Nerovnost

Hasiči Správy železnic během čtvrtka odklízeli následky středeční srážky vlaku a kamionu u Dolní Lutyně na Karvinsku. Zemřel při ní strojvedoucí a dvě desítky lidí se zranily. Pokračuje také vyšetřování příčin nehody.

Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to v pondělí uvedla organizace Oxfam, která se snaží pomáhat dostat lidi z chudoby. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.

Historik a bývalý člen rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin s odkazem na svého přítele (a také historika) Andreje Zubova řekl, že změna v Rusku by mohla nastat už v řádu týdnů, protože část ruských boháčů a oligarchů není spokojená s kroky prezidenta Vladimira Putina. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM).

Pekingský soud poprvé rozhodoval o rozvodu podle nového občanského zákoníku. Žena po svém muži požadovala kompenzaci za pět let, kdy se vůbec nestaral o domácnost ani o syna. Soud mu nařídil vyplatit jí 50 tisíc jüanů (asi 165 tisíc korun). Na sociálních sítích se strhla divoká debata o přiměřenosti této částky. O případu informuje BBC.

Vláda v pondělí projedná Zprávu o kvalitě života, která hodnotí naplňování plánu Strategického rámce Česká republika 2030. Text kritizuje rostoucí nerovnost v oblasti zdraví, zemědělství ničící krajinu a životní prostředí a navíc konstatuje, že nebylo dosaženo žádného z cílů v oblasti „dobrého vládnutí“. Jako pozitivní hodnotí zvýšení minimální mzdy i růst mezd obecně, chválí také zlepšení sběru a sdílení dat uvnitř veřejné správy. Materiál má k dispozici ČTK.

Socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová a sociolog Daniel Prokop diskutovali o tom, zda Čechy zajímají věci veřejné a co pro ně znamená občanská angažovanost. Českou společnost podle nich spojuje nedůvěra k autoritám, zároveň o ní platí řada mýtů. Pandemie bude podle obou sociologů znamenat další ekonomický pokles zejména pro ty již znevýhodněné.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

U příležitosti prvního výročí protestů hnutí žlutých vest se v Paříži a dalších městech ve Francii shromáždily davy lidí. Policie nasadila velké množství jednotek. Dostala se do střetů s radikální částí demonstrantů a nasadila proti nim slzný plyn a vodní děla. Radikálové zapálili několik aut a kontejnerů a postavili barikády. Hlavní pochod měl vyjít ve 14:00 z Italského náměstí (place d'Italie) na jihu města, ale prefektura kvůli násilnostem manifestaci zakázala.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Asi milion lidí se v Chile zapojil do mírného pochodu proti nerovnosti. Lidé mávali vlajkami, mlátili do hrnců a volali po vládních reformách. Prezident Sebastián Piňera prohlásil, že rozumí hlasu ulice; později dodal, že obmění vládní kabinet. Zemí v posledních dnech zmítaly nepokoje provázené násilnostmi.