Objevují se pochybnosti ohledně přejezdu, kde se srazil vlak s kamionem

Nahrávám video
Události: Vyšetřování nehody na přejezdu u Bohumína
Zdroj: ČT24

Hasiči Správy železnic během čtvrtka odklízeli následky středeční srážky vlaku a kamionu u Dolní Lutyně na Karvinsku. Zemřel při ní strojvedoucí a dvě desítky lidí se zranily. Pokračuje také vyšetřování příčin nehody.

Hasiči ve čtvrtek pomocí navijáku oddělovali lokomotivu od vagónu u přejezdu v Dolní Lutyni. Lokomotivu strhli z kolejiště do příkopu. Trosky z ní teď bude muset specializovaná firma nejprve rozebrat na kusy a odvézt. Odklízení by mělo trvat v řádu dnů.

Policie ve čtvrtek propustila řidiče kamionu. Nebyl z ničeho obviněn, není ani podezřelý. Policisté na něj pohlížejí jako na účastníka dopravní nehody. Není jasné, co přesně se stalo. Řidič tahače s návěsem tvrdí, že na přejezd vjel, když svítila bílá světla. Při jeho přejíždění ale uvázl a nemohl dál. Přejezd totiž není v rovině.

„Budou se stahovat data z vozidla a potom určitě bude zpráva. Nechceme ale předjímat, jestli tudy vůbec mohl jet, to je v šetření,“ sděluje vrchní komisař odboru služby dopravní policie Moravskoslezského kraje Petr Štencel.

Pochybnosti ohledně přejezdu

Drážní inspekce se chce zabývat i stavem železničního přejezdu. Vyšetřovacích verzí je několik. „Od selhání člověka až po možné technické závady, případně nějaké jiné technické problémy,“ říká mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. 

Výhrady k nerovnosti přejezdu měl v minulosti i dopravce, který do nedaleké firmy Bezdínek vozí zaměstnance. „Provozně jsme si vyhodnotili, že cesta je z našeho pohledu nedostatečně velká pro klasický autobus,“ míní ředitel divize osobní dopravy 3ČSAD Jakub Vyvial.

„Oslovili jsme Správu železnic, aby se na to podívali. Řekli, že se na to podívají a dál nemám zprávy, jak pokročili. Mezitím se stalo tohle neštěstí. Takže doufám, že se na to podívají, protože teď už víme, že ten přejezd asi není v pořádku,“ tvrdí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Radek Podstawka (ANO).

Přejezd byl postaven v roce 2002, před třemi lety pak prošel rekonstrukcí. „V posledních letech jsme neobdrželi žádný podnět týkající se bezpečnosti na tomto železničním přejezdu,“ uvádí mluvčí Drážního úřadu Pavlína Straková.

„V minulosti byl ten přejezd bezproblémový a doposud se tu nikdy nic nestalo,“ dodává starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek (nestr. za STAN).

Každé auto nepřejede každý přejezd

Náměstek pro provozuschopnost dráhy Správy železnic (SŽ) Karel Švejda ve večerním vysílání ČT24 řekl, že SŽ neměla žádné zprávy ani signály od řidičů o tom, že by byl tento přejezd problémový. „Podle technických norem jistě (v pořádku) je, uvidíme, k čemu dospějí vyšetřovatelé. Ale každý přejezd je postavený na něco jiného – nevím, jestli v tomto případě šlo o nadměrný náklad, ale to neznamená, že by každý přejezd dokázalo přejet každé auto nebo každý kamion,“ upozornil Švejda.

Člen prezidia Federace strojvůdců ČR David Votroubek doplnil, že na tomto konkrétním přejezdu je světelné výstražné zařízení se závorami, v tom ale podle všeho nebyl hlavní problém. „V tuhle chvíli si nedokážu představit, že by ten přejezd měl být zabezpečen lépe,“ dodal. Ale jen těžko se dá podle Votroubka očekávat, že na všech účelových komunikacích budou na kříženích s tratí místo přejezdů nadjezdy či podjezdy.

Švejda upozornil, že přejezd u Dolní Lutyně, na němž došlo k nehodě, je v současné podobě dvacet let, tehdy podle něj šlo v podstatě o cestu vedoucí „do pole“. „V posledních několika letech tam doprava výrazně narostla, což je aspekt, který přispívá k případné nehodě,“ zmínil.

Doplnil, že Správa železnic vynakládá ročně dvě miliardy korun na zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech. „Hlavní cíle jsou dva – dodělat závory a světelné zabezpečovací zařízení,“ přiblížil.

„V České republice máme více než 7600 přejezdů na 9300 kilometrů tratí, tedy v průměru je přejezd každého 1,2 kilometru. Současná doba je bohužel hektičtější, řidiči nedávají takový pozor. Je to složité, ale snažíme se dělat, co můžeme,“ ujistil náměstek SŽ. Ideální je podle něj na místech, kde to lze, přejezdy zrušit.

„Dnes existují čidla, která dokáží překážku na přejezdu identifikovat a úpravou systému by nouzové brzdění šlo vlaku nějakým způsobem přikázat. Ale je potřeba si uvědomit, že by se musely razantně prodloužit doby stání řidičů na přejezdech, protože když vlaky jedou 140, 160 kilometrů v hodině, tak aby takovéto zařízení bylo bezpečné, tak by vlak pokyn k zastavení musel dostat třeba 2,5 kilometru před přejezdem,“ odhadl Votroubek.

On osobně si myslí, že řidiči nemají před přejezdy dostatečný respekt a ten by se u nich měl pěstovat. Přimlouvá se například za zvýšený dohled na přejezdech – i kamerový.

„Tento směr sledujeme. A ne pouze pro monitoring přejezdu, novinkou jsou kamery s detekcí dopravního přestupku,“ popsal Švejda s tím, že vše je zatím v testovací fázi, dosavadní výsledky nicméně SŽ vedou k tomu, že chce tento směr dále rozvíjet.

Nahrávám video
90′ ČT24 - Problematické vlakové přejezdy
Zdroj: ČT24

Opravy poškozené trati u Dolní Lutyně budou pokračovat i v příštích dnech. Provoz na jedné z kolejí by se měl spustit během víkendu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 15 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 19 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026
Načítání...