Počet světových multimilionářů by mohl během pěti let vzrůst na skoro čtyři tisíce

Podle údajů realitní společnosti Knight Frank by počet multimilionářů ve světě mohl do roku 2031 vzrůst na téměř čtyři tisíce, protože superbohatí hromadí majetek stále rychlejším tempem.

Podle analýzy realitní společnosti Knight Frank je v současnosti na světě 3110 multimilionářů, tedy lidí s majetkem přesahujícím sto milionů dolarů (zhruba 2,1 miliardy korun). Tento počet by měl během příštích pěti let vzrůst o 25 procent na celkových 3915 osob.

Počet lidí s čistým jměním nejméně třicet milionů dolarů (zhruba 660 milionů korun) po celém světě podle společnosti Knight Frank vzrostl ze 162 191 v roce 2021 na současných 716 626, tedy o více než tři sta procent.

Šéf výzkumu trhu s nemovitostmi Liam Bailey pro britský deník The Guardian uvedl, že za výrazným růstem majetku miliardářů a milionářů stojí zisky z technologického sektoru, především z umělé inteligence (AI).

„Možnosti rozšiřování podnikání nikdy nebyly větší,“ dodal s tím, že „i proto je dnes snazší rychle nashromáždit velký majetek, a to zejména díky technologiím a AI“.

Podle průzkumu má nejrychleji přibývat miliardářů v Saúdské Arábii, bohaté na ropu. Jejich počet by tam měl vzrůst z 23 v roce 2026 na odhadovaných 65 v roce 2031. Více než dvojnásobně má ve stejném období vzrůst i počet multimilionářů v Polsku, z 13 na 29. Ve Švédsku se očekává růst o 81 procent, z 32 na 58.

Děje se tak v době, kdy se rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli světa dále prohlubují. Loňská Zpráva o světové nerovnosti ukázala, že méně než 60 tisíc lidí, tedy 0,001 procenta světové populace, ovládá třikrát větší majetek než celá nejchudší polovina lidstva.

Stále častěji se ozývají hlasy, aby světoví lídři zvýšili daně pro superbohaté, a to kvůli obavám, že si nejbohatší členové společnosti kupují i politický vliv.

Organizace Oxfam upozornila, že loni přibylo rekordní množství multimilionářů, čímž jejich celkový počet poprvé překročil tři tisíce. Podle organizace disponují multimilionáři souhrnným majetkem ve výši 18,3 bilionu dolarů (zhruba 380 bilionů korun).

Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes je nejbohatším člověkem na světě šéf Tesly Elon Musk, jehož majetek se odhaduje na 785,5 miliardy dolarů (16,3 bilionu korun). Druhým nejbohatším člověkem je spoluzakladatel Googlu Larry Page s 272,5 miliardy dolarů (zhruba 5,6 bilionu korun), za ním je pak v žebříčku zakladatel Amazonu Jeff Bezos s bohatstvím 259 miliard dolarů (přibližně 5,4 bilionu korun).

Podle žebříčku bohatých listu The Sunday Times je nejbohatší rodinou v Británii rodina Hindujaových s majetkem 35 miliard liber (zhruba jeden bilion korun). Gopichand Hinduja, miliardář a hlava rodiny s podnikatelskými zájmy v ropném průmyslu, bankovnictví a nemovitostech, zemřel loni ve věku 85 let.

Ve Spojeném království v roce 2025 žilo podle žebříčku deníku celkem 156 multimilionářů, tedy o devět méně než o rok dříve. Jde o nejvýraznější pokles za 37 let existence seznamu. V posledním roce se zároveň objevilo více zpráv o odchodu superbohatých z Británie. Řada finančních poradců tento trend dává do souvislosti se zrušením režimu pro osoby bez daňového domicilu ve Spojeném království.

Bailey dodal, že politická nestabilita, daňové reformy a přísnější regulace vedou superbohaté k přesunu do menšího množství měst, která jim nabízejí „příležitosti a předvídatelnost“.

Rory Penn ze společnosti Knight Frank uvedl, že k růstu bohatství dochází ve stále složitějším globálním ekonomickém prostředí. „Velmi bohatí lidé jsou stále mobilnější, ale seznam trhů, kde se cítí opravdu dobře, když investují nebo zakládají své rodiny, se zúžil,“ zdůraznil.

Podle společnosti Knight Frank žije v Severní Americe necelá třetina světové populace multimilionářů. Její prognózy však naznačují, že do roku 2031 region předstihne oblast Asie a Tichomoří. Do té doby by měli miliardáři z tohoto regionu tvořit 37,5 procenta celkového počtu, zatímco v Severní Americe 27,8 procenta.

Cristina Sambadová, RTP, 23/04/2026 11:13 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 4 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 5 hhodinami

Část ropy uvázlé v Perském zálivu odvážejí neznámé tankery, píše Reuters

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
před 5 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 5 hhodinami

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...