Glauber.
Klimatické dopady na rýži i kukuřici
Změny klimatu a průměrných teplot nedopadají jen na pěstování cukru, ale i na další potravinové komodity. Studie ukázaly, že globální oteplování vážně omezí schopnost zemí, jako je Čína, pěstovat rýži v současných objemech. Jiná studie zase předpovídá, že celosvětová produkce kukuřice by se mohla do roku 2030 propadnout o 24 procent.
Rostoucí teploty naopak mohou pomoci chladným oblastem v Rusku nebo Kanadě, kde by se v budoucnu mohla pěstovat pšenice, na kterou je tam dosud příliš chladno.
Cenový šok, který zažívá trh s cukrem, je připomínkou, že bude potřeba upravit dosavadní předpoklady o budoucnosti pěstování potravin, říká Wagner. Současné zemědělství je podle něj nastaveno na počasí posledních tisíciletí, které se ale teď výrazně mění, čemuž se musí přizpůsobit i pěstování.
„Produkce některých významných potravinářských plodin nebude s rostoucí teplotou klesat lineárně, ale bude to strmý pád do propasti zaviněný extrémním počasím. Neobávám se o osud velkých firem, které zdraží sušenky, ale o spotřebitele žijící na okraji společnosti a chudé zemědělce, kterým to zničí život a živobytí,“ popisuje své obavy Wagner.
