Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
Vědci porovnali údaje od více než 73 tisíc dospělých Evropanů a Američanů ve věku 50–85 let. Jejich cílem bylo zjistit, jak bohatství na těchto dvou světadílech ovlivňuje pravděpodobnost úmrtí. Část výsledků byla očekávaná, jiná méně. Například se potvrdil silný vliv bohatství na délku života: více majetku zvyšovalo pravděpodobnost dlouhého života. Zajímavější ale bylo, že tento rozdíl mezi chudými a bohatými byl mnohem výraznější v USA než na opačné straně oceánu.
Evropa zároveň USA porazila ve ve všech kategoriích, jež studie prozkoumala: na každé úrovni bohatství v USA byla úmrtnost vyšší než v částech Evropy, které vědci zkoumali. To znamená, že i ti nejbohatší Američané se v průměru dožívají kratšího věku než nejbohatší Evropané. Co je ale překvapivé: v některých případech se míra dožití nejbohatších Američanů vyrovná nejchudším Evropanům v západních částech Evropy, jako je Německo, Francie a Nizozemsko.
Americký zdravotní problém
Průměrná délka života v USA v posledních letech klesá, uvedla autorka studie Irene Papanicolasová. Studie podle ní poskytuje podrobnější obraz o průměrné délce života v USA v různých demografických oblastech ve srovnání s různými částmi Evropy.
„Výsledky jsou jasnou připomínkou toho, že ani nejbohatší Američané nejsou chráněni před systémovými problémy v USA, které přispívají ke zkrácení průměrné délky života. Patří mezi ně nejen ekonomická nerovnost, ale i faktory jako stres, strava nebo rizika životního prostředí,“ zdůrazňuje vědkyně.
A nabízí i řešení: „Pokud chceme zlepšit zdraví v USA, musíme lépe porozumět základním faktorům, které přispívají k těmto rozdílům – zejména mezi podobnými socioekonomickými skupinami – a proč se projevují v různých zemích na rozdílných zdravotních výsledcích.“
Dva americké světy
Studie ukazuje Spojené státy jakou velmi sociálně rozdělenou zemi. Úmrtnost byla u čtvrtiny nejbohatších o čtyřicet procent nižší než u čtvrtiny nejchudších. U účastníků z jižní Evropy byla odhadovaná míra úmrtnosti po celé období studie přibližně o třicet procent nižší než u účastníků z USA, zatímco u účastníků z východní Evropy byla odhadovaná míra úmrtnosti o třináct až dvacet procent nižší.
V USA je také velmi silný takzvaný „efekt přeživšího“. Stereotypický obraz amerického seniora ukazuje činorodého, aktivního člověka mnohem častěji, než je tomu v Evropě. To je ale právě způsobené výše uvedeným efektem. Chudší a méně zdraví lidé v USA totiž umírají o tolik dříve, že zbylá populace seniorů vypadá jako opravdu zdravější a bohatší. „To vytváří iluzi, že nerovnost v bohatství se v čase snižuje, zatímco ve skutečnosti je částečně způsobena předčasným úmrtím nejchudších Američanů,“ varují před špatným chápáním dat autoři.
„Naše předchozí práce ukázala, že v USA a Evropě se nerovnost v bohatství po 65. roce věku snižuje; jenže v USA se snižuje proto, že nejchudší Američané umírají dříve a ve větším poměru,“ potvrzuje Papanicolasová. Studie podle ní poskytuje střízlivý pohled na zdravotní stav americkém populace i na tamní zdravotní systém. Současně ale také nabízí politikům výzvy, které by stály za to řešit, aby se stále rostoucí rozdíly v bohatství a úmrtnosti podařilo snížit.
„Když se podíváte na jiné země, zjistíte, že tam jsou výsledky lepší, a to znamená, že se od nich můžeme poučit a zlepšit se,“ dodávají autoři. „Nejde nutně o to, abychom utráceli více – jde o to, abychom se zabývali faktory, které přehlížíme a které by mohly přinést mnohem větší výhody, než si uvědomujeme.“
